Politolog Jan Šolc – Kól byl pod skalním hradem Pařez oceněn Řádem Zlaté syrinx

foto-1Nikterak nablýskaný „zrcadlový sál“ či podobné reprezentativní kulisy, ale prosté přístřeší vojenského hangáru pro polní kuchyni a jídelnu na skautském táboře. O to více ale prostředí bezprostřednější, srdečnější a prosycené přátelstvím. Taková atmosféra provázela udělení nevyššího oldskautského vyznamenání – Řádu Zlaté syrinx – politologovi, občanskému aktivistovi a vysokoškolskému pedagogovi Janu Šolcovi na letním oldskautském táboře pod hradem Pařez v Prachovských skalách.

Jan Šolc se skautskou přezdívkou Kól se narodil 25. listopadu 1938 v Praze. Ještě v dětství, v květnu 1945, se však s rodiči přestěhoval do Liberce. Se severočeskou metropolí pod Ještědem pak zůstal spjatý po většinu svého dalšího života.

Po maturitě v roce 1957 chtěl pokračovat ve studiu na vysoké škole, ale kvůli politicky pošramocenému renomé, které odráželo negativní vztah jeho otce ke KSČ, zůstaly univerzitní lavice Janovi zapovězeny. Přesto v průběhu 60. let dálkově vystudoval češtinu a pedagogiku na Karlově univerzitě.

V polovině 60. let se nadchl pro politický kurz Alexandra Dubčeka. Když však po okupaci Československa v srpnu 1968 a návratu naší státní delegace z Moskvy, kde byla nucena přijmout Brežněvův diktát, viděl Dubčeka – národem idealizovaného státníka – jako zlomeného člověka, definitivně si uvědomil, že komunisty nastolený politický systém (ani v podobě „socialismu s lidskou tváří“) nebude nikdy pro naši zemi žádným spásným zřízením.

Změna těchto postojů ovšem uvrhla Jana Šolce opět do klatby. Byl prohlášen za antisovětský a antisocialistický živel. Nedobrovolně musel odejít ze školství a po dalších dvacet let pracoval manuálně jako betonář a montér…

Po sametové revoluci 1989 se ovšem kormidlo života Jana Šolce opět pootočilo příznivějším směrem. Hned od listopadu se angažoval v Občanském fóru, aktivně vstoupl do politiky a usedl do lavic Federálního shromáždění. Následně se stal členem nejužšího pracovního týmu prezidenta Václava Havla a také spoluzakladatelem Etického fóra ČR.

V dalších letech se částečně vrátil i k pedagogické práci a až do roku 2014 externě vyučovat rétoriku a etiku na Technické univerzitě v Liberci. Za svou občanskou angažovanost byl oceněn v roce čestným občanem města Liberec.

Skautské počátky Jana Šolce spadají do období poválečné obnovy Junáka. Tehdy přišel na letním táboře i ke své přezdívce Kól. V oddíle patřil k nejdrobnějším chlapcům, byl však dravý a bojovný – a tak mu vůdce přiřkl přezdívku podle hbité lasičky Kolčava, ve světě zvířat považované za nejmenšího dravce. Později mu ale kamarádi začali říkat zkráceným názvem – a stal se Kólem.

Po třetím zmrtvýchvstání skautingu u nás se sice pro velké pracovní vytížení nemohl zapojit do činnosti v takové míře, jak by si i sám přál, přesto skautům byl vždy nablízku. Udržovala těsný kontakt se svým libereckým střediskem a kdykoliv byl osloven, ochotně vyhověl všem potřebám skautů či jejich přáním. Výrazně také podporoval spolupráci se skauty ze zahraničí.

Vstřícnost a sepjetí se skautskými ideály se týkalo i zapojení Jana Šolce – Kóla do činnosti v Kmeni dospělých. Trvale je žádaným lektorem a přednášejícím na skautských vzdělávacích kurzech a seminářích, včetně Letní školy OS. Pravidelně přijíždí také na letní oldskautský tábor u Pařezské Lhoty, kde jeho přednášky a besedy patří už po řadu let k ozdobě táborového programu.

