Také v roce 2018 se oldskauti zapojují do mezinárodní charitativně-osvětové akce Movember

V den, kdy se v kalendáři objevilo datum 1. listopadu, začal pro tisíce mužů v České republice (a spolu s nimi pro statisíce dalších na celém světě) ojedinělý „kníratý“ měsíc. Každoročně právě v ten den totiž už po dvě desetiletí startuje mezinárodní charitativně-osvětový projekt Movember.

Ti, kteří jste o této „charitě s knírem“ dosud neslyšeli, tedy vězte, že Movember je mezinárodně rozšířené hnutí boje proti zhoubným nádorovým onemocněním mužské populace – zejména rakovině prostaty a varlat.

Symbolem Movembru je charakteristická ozdoba mužské tváře – knír. Ten si účastníci nechávají narůst v průběhu listopadu. Právě spojením částí anglických slov moustache (knír) a november (listopad) vznikl název tohoto hnutí.

Knír podle skautských legend

Od roku 2003 vytvořili dárci z půl stovky zemí svými příspěvky fond 13 miliard (!) korun, z něhož je hrazena léčba pacientů i farmaceutický výzkum. Účastníci z ČR přispěli na toto konto více než čtyřmi miliony korun.

K „charitě s knírem“ se připojují rovněž dospělí skauti z ČR jak individuálně, tak i vlastními aktivitami. Poprvé v roce 2014, kdy v rámci projektu Akademie Jaroslava Foglara odstartovali happening Movember s Rychlými šípy. Téměř padesát oldskautů a dalších účastníků akce se stylizovalo do podoby komiksové postavičky Rychlonožky s nalepeným knírem po prohrané sázce. Na konto Movembru přispěli více než sedmi tisíci korunami.

O rok později, v listopadu 2015, se zrodila další aktivita – Movember se skautskými osobnostmi. Desítka zúčastněných se inspirovala knírem zakladatele světového skautingu Roberta Baden-Powella. V následujícím roce (2016) si skauti pěstováním kníru podle A. B. Svojsíka připomněli i 140. výročí narození náčelníka-zakladatele českého skautingu.  V loňském roce se pak „kníráči“ stylizovali do podoby zakladatele českého woodcraftu Miloše Seiferta.

A do čí podoby se oldskauti pokusí „trefit“ svými kníry letos? „Jako poslední ze čtyř vybraných legend skautingu nám už nyní zbývá jen „otec“ lesní moudrosti, spisovatel a znalec přírody Ernest Thompson Seton,“ říká každoroční účastník Movembru se skautskými osobnosti Josef Kolecký – Bill ze Světlé nad Sázavou. „Sám jsem sice letos pěstování listopadového kníru trochu zanedbal, ale do akce se zapojím stejně, protože výtěžek ze sbírky jde na prospěšnou věc a osvětu o mužském zdraví.“

Jak se zapojit letos?

  • Od 1. 11. 2018 si nechat růst a pěstovat knír až do konce měsíce – 30. listopadu! Připojit se k akci lze ale samozřejmě i kdykoliv v průběhu měsíce.
  • Přihlásit se do týmu Movember se skautskými osobnostmi zasláním přihlášky na e-mail zc.li1544403879ame@g1544403879nitua1544403879ksdlo1544403879.
  • Zkontaktovat se s koordinátorem týmu prostřednictvím uvedeného e-mailu, nebo telefonicky (602 686 725) a domluvit aktivní účast v projektu Movember, způsob komunikace s týmem atd.
  • Základní finanční příspěvek pro zapojení se do týmu Movember se skautskými osobnostmi je 113 Kč, jakákoliv vyšší částka je vítána. Částku je třeba zaslat na účet 60819309/0800.
  • Souhrnně – jménem letošního „čestného kapitána“ E. T. Setona – bude vybraná částka zaslána 30. listopadu na mezinárodní konto hnutí Movember. Shromážděná částka za celý tým bude transparentně zobrazena na webu www.cz.movember.com.
  • Prostřednictvím kapitána získají členové týmu speciální odznak Movember se skautskými osobnostmi 2018! Odznak nelze získat jiným způsobem!
  • Na konci listopadu pořídit fotografii svého měsíčního „kníračení“. Snímek třeba zaslat na kontaktní e-mailovou adresu, nebo jako klasické foto na adresu: Slavomil Janov, Kubelíkova 1150/48, 130 00 Praha 3 – Žižkov. Vyhodnocení letošní charitativní aktivity bude zveřejněno na webu Kmene dospělých.

