Nový vzdělávací seminář Trignis nabídne atraktivní program i pro oldskauty

Seminář Trignis je nové skautské celostátní vzdělávací setkání pro všechny zájemce od 16 let, které je zaměřené na duchovní, skautský, společenský a kulturní rozvoj. Premiérový ročník se uskuteční 1.–3. března 2019 v Salesiánském divadle v Praze-Kobylisích. 

Připravovaný seminář nabídne účastníkům všech věkových kategorií – od roverů a rangers až po oldskauty – program, ze kterého si jistě vybere každý. Prologem akce se v pátek 1. března od 18 hodin stane projekce dokumentu Skaut má nahá kolena. Film režiséra Břetislava Rychlíka rozebírá s nadhledem a také odstupem více než tří desetiletí kontroverzní kapitolu v naší skautské historii – rozpuštění Junáka v roce 1970 jeho vlastními vrcholnými orgány . Od 20 hodin je naplánována ještě diskuse s diplomatem Pavlem Fischerem, odchovancem pražské suchozemské Pětky. Fischer dlouhodobě působil v diplomatických službách zahraničí a po završení této kariéry usiloval i o post prezidenta ČR. Tématem besedy bude angažovanost skautů ve veřejném dění.

Magnetem sobotního bloku se bezesporu stanou dvě hlavní přednášky: S originálním tématem Evangelium podle Jaroslava Foglara vystoupí teolog a vysokoškolský pedagog Pevel Hošek, poté se etikou humanitární pomoci bude zabývat specialitka tohoto oboru Květa Princová. K tomu jsou v sobotu připraveny ještě moderované rozhovory se zajímavými hosty – nejdříve televizní žurnalistkou Danielou Drtinovou a následně teologickými osobnostmi Václavem Malým a Tomášem Halíkem. Dále si budou účastníci moci vybrat z 15 volitelných praktických workshopů nejen pro vedoucí oddílů. Sobotní program završí večerní hudební vystoupení folkrockové kapely Epy de Mye.

Neméně atraktivní je i hlavní program nedělního dopoledne premiérového semináře Trignis – přednášky astrofyzika Jiřího Grygara (Věda a víra v postmoderní době) a Alex Bernardové o smyslu polární ekologie.

Kromě samotné vzdělávací náplně bude seminář Trignis (Tři ohně) také připomínkou 80. výročí založení Odboru duchovní výchovy Junáka. Vzhledem k očekávanému zájmu doporučují organizátoři využít možnosti registrace prostřednictvím elektronického formuláře. Registrovat se je možno do 26. 2. do 19 hodin zde.

 Podrobný program semináře Trignis 2019

Už 50 let si skauti a skautky připomínají srpnovou invazi z roku 1968 přechodem Brd

V sobotu 26. ledna se hřebeny Brdské vrchoviny zaplní stovkami skautů. Pod pořadatelskou taktovkou pražské rady Junáka se v rozlehlém lesním masivu, táhnoucím se od jihozápadního okraje české metropole až do západních Čech na Rokycansku, uskuteční již 50. ročník Zimního přechodu Brd.

Akce vznikla jako nenásilná demonstrace skautského nesouhlasu s vojenskou okupací Československa v srpnu 1968. První přechod Brd se uskutečnil 8. února 1969 a účastnilo se ho na 1 300 skautů a skautek. Tradice přechodu se udržela přes celou normalizaci až dodnes.

Trasy přechodu vedou většinou z Mníšku pod Brdy nebo z Řevnic, ale řada oddílů, jednotlivců či skupin volí i jiné možnosti, například z Dobříše, Dobřichovic i dalších míst v podhůří Brd.

Do hlavních výchozích bodů přechodu Brd se z Prahy lze dopravit pohodlně vlakem – do zastávky Rymáně u Mníšku pod Brdy. Sobotní vlak Os 2053 z Prahy-Vršovic s odjezdem v 9:00 hod. bude posílen. Cestovat možno i autobusem příměstské MHD ze Smíchovského nádraží do Mníšku pod brdy-Stříbrné Lhoty (BUS 321).

Vyvrcholením celé akce je slavnostní nástup ve 13 hod na Kytínské louce se vztyčením vlajky Zimního přechodu Brd.

Na místě bude možné se občerstvit nebo zakoupit výroční sběratelské předměty – nášivku, výroční turistickou známku či turistické nálepky. K dispozici bude i pohledová kreslená mapa brdských Hřebenů. Autorem mapy je známý kreslíř Rychlých šípů Marko Čermák a na rubu je zpracována stručná historie skautského přechodu.

Tradiční součástí akce je výměna tzv. Brděnek, pamětních kartiček, které účastníci předem vyrábějí na skautských schůzkách a na místě vyměňují s ostatními a soutěží o nejhezčí design. Do deníků či kronik si budou moci skauti přidat i jubilejní razítko akce.

Střípky k obohacení programu setkání na Kytínské louce přispějí i pražští oldskauti, kteří se rovněž zapojili do pořadatelského týmu jubilejního Zimního přechodu Brd.