Nejinak tomu bylo i letos – ale po samotné přednášce a živé besedě v táborovém hangáru čekalo na bratra Kóla nečekané překvapení. Ve stanu se kromě ostatních tábořících oldskautů sešli i členové Sboru nositelů Řádu Zlaté syrinx a do svého středu jej přijali jako čerstvého laureáta nejvyššího kmenového vyznamenání.

Sbor nositelů Řádu Zlaté syrinx je tak v současnosti kompletní (vyznamenání může zdobit nanejvýš 12 žijících osobností) a tvoří jej Jaroslav Chládek – Carda (senior Sboru ŘZSx), Hana Kaprálková (zástupkyně seniora), Vladimír Kopřiva – Vlk, Vladimír Köhler – Mika, Jan Adamec – Tarzan, Vladislav Jech – Kamzík, Vladimír Stránský – Sása, František Radkovský, Eduard Konvička – Pajtáš, Jiří Wolf – Pando, Pavel Pokorný – Slim a čerstvě Jan Šolc – Kól.

foto-2foto-3foto-4

 

 

foto-5

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Foto: Eva Stanovská

V pražském Rudolfinu proběhl mimořádný Valný sněm Junáka

foto-1Historická budova Rudolfina na Palachově náměstí v Praze se v sobotu 18. června 2022 stala dějištěm mimořádného XVI. Valného sněmu Junáka – českého skauta.

Jednání vyplnilo proluku, která vznikla neuskutečněním řádného XVI. Valného sněmu, jenž měl proběhnout v roce 2020 v Jindřichově Hradci. Mimořádní sněm zároveň navázal na elektronické hlasování a volbu ústředních orgánů v roce 2021 (o tomto jsme na webu KD informovali zde).

Do křesel velké koncertní síně, která nese jméno našeho hudebního velikána Antonína Dvořáka, v minulosti byla jednacím sálem prvorepublikového parlamentu a dnes je domovskou scénou České filharmonie, usedly na čtyři stovky delegátů zastupujících všechna střediska a přístavy Junáka z celé republiky, skautské okresy a kraje i další jednotky největší skautské organizace u nás.

Delegáti sněmu se v Rudolfinu věnovali zejména tématům, která vyplynula z předsněmové diskuse. S ohledem na specifikum mimořádného sněmu a jeho zkrácení na jediný jednací den nemohly být ale prodiskutovány všechny okruhy. Pozornost se tedy upřela na některá klíčová témata. K nim patří například nový princip skautské výchovné metody, který se zaměřuje na větší zapojení skautů a skautek do společenství a aktivit v jejich nejbližším okolí. Podobně aktuální pro skauty jsou i globální problémy současné společnosti potýkající se s procesem klimatických změn na Zemi. Rozvinuta byla i diskuse o Kodexu jednání dospělých ve skautingu, který se dotýká i oldskautingu.

Při projednávaných jednotlivých témat valném sněmu byla ve značné míry zdůrazňována odpovědnost každého člena Junáka i s ohledem na rozvoj skautské organizace. Vždyť i přes dva roky pandemického stavu a opakované omezení činnosti, český skauting setrvale roste, a to dokonce nejrychleji ze všech evropských zemí. V Česku je dnes 73 315 skautů a skautek, jejich počet se nepřetržitě zvyšuje od roku 2006 a zájem mezi dětmi i rodiči je mimořádný.

S podrobným zpravodajstvím z mimořádného XVI. Valného němu Junáka – českého skauta, včetně přehledu sněmových dokumentů a usnesení, se je možno seznámit na webu Skautská křižovatka.

Ač sněmové jednání přineslo i řadu rozdílných pohledů na některé otázky českého skautingu, z vystoupení většiny delegátů – ať už v sále nebo v diskusních sekcích – byla patrna snaha o nalezení shodných, či alespoň blízkých stanovisek. To, že se tento dialog daří nastavovat ve skautské činnosti od středisek nahoru, potvrdila na závěr sněmu i spontánně zazpívána Junácká hymna. Tato sněmová tečka je ke zhlédnutí na kanálu YouTube.

Konání dalšího řádného Valného sněmu je plánováno na začátek roku 2024. Tomuto časovému posunu by se nyní měla přizpůsobit i příprava sněmových jednání nižších organizačních jednotek – středisky počínaje a konče skautskými kraji.