Do kolika podob E. T. Setona se mohou stylizovat účastníci letošní akce Movember se skautskými osobnostmi je patrné i z výběru fotoportrétů zakladatele světového woodcraftu.

Pozvánka na charitativní koncert žáků konzervatoře Jana Deyla v Praze

Už dvě desetiletí spolupracují oldskauti Prahy 2 s Klubem aktivního stáří stavební společnosti Eurovia (bývalý podnik Stavby silnic a železnic) na společném pořádání koncertů žáků Konzervatoře a střední školy Jana Deyla. Letošní podzimní matiné se uskuteční ve čtvrtek 8. listopadu od 14 hodin.

V krásně zdobeném hudebním sále konzervatoře na Maltézském náměstí v Praze na Malé Straně se koncerty konají dvakrát ročně. Při každém vystoupení předvádějí mladí muzikanti a zpěváci vnímavému publiku své umění se znatelným zanícením a mají tak příležitost “brousit ostruhy” své hudební dráhy.

Atmosféru koncertů charakterizují momentky z matiné s krásnou hudbou v předchozích letech.

Pro školu je přínosný i výtěžek z dobrovolného vstupného, kterým návštěvníci podporují speciální výuka zrakově postižených žáků školy.

Příběh “putující” lípy a ztracené pamětní desky

Před padesáti lety, v říjnu 1968, vysadili skauti z pražského Spořilova, tehdy ještě okrajové části metropole, v místním parku na Roztylském náměstí památnou Lípu republiky. V té bouřlivé době, prosycené ještě stále vůní pražského jara, zakořenila podobně i řada dalších stromků po celém Česku. Příběh spořilovské lípy se však ve spirále času od ostatních přece jen odlišuje…

Po roce na jiné místo

Vysazování líp bylo na sklonku 60. let symbolem vlastenectví, umocněným i obnovou Junáka. Skauti ze Spořilova se však činili až příliš spontánně. „Strom vysadili v místě, kde vůbec nezapadl do půdorysu parkové zeleně, kterou zde vytvářel uznávaný odborník na zahradní urbanismus Josef Sinkule,“ popisuje dobu před půl stoletím současný spořilovský zahradník Jan Fischer, který sám na sklonku 60. let prošel skautingem jako vlče. „Proto hned v následujícím roce se musela lípa přesadit. Sám inženýr Sinkule doporučil skautům nedaleké, ale rovněž atraktivní místo na palouku v Roztylských sadech nad místním kostelem. Strom se v parčíku dobře uchytil a dnes je to už dvacetimetrový velikán.“

Ještě klopýtavější osud než Lípu republiky však čekal pamětní desku, kterou nechali skauti ze 41. oddílu střediska Inka v roce 1968 zhotovit. Pěkně provedený bronzový odlitek měl připomínat jak vysazení národního stromu, tak i 50 let samostatného Československa. Zahradnická „rošáda“, ale hlavně pak normalizační zvrat v politickém vývoji republiky způsobily, že na instalaci desky už nedošlo. V průběhu let kamsi zapadla – a byla považovaná za nenávratně ztracenou.

Až se značným odstupem, po smrti posledního vůdce Jednačtyřicítky Zdeňky Vernera – Boye, se na půdě jeho spořilovského domku znenadání objevila ztracená pamětní deska! Zaprášená, s patinou desetiletí na povrchu, ale jinak naprosto neporušená.

Když přibude lipka k lípě

Kolo času se posunulo o padesát let. Český skauting se začal připravovat na oslavy stoletého výročí republiky. Pražský „krajánek“ Kmene dospělých Ondřej Přerovský – Lazebník se už delší dobu znal s Janem Fischerem, a při jednom setkání je společně napadlo, že by se k Lípě republiky při této příležitosti měla umístit deska.

