Originální Žižkovský betlém je už čtvrtým rokem, pravidelně od adventu až do konce ledna, k vidění v Informačním centru Městské části Praha 3. Velkoprostorová trojrozměrná alegorie je umístěna v nárožním domě Milešovské ulice a náměstí Jiřího z Poděbrad. Postavičky betlému i kulisy byly vytvářeny postupně. Kompletně dohotovené dílo s 36 figurami bylo veřejnosti představeno 3. prosince.
Betlém vznikl v dílnách žižkovské Střední uměleckoprůmyslové školy, kde se na jeho vytváření podíleli žáci pod dohledem erudovaných pedagogů Richarda Peška a Kamila Čelikovského.
Konečný počet 36 postav tvoří přibližně dvaceticentimetrové a téměř kilogram vážící figury ze speciální modelářské hmoty. Jednotlivé figury ovšem netvoří tradiční biblické postavy. Jde naopak o různorodou společnost reálných i fiktivních osobností, které zejména v první polovině minulého století vytvářely specifický kolorit Žižkova (literáti Jaroslav Hašek a Jaroslav Seifert, malířka Toyen, herec Jaroslav Marvan alias policejní rada Vacátko, žižkovský strážník a další), nebo jsou s místním prostředím na sklonku monarchie a ve 20. a 30. letech alespoň symbolicky spjaty (Jára Cimrman, Švejk, Pérák aj.).
I když ve ztvárnění betlému dominuje civilní ráz prvorepublikového Žižkova, stylizace každé figury odpovídá alegoricky i tradičním postavičkám betléma: Svatou trojici například představují žižkovský Pepík s Fiflenou a jejich dítě v kočárku. Tři králové jsou zosobněny postavami T. G. Masaryka, císaře Františka Josefa a prvního starosty Žižkova Karla Hartiga. Do postavy řezníka je vtělen Herodes, místní šťabajzna v sobe nese osobnost Máří Magdalény a podobně.
Všechny postavy jsou umístěny ve stylizovaných kulisách Žižkova kolem místní radnice a charakteristických žižkovských schodů na konci Rokycanovy ulice. Panorama se postupně rozšiřovalo a v konečné podobě je lemováno až návrším Vítkova se sochou Jana Žižky a nezaměnitelnou siluetou kostela sv. Prokopa.
Bezprostředně v sousedství chrámu stojí budova Žižkovské reálky, kde na počátku 20. století působil jako tělocvikář také A. B. Svojsík a právě v této škole položil základy českého junáctví.
„Je přirozené, že náčelník-zakladatel je součástí kolekce postav našeho betlému, protože skauting k Žižkovu neodmyslitelně patří,“ řekl při slavnostním odhalení dokončeného betléma starosta Prahy 3 – a také skaut – Jiří Ptáček.
Není bez zajímavosti, že podnět k vytvoření postavy A. B. Svojsíka vzešel od pražských oldskautů. To potvrzuje i faksimile jejich žádosti adresované na počátku roku 2017 představitelům radnice Prahy 3 a pedagogům uměleckoprůmyslové školy.
S prostředím Žižkova jsou ovšem spjaty i příběhy legendárních Rychlých šípů. Také v rozmanitém prostředí místních žižkovských a vinohradských ulic a plácků totiž spisovatel Jaroslava Foglar i kreslíř Jan Fischer nacházeli inspiraci a předlohy pro mnoho jejich městských dobrodružství. Proto tvůrci betléma neopomněli ani chlapce slavného klubu a celá pětice i se psem Bublinou je rovněž zasazena do scenérie díla. Společně s postavami Rychlých šípů byly vytvořeny i další figury žižkovských „Stínadel“ – tajemný fantom Širokko a vynálezce létacího kola Jan Tleskač.
Mezi posledními vytvořenými postavami se objevila i mladičká Olga Šplíchalová, pozdější manželka prezidenta Václava Havla. Tvůrci ovšem s patrnou dávkou nadsázky vetkli do kulis betléma symbolicky i jednu z epizod Havlova života, kdy pracoval jako dělník v pivovaře: Mladičká slečna Olga píše křídou nápis na zeď – a stojí na dřevěném pivním sudu…
S představením konečné podoby Žižkovského betlému si přišli na své i sběratelé: K již dříve vydané publikaci o tomto díle přibyly nově dvě série pohlednic s jednotlivými postavičkami, vystřihovánka betléma i pexeso.
Podobu dokončeného Žižkovského betlému je možno zhlédnout ve videoreportáži TV Praha.
Foto: Slavomil Janov