Sněmová rošáda do jisté míry ale ovlivňuje i zaběhlý model pořádání sněmů Kmene dospělých. Ty se konají (a tak je to zakotveno i v legislativě Junáka) v období před řádnými Valnými sněmy. Protože však 12. sněm KD proběhne letos v listopadu a další by se tak měl konat na podzim 2025, bude nutno zvážit, jak se vzniklou asymetrii upravit.

 

foto-2

foto-3

foto-4

foto-5

 

 

 

 

 

foto-6

foto-7foto-8foto-9

 

 

 

 

 

foto-10foto-11foto-12foto-13foto-14

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. Dominantním grafickým symbolem loga XVI. mimořádného Valného sněmu Junáka – českého skauta se stala budova Rudolfina. 2. Na čtyři stovky delegátů sněmu zaplnily podstatnou část hlediště koncertní Dvořákovy síně. 3. Z úvodního vystoupení starosty Junáka Josefa Výprachtického. 4. Sněmové jednání z ptačí perspektivy. 5. – 6. Do jednání sněmu se aktivně zapojili i členové Kmene dospělých, delegovaní ze svých mateřských jednotek. V předsednictvu sněmu pracovali i čelní představitelé KD – snímek z hlavního sálu zachytil přemýšlející místonáčelní Ladislavu Marešovou – Želvu (zcela vpravo), zatímco náčelník KD Jiří Wolf – Pando se na další momentce soustředí v jedné z pracovních diskusních sekcí. 7. Čestnými hosty sněmu byli také nositelé nejvyšších skautských vyznamenání Junáka – na snímku např. čtveřice „stříbrných vlků“. 8. – 9. Na bezchybném průběhu celé akce měl velkou zásluhu organizační tým ústředí Junáka i osm desítek dobrovolníků, kteří vypomáhali nejen jako skrutátoři hlasovacího maratónu, ale všude, kde to bylo třeba; ve výzdobě sálu nechyběl ani symbol Mezinárodního společenství dospělých skautů a skautek – ISGF. 10. V předsálí Rudolfina bylo možno získat suvenýry, skautskou výbavu či knihy a příručky, které nabízely stánky JUN a TDC; 11. Klub skautských sběratelů tradičně připravil pro valný sněm účastnické nášivky a odznaky. K těm, které byly zhotoveny ještě se symbolikou plánovaného sněmu 2020 v Jindřichově Hradci, přibyl nyní aktuální doplněk – vznikla tak zajímavost, která jistě potěšil mnohé sběratele. 12. Díky stánku Skautské nadace Jaroslava Foglara se v Rudolfinu bylo možno potkat i s legendárními Rychlými šípy. 13. Na některá témata předsněmové diskuse se v průběhu jednání nedostalo, budou se však jimi však zabývat ústřední orgány. Jedním z témat, které v několika předchozích letech v hnutí značně rezonovaly a budily vášně, byla inciativa Svojsíkův sen s výzvou k uspořádání Světového jamboree 2031 v Česku. 14. Společná momentka delegátů na schodišti u vstupu do Rudolfina – komu se ve čtyřsethlavém skupině podaří objevit alespoň jednoho z oldskautů?

Foto: Junák – český skaut (Lucie Horáková a Jakub Procházka), Facebook (Marek Šenkyřík a Martin Štěrba), KSSJ a archiv/Oldskauting.cz

Pavel Pokorný – Slim, plzeňský „krajánek“ Kmene dospělých, obdržel nejvyšší oldskautské vyznamenání

foto-1Vysoké ocenění obdržel Slim v průběhu jednání náčelnictva Kmene dospělých na pražském ústředí Junáka. Řád převzal z rukou náčelníka KD Jiřího Wolfa – Panda a Vladimíra Stránského – Sásy, který laureáta dekoroval v zastoupení seniora Sboru nositelů ŘZSx Jaroslava Chládka – Cardy.

Přítomni byli i další nositelé „Zlaté syrinx“ – Hana Kaprálková, Eduarda Konvička – Pajtáš a František Radkovský.

„Bratr Slim si Řád Zlaté syrinx zaslouží plným právem,“ uvedl při slavnostním ceremoniálu Vladimír Stránský. „Je celoživotním nositelem skautských ideálů a zásad a patří už dlouhá léta k nejaktivnějším oldskautům v našem kmenovém společenství.