V sousedství lípy rostla dříve turecká líska. Teplomilnému stromu se zde ale nedařilo a uhynul. „Proč nevyužít volné místo pro novou Lípu republiky po padesáti letech?“ mrknul Lazebník na zahradníka Honzu. Společně pak začaly spřádat plány o lipovém „háječku“.

Nechyběl pamětník století

Zbývalo už „jen“ vše promyslet a zakreslit do plánů. Radnice čtvrtého pražského obvodu poskytla finanční částku na nákup a dovoz šestitunového žulového balvanu.

„Hledali jsme mohutný, ale spíše plošší kámen, aby v parčíku nerušil a zapadl do klidové zóny parku. Přesně takový, i s téměř ideálně odštípnutou špičkou, jsme objevili v jihočeské Blatné. Pro kámen jel náklaďák, s usazením do pískového lůžka uprostřed pažitu musel pomoci silný jeřáb. Do odštípnuté plochy zapadla pamětní deska jako golfový míček do jamky,“ usmívá se Jan Fischer.

Lazebník téměř detektivně vypátral i vlčata někdejší smečky spořilovského 41. oddílu, která v roce 1968 vysazovala první lípu. Čtveřice dnes už zralých chlapů byla po půl století opět na místě, a pro všechny bylo poctou, že desku mohou odhalit. A protože u jednoho ze skautských sběratelů je uchovávána původní oddílová vlajka Jednačtyřicítky, na „místo činu“ se vrátil také historický prapor.

V neděli 28. října 2018 bylo nevlídné, chladné počasí. Skoro celý den pršelo. Presto se nad spořilovským kostelíkem sešla početná skupina místních občanů. Nechyběli sokolové – a ani nestor českého skautingu Eduard Marek – Hroznýš. „Na Spořilově jsem bydlel přes čtyřicet let, stále se sem vracím,“ řekl v kruhu přátel a sousedů. „Jen ten zrod republiky v roce 1918 si nějak nevybavují,“ mrkl se stále mladickou jiskrou v oku, ač v březnu už oslavil 101 let!

Skautské stromy jsou v dobré společnosti

Dnešní Roztylské náměstí, mimochodem třetí největší v Praze, je zeleným srdcem Spořilova. Součástí rozlehlého parku je i národní hřbitov, pietní místo hrdinů Pražského povstání a II. odboje. Hornímu okraji náměstí vévodí kostel Svaté Anežky České.

Mohly by vzrostlá lípa a její mladičká skautská sestřička najít důstojnější půdu pro své kořeny?

1. – 2. Slavnostní okamžiky vysazení nové Lípy republiky a odhalení pamětní desky provázelo chladné a deštivé počasí. Ani to však neodradilo početnou skupinu občanů od účasti na akci. – 3. Mezi těmi, kteří přišli století republiky oslavit na Spořilov, nechyběl ani nejstarší český skaut Eduard Marek – Hroznýš. – 4. – 5. Nově vysazenou lipku i kmen její padesátileté sestry ozdobili organizátoři stylově českou trikolorou. –  6. – 7. Zatímco jeden z hlavních organizátorů Ondřej Přerovský – Lazebník držel čestnou stráž s historickou vlajkou 41. oddílu, občany uvítal druhý iniciátor akce Jan Fischer. Před samotným odhalením pamětní desku vtipně zakrývala celta klasického skautského jehlanu. – 8. – 9. Konečně, po půl století čekání, se pamětní deska dočkala svého místa ve veřejném prostoru. – 10. O historických událostech roku 1918, které provázely vznik Československé republiky, promluvil profesor Univerzity Karlovy v Praze Jiří Pešek. – 11. Společná momentka skautů a sokolů u vysazeného stromku. – 12. Po zdařilé slavnosti měli Ondřej Přerovský a Jan Fischer důvod k přípitku. – 13. Oslava jubilea republiky na Spořilově byla stylově připravena až do detailů – státní symboly zdobily dokonce i skleničky s hřejivými nápoji. 

Foto: Slavomil Janov

K jubileu Rychlých šípů připravili oldskauti z klubu Jestřábi 13 různorodých aktivit

Symbolických třináct aktivit obsahuje nabídka 48. klubu oldskautů Jestřábi Praha, které – podobně jako další akce po celé republice – připomínají kulaté jubileum zrodu kultovního českého komiksu s příběhy legendárního chlapeckého klubu Rychlé šípy.