Ve společnosti oldskautů se na akci letos chystá i nejstarší skaut v Česku – 101letý Eduard Marek, známý pod skautskou přezdívkou Hroznýš.

1. – 4.: Historické momentky z premiérového Zimního přechodu Brd v roce 1969; 5. – 6. Nášivka a pamětní kartička z roku 1969 jsou dnes velice vzácnými, ale už i téměř nedostupnými sběratelskými předměty skautské historie; 7. – 9. K letošnímu jubileu Zimního přechodu Brd byla připravena atraktivní kolekce suvenýrů; 10. Kreslená pohledová mapa Brdy-Hřebeny.
Foto: Pavel Štajer, Miroslav Khol, Slavomil Janov a archiv/Oldskauting.cz

 

Pražští oldskauti pořádají 23. ledna pietní setkání u hrobu Jaroslava Foglara

Ve středu 23. ledna 2019 uplyne 20 let od úmrtí legendárního spisovatele literatury pro mládež a dlouholetého skautského vůdce Jaroslava Foglara, známého i pod přezdívkou Jestřáb. Při této příležitosti se v uvedený den uskuteční vzpomínkové setkání na Vinohradském hřbitově v Praze.

Sraz zájemců je ve 13 hodin u brány do areálu hřbitova. Hřbitov lemuje Vinohradská ulice, vstup do areálu je vpravo ve směru jízdy tramvaje (např. 11, 5, 26) od stanice metra Želivského do Strašnic, zastávka TRAM Vinohradské hřbitovy (GPS: 50.0776444 N, 14.4801478 E).

Setkání bude zahájeno ve 13 hodin a 13 minut melodramem Nazdar, Jestřábe!, recitací vzpomínkového textu s podbarvením melodie oblíbené Foglarovy písně My pluli dál a dál. U hrobu zazní také píseň Od Kriváně hučí říčka, jejíž text napsal sám Jaroslav Foglar jako své vyznání kraji pod Vysokými Tatrami, kde jeho oddíl Hoši od Bobří řeky tábořil po více než čtyři desetiletí, od roku 1949.

Po ukončení setkání u Jestřábova hrobu se lze přesunout k nedalekým Olšanským hřbitovům a navštívit také hrob kreslíře Rychlých šípů Jana Fischera. Od úmrtí dr. Jana Fischera uplynulo 10. ledna 59 let…

Další informace: 48. klub oldskautů Jestřábi, Praha, tel.: 602 686 725.

Svátek Tří králů oslavili pražští oldskauti stylovým happeningem i podporou charitativní sbírky

Tradiční rébus z příběhů Rychlých šípů, jakou částku museli Mirek Dušín, Jarka Metelka a Rychlonožka uhradit vykutálenému cukráři za snědené cukroví, když se při tříkrálové koledě domnívali, že jeho pozvání na laskominy je myšleno ryze od srdce, vyřešila parta pražských oldskautů a jejich přátel na novoročním happeningu Tříkrálová cukrárna snadno: Každý si v cukrárně v Podolí koupil zákusky podle své chuti, aniž by se přísně dbalo, že to musí být dle komiksové předlohy.

Problém úhrady za snědené dorty v příběhu Rychlé šípy o Třech králích tkví totiž v tom, že v různých vydáních se finanční částka liší. Zatímco v původním příběhu z Mladého hlasatele stačilo Rychlým šípům 36 korun, v dalších vydáních s částečně přepracovaným Foglarovým scénářem i úpravami kresby Jana Fischera se už cena zvýšila na 65 korun.

Letošní první novoroční akce pražských foglarovců se zúčastnilo devět zájemců (plus jeden pes). Akce pod režijní taktovkou strůjce myšlenky happeningu Martina Rosola je už tradiční novoroční „zahajovačkou“ v činnosti Pražské pobočky Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Letos se ovšem akce uskutečnila i za výrazné programové součinnosti s oldskauty 48. klubu Jestřábi a Akademií Jaroslava Foglara. Happening se totiž stala součásti série 13 akcí AJF k osmdesátinám Rychlých šípů. Díky iniciativě oldskautů si koledníci mohli nasadit na hlavy slušivé královské koruny (dovezené až z Gniezna, proslulé bašty polských panovníků), které byly vyzdobeny i vlaječkami a postavičkami Rychlých šípů. K dispozici byla poprvé i účastnický odznak, vytvořený s využitím kresby Jana Fischera.

Je samozřejmé, že legace při setkání bylo víc než dost. Většina foglarovců – po vzoru Rychlonožky – „toušala že dvou“, čili mlsala na dvou dortech současně, jak dokazují i momentky z akce.

Po setkání v cukrárně se „zdravé jádro“ koledníků přesunulo do blízké podolské restaurace, kde se u foglarovského „malého diskusního piva“ kuly plány na nejrůznější akce, které oldskauti z metropole plánují a připravují v roce 2019.

Na závěr je třeba zmínit, že v době netradiční akce podpořili oldskauti finančním příspěvkem také charitativní Tříkrálovou sbírku.