Pavel Pokorný je od prvního období po ustavení Kmene dospělých činorodý ve vlastním klubu a po řadu volebních období pracuje jako krajánek Kmene dospělých. Je aktivním organizátorem akcí v Plzni i celém kraji. Zaníceně se věnuje historii období ukončení druhé světové války a nemálo přiložil ruce k vybudování pamětní síně generála Pattona a osvobození Plzně. V rámci mezinárodní činnosti pak značnou měrou přispěl i k úspěchu pořadatelství středoevropské konference ISGF v Plzni v roce 2012.

Řád Zlaté syrinx je nejvyšším oldskautským vyznamenáním už od roku 1926. Tehdy bylo toto ocenění ustaveno v rámci Svazu skautů-junáků a skautek RČS. Nositeli vyznamenání může být nanejvýš 12 žijících českých osobností, které se významně přičinili o rozvoj skautingu dospělých u nás.

V současnosti jsou členy Sboru nositelů ŘZSx Jaroslav Chládek – Carda, Vladimír Kopřiva – Vlk, Hana Kaprálková, Vladimír Köhler – Mika, Vladislav Jech – Kamzík, Jan Adamec – Tarzan, Vladimír Stránský – Sása, Eduard Konvička – Pajtáš, František Radkovský, Jiří Wolf – Pando a Pavel Pokorný – Slim.

Po předání vyznamenání přijal Pavel Pokorný – Slim blahopřání od všech členů NKD. S cennou řádovou medailí na krku pak nakonec zapózoval u portrétu zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka.

Foto: Ladislav Marek

foto-2

 

 

 

 

 

 

Národní oldskautské jamboree se uskuteční v netradičním podzimním termínu

foto-1Oproti předchozím ročníkům se 6. Národní oldskautské jamboree uskuteční letos v netradičním podzimním termínu od 30. září do 2. října.

Po pěti bienále v podkrkonošském Miletíně se mění také místo – hostitelem jamboree se stane Hradec Králové a nedaleká táborová základna v Bělči nad Orlicí.

V rámci programu si bude možno nejdříve prohlédnout pamětihodnosti východočeské metropole. Poté, už na tábořišti v Bělči, se členové krajských výprav budou moci pochlubit svou činností, proběhnou tradiční soutěže a do křesla pro hosta usedne zajímavá osobnost. Připravena je i vycházka k hrobu manžela Milady Horákové s pietní vzpomínkou na oběti totalitních perzekucí. Třešničkou na programovém dortu bude ukázka výcviku dravců.

Účastnický poplatek je 1500 Kč, přihlášky je třeba zasílat do 6. června organizační zpravodajce NKD Aleně Nekolové na e-mail: .

Zemřel Jiří Klaban, významný metodik skautingu pro dospělé a spolutvůrce motivačního programu OS21

foto-1Krátce po Josefu Richterovi, nositeli Řádu Zlaté syrinx, opustila natrvalo řady členů Kmene dospělých další významná osobnost oldskautingu z Pardubicích – Jiří Klaban, známý i pod přezdívkou Kyb. Byl významným tvůrcem metodiky pro činnost dospělých ve skautingu a podstatnou měrou přispěl i k vytvoření motivačního programu Kmene dospělých Oldskauting 21.

Jiří Klaban se narodil v Hradci Králové (1930), ovšem po celý osobní i profesní život byl spjat se sousedními Pardubicemi. Skautingu se začal věnovat po válce, v roce 1948 absolvoval lesní školu v junácké základně Štiřín (areál byl později skautům zabaven, Junák marně usiloval o jeho navrácení a dnes je zde o mezinárodní diplomatické kongresové centrum).

Jiří se profesně upsal chemii, v Pardubicích vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou a jako inženýr se věnoval zejména teoretickým výzkumům chemických procesů a vědecká práci (CSc.).

Protiváhou ke Kybově technické profesi byl jeho vztah k přírodě. Miloval hory, i s manželkou a později i dětmi a přáteli i kolegy se věnoval vysokohorským expedicím. Činný byl i ve skautingu po druhé obnově Junáka v roce 1968, stejně jako po roce 1989.

V poslední etapě skautské činnosti se zaměřil metodikou na věkovou kategorii roverů na prahu dospělosti a následně byl obdobně aktivní v Kmeni dospělých.