První aktivitou, která potěšila hlavně sběratele foglarovských suvenýrů (ale za cíl si vytkla také příspěvek na skautskou dobročinnost), se stalo vydání výroční turistické známky Rychlé šípy slaví 80 let. Tematickou vypalovanou dřevěnou placku bylo možno poprvé získat na červnovém Setkání ve Sluneční zátoce. Pro další zájemce je k dispozici na všech akcích k jubileu, které jsou zasazeny do rámce Akademie Jaroslava Foglara. Z prodeje těchto suvenýrů i dalších aktivit přispívají Jestřábi na konto charitativního projektu Kmene dospělých na podporu výcviku asistenčních psů (Pomocné tlapky). První příspěvek v částce 3 333 Kč už oldskauti na účet Pomocných tlapek odeslali. Další prostředky chtějí ještě do konce roku nastřádat.

V den připomínky Foglarových 101. narozenin (6. června) zorganizovali Jestřábi happening Za Vojtěchem Vontem. Po setkání u Foglarova rodného domu v Benátské ulici se účastníci vzpomínkové akce vypravili na rozhraní pražských Nuslí, Vršovic a Vinohrad. Ve „stínadelském“ zákoutí nenápadné uličky Na Ostrůvku, která se zčásti přimyká i ke korytu potoka Botič, byla umístěna pamětní deska zakladatele vontské organizace, který podle Foglarova románu vzešel ze stejnojmenné ulice ve Stínadlech.

Co však Jestřábi připravili pro milovníky Rychlých šípů pro další podzimní dny a týdny?

Od 1. listopadu vyzývají oldskauti další příznivce Foglarova díla k zapojení se do akce Movember s Rychlými šípy. Jde o součást celosvětového charitativního projektu Movember, zaměřeného na podporu boje proti mužským nádorovým onemocněním. Symbolem listopadové akce je specifická ozdoba mužské tváře – knír. Klub Jestřábů vydal k letošnímu Movembru stylový odznak s pěticí Rychlých šípů – s kníry! Výtěžek z účastnických příspěvků bude odeslán na mezinárodní charitativní konto.

Na počátku stejného měsíce se rozbíhá také poznávací hra Po stopách Rychlých šípů. Akce probíhá na Starém a Novém Městě a na Malé Straně. Další městskou částí metropole – pražským Žižkovem – povede zase trasa tematické vycházky do (ne)známých zákoutí „Druhé strany“ Rychlých šípů. Na vycházkový okruh bezprostředně naváže další zábavná „taškařice“ s názvem Po Schodech Rychlých šípů. Recesní kratochvíle připomene komiksový příběh, kdy Foglarovi hrdinové objeví psí hřbitov a nebezpečného trýznitele zvířat předají do rukou spravedlnosti.

Protože Rychlé šípy mají dobrá srdce, vypraví se s oldskauty v listopadu i do nemocnice v Praze-Motole za zdejšími  malými pacienty. Na oddělení dětské onkologie proběhne soutěž ve vyjímání ježka z klece. Pro děti jsou připraveny stylové „rychlošípácké“ dárky.

Předmikulášský víkend (1. – 2. 12.) nabídnou oldskauti širší veřejnosti možnost poznání zákoutí pražského Starého Města trochu jinak – ve sportovním kabátě s mapou a buzolou. V labyrintu uliček kolem  kostela sv. Haštala bude odstartován rekreační orientační běh (či vycházka) Stínadelské azimuty s Rychlými šípy.

V polovině posledního měsíce roku (12. prosince) uvítá Infocentrum Prahy 3 návštěvníky komponovaného večera s Rychlými šípy. Program slibuje řadu překvapení. Na akci bude vrcholit i charitativní aukce obrazů s portréty Jaroslava Foglara. Rovněž výtěžek této aukce poputuje k Pomocným tlapkám.

S kreslířem Rychlých šípů Marko Čermákem je zase spjato připravované „otevření“ Minigalerie Rychlých šípů. O co půjde? To zatím ještě zůstává zahaleno rouškou tajemství!

Ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara připravují Jestřábi ještě happening do třetice, tentokrát u kolébky Rychlých šípů. V den „narozenin“ slavného klubu se v samém srdci metropole pootočí kolo času o osm desetiletí nazpátek: Uprostřed Václavského náměstí se pomyslně otevřou dveře někdejšího vydavatelského domu Melantrich a redakce časopisu Mladý hlasatel. Právě na zadní stránce populárního prvorepublikového týdeníku pro mládež se 17. prosince 1938 začalo odvíjet klubko nezapomenutelných příběhů a dobrodružství Rychlých šípů.

Vedle vzpomínané turistické známky připravil oldskautský klub Jestřábů i další upomínkové suvenýry k jubileu. Ty jsou rovněž k dostání na jednotlivých akcích. Oslavy narozenin se však přehoupnou i do příštího roku, kdy je na jaro 2019 připravováno vydání nových kreslených příběhů Rychlých šípů.

Podobnější informace k jednotlivým akcím budou zveřejněny postupně v samostatných článcích.

Kresba: Jiří Filípek

 

České skautské muzeum se ke století republiky otevřelo v Praze na Letenské pláni  

Do pořádání akcí k 100. výročí založení Československa se významně zapojili také skautští sběratelé. V rámci aktivit v Klubu skautských sběratelů Junáka tak ani na hlavních oslavách v Praze nechyběli oldskauti, kteří se aktivně věnují sběratelství a v klubové práci zajišťují také expozice Českého skautského muzea.

Tentokrát bylo muzeum otevřeno na Letenské pláni, kde byl vybudován rozlehlý vojenský tábor s ukázkami techniky i výcviku Armády ČR, stejně jako se zde široce prezentovaly všechny složky Integrovaného záchranného systému – policie, hasičské sbory i záchranáři.

V severní části tábora, který pokrýval velkou část plochy Letenské pláně, se bylo možné v řadě výstavních vojenských stanů seznámit také s činností Sokola, klubů vojenské historie i dalších spolků. Zde bylo otevřeno i České skautské muzeum. Vývěsní štít muzea zdobily symboly Junáka – českého skauta a ISGF.

Expozice dokumentovala podíl skautů při zrodu a formování nové republiky. Skauti se aktivně zapojili do pořádkové služby nebo zajišťovali unikátní kurýrní službu Pošty českých skautů. V muzeu byla připomenuta i účast skautů v protinacistickém a protikomunistickém odboji, stejně jako další události propojující historii skautingu se stoletím české státnosti.

Prostřednictvím výstavním panelů i exponátů ve vitrínách se ale návštěvníci seznámili i s celou šíří skautské činností, jak se její formy rozvíjely v průběhu celé více než stoleté historie ve světě i u nás. Částí exponátů se tak prolínala i prezentace specifického programu oldskautingu .

V průběhu tří dnů oslav století republiky navštívily skautské muzeum tisíce zájemců, včetně řady významných hostů. Kromě jiných si sbírky muzea prohlédla také skupina příslušníků francouzské armády. “Ejhle, tady jsem já jako kluk na táboře exilových skautů,” pronesl náhle k průvodcům muzea perfektní češtinou jeden z francouzských vojáků v uniformě podplukovníka a ukázal prstem na vystavenou fotografii. Poté prozradil, že po emigraci s rodiči skautoval v jednom z exilových oddílů a nyní působí jako vojenský přidělenec francouzského velvyslanectví v Praze. Vzpomínku na své skautování napsal pak podplukovník Daniel Kopecky i do pamětní knihy muzea.

Členové KSSJ připravily pro návštěvníky i suvenýr v podobě butonu Skauti slaví 100 let Československa. Odznaky ale v muzeu dlouho neohřály a doslova se po nich zaprášilo.

Do administrace webu se v tuto chvíli nemůžete přihlásit. Zatím se čeká, než bude rozhodnuto, jak moc má být web otevřený. Děkujeme za pochopení. Pokud chcete v tuto chvíli přispět článkem nebo oznámením akce, kontaktujte zpravodaje pro komunikaci br. Nashvilla. X
| Nahlásit chybu
© Junák - český skaut (Kmen dospělých) 2017 - 2018 | kresby: Slovenský skauting | web: NO!sw 2017