Foto: Slavomil Janov

 

Do konce ledna lze v Praze zhlédnout originální Žižkovský betlém, mezi postavami jsou také Rychlé šípy i A. B. Svojsík

Originální Žižkovský betlém je už čtvrtým rokem, pravidelně od adventu až do konce ledna, k vidění v Informačním centru Městské části Praha 3. Velkoprostorová trojrozměrná alegorie je umístěna v nárožním domě Milešovské ulice a náměstí Jiřího z Poděbrad. Postavičky betlému i kulisy byly vytvářeny postupně. Kompletně dohotovené dílo s 36 figurami bylo veřejnosti představeno 3. prosince.

Betlém vznikl v dílnách žižkovské Střední uměleckoprůmyslové školy, kde se na jeho vytváření podíleli žáci pod dohledem erudovaných pedagogů Richarda Peška a Kamila Čelikovského.

Konečný počet 36 postav tvoří přibližně dvaceticentimetrové a téměř kilogram vážící figury ze speciální modelářské hmoty. Jednotlivé figury ovšem netvoří tradiční biblické postavy. Jde naopak o různorodou společnost reálných i fiktivních osobností, které zejména v první polovině minulého století vytvářely specifický kolorit Žižkova (literáti Jaroslav Hašek a Jaroslav Seifert, malířka Toyen, herec Jaroslav Marvan alias policejní rada Vacátko, žižkovský strážník a další), nebo jsou s místním prostředím na sklonku monarchie a ve 20. a 30. letech alespoň symbolicky spjaty (Jára Cimrman, Švejk, Pérák aj.).

I když ve ztvárnění betlému dominuje civilní ráz prvorepublikového Žižkova, stylizace každé figury odpovídá alegoricky i tradičním postavičkám betléma: Svatou trojici například představují žižkovský Pepík s Fiflenou a jejich dítě v kočárku. Tři králové jsou zosobněny postavami T. G. Masaryka, císaře Františka Josefa a prvního starosty Žižkova Karla Hartiga. Do postavy řezníka je vtělen Herodes, místní šťabajzna v sobe nese osobnost Máří Magdalény a podobně.

Všechny postavy jsou umístěny ve stylizovaných kulisách Žižkova kolem místní radnice a charakteristických žižkovských schodů na konci Rokycanovy ulice. Panorama se postupně rozšiřovalo a v konečné podobě je lemováno až návrším Vítkova se sochou Jana Žižky a nezaměnitelnou siluetou kostela sv. Prokopa.

Bezprostředně v sousedství chrámu stojí budova Žižkovské reálky, kde na počátku 20. století působil jako tělocvikář také A. B. Svojsík a právě v této škole položil základy českého junáctví.

„Je přirozené, že náčelník-zakladatel je součástí kolekce postav našeho betlému, protože skauting k Žižkovu neodmyslitelně patří,“ řekl při slavnostním odhalení dokončeného betléma starosta Prahy 3 – a také skaut – Jiří Ptáček.

Není bez zajímavosti, že podnět k vytvoření postavy A. B. Svojsíka vzešel od pražských oldskautů. To potvrzuje i faksimile jejich žádosti adresované na počátku roku 2017 představitelům radnice Prahy 3 a pedagogům uměleckoprůmyslové školy.

S prostředím Žižkova jsou ovšem spjaty i příběhy legendárních Rychlých šípů. Také v rozmanitém prostředí místních žižkovských a vinohradských ulic a plácků totiž spisovatel Jaroslava Foglar i kreslíř Jan Fischer nacházeli inspiraci a předlohy pro mnoho jejich městských dobrodružství. Proto tvůrci betléma neopomněli ani chlapce slavného klubu a celá pětice i se psem Bublinou je rovněž zasazena do scenérie díla. Společně s postavami Rychlých šípů byly vytvořeny i další figury žižkovských „Stínadel“ – tajemný fantom Širokko a vynálezce létacího kola Jan Tleskač.

Mezi posledními vytvořenými postavami se objevila i mladičká Olga Šplíchalová, pozdější manželka prezidenta Václava Havla. Tvůrci ovšem s patrnou dávkou nadsázky vetkli do kulis betléma symbolicky i jednu z epizod Havlova života, kdy pracoval jako dělník v pivovaře: Mladičká slečna Olga píše křídou nápis na zeď – a stojí na dřevěném pivním sudu…

S představením konečné podoby Žižkovského betlému si přišli na své i sběratelé: K již dříve vydané publikaci o tomto díle přibyly nově dvě série pohlednic s jednotlivými postavičkami, vystřihovánka betléma i pexeso.

Podobu dokončeného Žižkovského betlému je možno zhlédnout ve videoreportáži TV Praha.

Foto: Slavomil Janov

 

Do administrace webu se v tuto chvíli nemůžete přihlásit. Zatím se čeká, než bude rozhodnuto, jak moc má být web otevřený. Děkujeme za pochopení. Pokud chcete v tuto chvíli přispět článkem nebo oznámením akce, kontaktujte zpravodaje pro komunikaci br. Nashvilla. X
| Nahlásit chybu
© Junák - český skaut (Kmen dospělých) 2017 - 2019 | kresby: Slovenský skauting | web: NO!sw 2017