Kyb stál u zrodu pardubického roverského kmene PARS, v němž uplatnil řadu svých metodických nápadů pro činnost R&R. V roce 1998 s několika přáteli založil Skautskou univerzitu Pardubice, na jejíž půdě proběhla řada přednášek a diskusí o vývoji skautingu, nových metodách skautské praxe a osobním rozvoji dospělých skautů.

Pokud by měl být někdo zapsán do oldskautské „knihy cti“ za tvorbu metodických návodů a programového rámce skautingu dospělých u nás, pak by na čelní stránce mezi prvními nechybělo jméno Jiřího Klabana. S erudicí znalce skautské praxe i filozofickým nadhledem vytvořil ucelený soubor metodických postupů a tabulek, s jejich pomocí jednotlivec i skupiny mohou postupovat po stupíncích osobního rozvoje, dosaženou úroveň v časové ose hodnotit a porovnávat. Z uvedených metodik je třeba připomenout například Protony či Výstup na Everest.

V oblasti metodiky stojí za zmínku i Kybovo vidění lidstva, které vy mělo usilovat o rovnováhu všech dějů na Zemi a posouvat ji tak k ideálu “Šťastné planety”. I v tomto směru vnesl bratr Kyb mnoho podnětů do tvorby motivačního programu Oldskauting 21 pro činnost jednotlivců a klubů.

V posledním období pobýval Jiří Klaban v Domově seniorů v Poděbradech. Zkraje letošního roku se podrobil vážné operaci nohy, ale jeho organizmus už zátěž nedokázal zvládnout. Zemřel 20. března 2022 ve věku 91 let.

foto-2
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

foto-3foto-4foto-5foto-6

Světová konference ISGF se poprvé v historii uskutečnila prostřednictvím internetu

foto-1Po dva dny – ve dvou devadesátiminutových blocích – probíhala v posledním únorovém víkendu (26. – 27. 2. 2022) v pořadí 29. Světové konference ISGF. Poprvé v historii Mezinárodního společenství dospělých skautů a skautek se však delegáti nesešli osobně, ale jednání probíhalo virtuálně, prostřednictvím „internetového mostu“ napříč zeměkoulí.

Původně připravovaná konference se měla uskutečnit ve španělské metropoli Madridu v srpnu 2020. Uspořádání však zhatila celosvětová epidemie nemoci Covid-19. Ze stejného důvodu byl zrušen i náhradní termín ve stejné době v roce 2021. Rozhodnutím Světového výboru ISGF se nakonec přistoupilo k on-line jednání prostřednictvím internetu.

Konference byla řízena z ústředí ISGF v Bruselu. Za každou členskou zemi se mohl zúčastnit jen jediný delegát  – v normálním režimu by jednotlivé státy měly možnost vyslat až čtyři zástupce národních organizací. Reprezentantem českého oldskautingu se stal zahraniční zpravodaj Náčelnictva Kmene dospělých Lukáš Krmíček – Thór.

Konference zvolila nový Světový výbor ISGF, jehož funkční období je ale zkráceno na dva roky (2022 – 2024). V čele ISGF stanula také nová prezidentka mezinárodního společenství Elin Richards z Islandu.

Rozhodnuto bylo také o pořadatelství příští – jubilejní – 30. Světové konference ISGF. S ohledem na velkou připravenost konference ve Španělsku je logickým krokem, že za hostitele byla potvrzena opět země na Pyrenejském poloostrově. Španělští organizátoři tak budou jistě v nemalé míře moci zúročit vše, co už v přípravě dosud odvedli. Takže za dva roky – snad už konečně – „na shledanou tváří v tvář“ v Madridu!

Prostřednictvím fotoreportáží z jednotlivých dnů 29. Světové konference ISGF se s průběhem a hlavními závěry vrcholného jednání mohou nyní seznámit všichni zájemci z řad členů KD.

