Otazníky nad uspořádáním Trojsetkání v Plzni zůstávají. Rozhodnutí padne nejpozději do konce března

foto-1Nad konáním mezinárodního Trojsetkání českých, slovenských a polských oldskautů, jehož termín byl po loňském odkladu přeložen na letošní květen, se stále vznášejí otazníky. Koronavirová epidemie neustupuje a výhled na jarní měsíce není příliš optimistický. Jaké jsou tedy reálné vyhlídky na uspořádání akce?

“Samotnou přípravou Trojsetkání – a na druhé straně reálnými riziky, že se ani odložená akce neuskuteční – jsme se zabývali i v polovině ledna na jednání rady Náčelnictva Kmene dospělých, které proběhlo formou videokonference,” říká náčelník KD Jiří Wolf – Pando. “Přítomni byli i zástupci týmu pořadatelů z Plzně, krajský legát Pavel Pokorný – Slim a Milan Sladký – BonBon. Oba bratři potvrdili, že vzdor současné situaci plzeňský tým průběžně dolaďuje program Trojsetkání, aby v případě uskutečnění akce bylo vše náležitě zajištěno. Velkou neznámou je ovšem také konání rovněž odložených loňských Slavností svobody k 75. výročí ukončení druhé světové války. Naše Trojsetkání je zasazeno do rámce těchto velkolepých oslav ve městě. Bez Slavností svobody by tak  ani naše mezinárodní akce nemohla neproběhnout tak, jak jsme ji připravili.”

“Vše, co bylo do programu vloženo vloni, zůstává aktuální i letos,” přidává se do hovoru Pavel Pokorřný – Slim. “Je zamluvena návštěva Národopisného muzea i expozice Patton Memorial, přijetí delegací oldskautů u primátora Plzně, plánujeme i zájezd do Brd a jihozápadních Čech s vystoupením dudácké kapely. Pro účastníky Trojsetkání jsou už připraveny odznaky, plakety, pamětní listy i reprezentační publikace Plzeňský skauting. V přípravách však v mnohém jen pokračujeme v tom, co už před svým náhlým úmrtím před půldruhým rokem udělal pro zdar mezinárodního setkání bratr Jiří Ládr – Bongo, jenž byl velkým tahounem našeho organizátorského týmu.”

O situaci ohledně příprav i přetrvávajícího rizika, že se akce neuskuteční, jsou průběžně informováni také představitelé polských harcerů-seniorů ZHP a sdružení Dospělých skautů a skautek Slovenska.

Náčelnictvo KD vývoj epidemiologické situace Covid-19 bedlivě sleduje. Konečné rozhodnutí o pořádání Trojsetkání v termínu 6. – 9. května 2021 padne do konce března.

 

 

 

Vzpomínky na Zdeňka Šlejtra, pamětníka poválečného skautingu v Kutné Hoře

foto-1V úterý 17. listopadu 2020 zemřel ve věku 89 let Zdeněk Šlejtr, pamětník historie poválečného skautingu v Kutné Hoře.

Bratr Štejtr, mezi skauty známý pod přezdívkou Valda, byl od svého vstupu do Junáka v roce 1945 celoživotně oddaný skautským ideálům. Ty jej přiměly i k neskrývanému nesouhlasu s vývojem v Československu po roce 1948. Za své postoje a „reakční činnost“ byl v 50. letech soudně trestán a uvězněn.

Skautingu zůstal věrný i ve zralém věku, kdy se po roce 1989 zapojil do práce oldskautského klubu v kutnohorském středisku Přístav Dobré naděje. Podílel se zde také na vytvoření klubového znaku.

„Už krátce po vstupu do Junáka byl Zdeněk v oddíle kutnohorských skautů pověřen vedením družiny vlčat,“ vzpomíná na Valdovy skautské začátky členka klubu OS Eva Zahradníčková. „Není bez zajímavosti, že v témže chlapeckém oddíle vedli další dvě družiny pozdější populární herec Rudolf Jelínek a vysoký armádní důstojník Vojenské akademie Václav Novák. Skautské klubovny byly tehdy u dvou rybníčků v Milerce, kde dnes stojí plavecký bazén a zimní stadion.“

S dalšími vzpomínkami na Zdeňka Šlejtra se podělil vedoucí klubu oldskautů ze Světlé nad Sázavou Josef Kopecký – Bill. „Počátkem 90. let jsme ve Světlé založili tradici každoročního putování do kolébky českého skautingu – Orlovská šlápota. Díky Valdově zápalu pro myšlenku vzpomínkového pochodu se akce stala vlastní i skautům z Kutné Hory. On sám aktivně pomáhal s organizací mnoha ročníků a dokonce napsal i text hymny této akce s názvem Skautské Orlovy.““

V roce 1994 se Valda s dalšími českými skauty vydal jako návštěvník také do Nizozemska, kde v Drontenu proběhlo Evropské skautské jamboree. „Chtěli jsme poznat, jak se skautuje v zahraničí, a toto byla vítaná příležitost,“ vzpomíná na společnou cestu opět Josef Kopecký.