Světová konference ISGF -1. den

Světová konference ISGF – 2. den

1. Za předsednickým stolem 29. Světové konference ISGF ve virtuálním kongresovém sále v Bruselu zasedli (zleva) generální sekretářka Světové kanceláře Nathalie Henrard, předsedající konference a emeritní prezidentka ISGF Martine Levy, a Cecille Bellot, která v letech 2011 – 2017 řídila kancelář světového ústředí. 2. – 3. Prezídiu konference poskytoval potřebný organizační a technický servis tým obětavých spolupracovníků z Francie, Belgie a Nizozemska. 4. Delegátem za českou národní organizaci dospělých skautů (CZSGF) byl zahraniční zpravodaj NKD Lukáš Krmíček – Thór. 5. V období 2022 – 2024 bude činnost ISGF řídit Světový výbor (zleva): prezidentka Elin Richards (Island), Zalillah Mohd Taib (Malajsie), Mario Bertagnolio (Itálie), Vanessa Hoogenbergen (Curacao), Ana Rodrigues (Portugalsko) a Prosper Bani (Ghana).

Foto: ISGF, Oldskauting.cz a Lukáš Krmíček

foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6

Čeští oldskauti vyjadřují podporu Ukrajině a odsuzují ruskou agresi vůči suverénnímu státu

foto-1Zákeřná invaze ruských vojsk na území suverénního státu Ukrajiny, která začala v ranních hodinách ve čtvrtek 24. února 2022, otřásla také vědomím českých oldskautů. Agresi, která právě starším skautům u nás v lecčem připomíná tragédii Československa v roce 1968, proto Kmen dospělých jako celkem odmítá a odsuzuje.

V tomto duchu se vyjádřil i náčelník Kmene dospělých Jiří Wolf – Pando, který krátce po prvních informacích o útoku na Ukrajinu oslovil všechny české oldskauty provoláním:

Milé sestry a bratři!

Myslím, že nejsem jediný, který v těchto dnech intenzivně prožívá bezprecedentní situaci na Ukrajině.

Chci vám všem poděkovat za projevy upřímné solidarity a jakoukoliv pomoc těžce zkoušenému lidu, také našim bratrům a sestrám na Ukrajině.

Neštěstí, které postihlo skrze nabubřelý a velmocenský režim obyčejné občany, je pro nás všechny velkým poučením a současně závazkem pomoci potřebným. Vždyť jsou obyvateli Evropy jako my, a proto jejich bolesti a ohrožení jsou i našimi.

Děkuji vám všem, kteří se nezaleknete banálních pohrůžek uchvatitelů, násilníků a vrahů, a uchováte si lidskou důstojnost a hrdost přetavenou na konkrétní pomoc trpícím.

Jménem Kmene dospělých byla vyjádřena podpora Ukrajině i v dopise zahraničního zpravodaje KD Lukáše Krmíčka – Thóra, který byl zaslán dresu náčelníkovi Národní organizace skautů Ukrajiny Andriji Česnokovovi, který je členem ukrajinské vlády a zastává post ministra mládeže a sportu, Z Kyjeva už přišla i odpověď, ve které náčelník ukrajinských skautů sdělil, že si této podpory velice váží a stejně tak konkrétních kroků ze strany naší vlády.

Solidarita s Ukrajinou byla vyjádřena také z prezídia Středoevropského subregionu ISGF v grafickém oběžníku s výstižným symbolem rukou se zapálenou svíčkou a textem: Chci předat světlo míru za Evropu bez války!

Friedenslicht_ein_Europa_ohne_Krieg_DE_CZ

Není bez zajímavosti, že skauting na Ukrajině má stejně dlouhou tradici jako skauting u nás, s kořeny v roce 1912. V období před druhou světovou válkou, kdy bylo součástí Československa i území zakarpatské Ukrajiny, tzv. Podkarpatská Rus, se činnost skautů z organizace Plast prolínala i s historií československého skautingu.

V novodobé historii po rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatné Ukrajiny byla národní skautská organizace ustavena v roce 2007. O rok později se Národní organizace skautů Ukrajiny stala součástí světového hnutí (WOSM). Samostatná organizace dospělých skautů dosud ale nebyla vytvořena a Ukrajina tak zatím stojí mimo řady ISGF.

1. Ukrajinští skauti jsou členy světového společenství WOSM. 2. Znak Národní organizace skautů Ukrajiny. 3. Oběžník Středoevropského subregionu ISGF s vyjádřením přání Evropy bez války.

Foto archiv/Oldskauting.cz a WOSM

 

foto-2