„Odjížděli jsme z Děčína a chvíle do odjezdu vlaku jsme si s Valdou chtěli zkrátit procházkou v parku před nádražím. Všimla si nás ale skupina výrostků, kteří trousili posměšky na naše skautské kroje. Dokonce se proti nám postavili do bojového postoje. Valda měl na hlavě nasazený skautský klobouk, přikročil k nejbližšímu z posměváčků, rázně jej uchopil za flígr a řekl: ´Víš, co to je? – a ukázal na klobouk. Tak, abys věděl, takové nosí příslušníci Kanadské jízdní policie! A se spratky, jako jsi ty, se vypořádáme v cuku-letu!´ Parta výrostků ustrnula a rychle se nám klidila z cesty,“ dodává Bill s úsměvem vzpomínku na závěr.

Stejně aktivně, jak Valda skautoval, se zapojoval i do společenského života ve městě a práce pobočky Konfederace politických vězňů. Z jeho iniciativy byl v Kutné Hoře postaven pomník popravené demokratické političky a vlastenky Milady Horákové. Pomník byl odhalen v roce 2004 poblíž centra města, v parčíku, který byl při této příležitosti pojmenován – rovněž z Valdova podnětu – Sady JUDr. Milady Horákové.

Zdeněk Štejtr měl zásluhu také na zřízení pomníku na hrobu kutnohorského rodáka kpt. Emanuela Viktora Vosky, aktivního účastníka první a druhé odboje. Jako zpravodajský důstojník se Voska po válce stal předmětem zájmu Státní bezpečnosti, byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu v roce 1954 odsouzen na deset let vězení. Se silně podlomeným zdravím byl sice v roce 1960 podmínečně propuštěn, ale záhy na to zemřel. Je pohřben ve svém rodišti v Kutné Hoře. Jeho jméno nese také jedna z kutnohorských ulic, o což se také velkou měrou přičinil Zdeněk Šlejtr.

Z dalších aktivit skauta Zdeňka Šlejtra – Valdy ve prospěch města a společnosti je dobré ještě připomenou jeho publicistickou činnost, kterou přetavil do brožurky Kutná Hora a české státnost.

1. Smuteční oznámení Zdeňka Šlejtra. 2. Valda s lišáckým úsměvem – takto na něho budou vzpomínat oldskauti z Kutné Hory i další přátelé. 3. Na každé oldskautské schůzce Valda vždy překvapil nějakou zajímavou historkou či archiválií. 4. Kutnohorské reminiscence jsou tradiční akcí klubu OS, na níž se setkávají současní a bývalí členové i skauti z dalších měst. Součástí setkání bývá i finanční sbírka na dobročinné účely. 5. Při vánočním setkání OS nechybí nikdy zpěv: na archivním snímku hraje na kytaru nestor kolínského skautingu Jaromír Kupr – Anděl a zpívají Valda a vedoucí kutnohorského klubu Jana Chvojková. 6. Také s generací mladších skautů si měl Zdeněk Šlejtr vždy co říci; 7. Kousek “narozeninového dortu” při příležitosti oslav století českého skautingu v roce 2011 v Kutné Hoře v parku pod Vlašským dvorem si Valda dopřál s chutí. 8. Svou činorodost potvrdil Zdeněk Štejtr i autorstvím brožury Kutná Hora a česká státnost.

Foto: Ladislava Marek a archiv

foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6

foto-7
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
foto-8
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

foto-9

 

Také oldskauti využívají pro své schůzky on-line setkání prostřednictvím internetu

Omezení skautské činnosti zasáhlo citelně i činnost klubů Kmene dospělých. Přesto aktivity neutichly a v rámci možností pokračují v práci nejen jednotlivci, ale i kluby. Ke schůzkám se začaly využívat i videokonference prostřednictvím internetu.

Tuto formu zvolil i 48. klub OS Jestřábi z Prahy. Členové klubu se scházejí pravidelně jednou měsíčně, vždy ve středu, která je nejblíže 13. dni daného měsíce. Tentokrát se však jestřábi neslétnou na schůzku do svého „hnízda“ ve skautské klubovně na Vinohradech, ale propojí se vzájemně jen  virtuálně on-line, od svých domácích počítačů.

„Čtenáři knížek Jaroslava Foglara vědí, že třináctka byla v autorově díle kultovním číslem,“ říká jeden z nejmladších členů klubu Vojtěch Bursa – Zpravodaj. „Stejně tak v činnosti Foglarova skautského oddílu byla řada rituálů ve znamení čísla 13 – například nástup do 13 sekund, třináctá táborová noc s veselým programem u ohně a podobně. Proto i my v klubu Jestřábů, v němž je naší základní náplní rozvoj spisovatelova odkazu, využíváme třináctku k zpestření činnosti. A protože listopadová schůzka je naplánována v období, kdy není možný osobní kontakt, využijeme poprvé videokonferenci.“

Pravidelné schůzky klubu Jestřábi, stejně jako jejich další akce, jsou však otevřeny i širšímu okruhu milovníků Foglarova díla. V rámci schůzek tak probíhá i „paralelní“ setkání kolegia Akademie Jaroslava Foglara, v jehož kruhu se probírají nejrůznější souvislosti o Foglarově životě a díle.

„Listopadová schůzka bude v pořadí stodvacátou od založení našeho klubu v roce 2008,” popisuje historii klubu naopak jeden ze služebně nejstarších členů Roman Liščák. „Zvolenou formou videokonference však nyní umožníme účast i zájemcům o foglarovské aktivity, pro které byly naše schůzky nedostupné, ať z důvodů konání v pracovní den, nebo pro večerní hodiny akce.“

Schůzka Jestřábů a jejich přátel-foglarovců proběhne ve středu 11. listopadu od 19.30 hodin. Uskuteční se prostřednictvím komunikační platformy Jitsi. V uvedený den bude platforma přístupna k připojení od 19.25 na webové adrese: https://jitsi.documentfoundation.org/ajf

Daný odkaz je třeba zkopírovat (nebo napsat) do adresního okénka/řádku internetového prohlížeče. Po odkliknutí budou účastníci připojení k domovské stránce videokonference. Po zobrazení stránky se stačí už jen připojit podle návodu v přiloženém souboru Jitsi-AJF.

V programu 120. schůzky klubu Jestřábi bude hlavním tématem připomenutí 100. výročí vykročení Jaroslava Foglara na skautskou stezku (jaro 1920) a diskuse o pátrání po legendárních tábořištích jeho pozdějšího oddílu do Prokopského údolí u Prahy. Nebudou chybět ani směs zajímavosti, pro které se v rámci kolegií vžilo vtipné označení Pele-mele.

Stejně jako každá schůzka Jestřábů a akce Akademie Jaroslava Foglara, bude i toto virtuální setkání zahájeno klubovou hymnou. Touto se stal refrén Písně z Bobří hráze od známého countrymana Jana Vyčítala:

Už jsme zase na tý starý dráze / povídáme řeči z Bobří hráze,

na zádech usárnu nebo tele / v hlavách starý Mladý hlasatele.

Už se do kalíšku za šera / nalévá Zelená příšera

už jsme zase všichni naměkko / písně zní daleko-Širok-ko!

Videonahrávku s písni je možno zhlédnout na kanálu YouTube zde. Refrén je v čase 1:01 – 1:36 a poté ještě 2:51 -3:56 a 4:51 – 5:27 min.

Výzva pražských oldskautů: Podpořte zoologické zahrady ve svém kraji!

S následky koronavirové krize se musí vypořádávat všichni – občané, obchody, provozovatelé služeb i další. Do problémů dostaly také zoologické zahrady. Výpadek návštěvnosti a propad tržeb ze vstupného je citelný. S originální aktivitou, jak alespoň trochu pomoci ZOO Praha, přišli oldskauti z hlavního města.

Tapír jméno Morse

Přes všechna úskalí doby však v pražské ZOO zažívají i radostné chvíle. Ve výběhu chobotnatců od jara pobíhá čerstvě narozená sloní samička a rodinný přírůstek zaznamenalo i stádečko tapírů.

Mládě tapíra čabrakového se narodilo se zajímavým zbarvením srsti s podélnými bílými pruhy a skvrnami. V jeho přirozeném domově v příšeří tropického lesa jihovýchodní Asie je taková srst skvělým maskováním. V pražské ZOO tato originální „image“, která připomíná znaky Morseovy abecedy, vedla k pokřtění tapířího mláděte přiléhavým jménem Morse. Křest proběhl 27. dubna, který je jak Světovým dnem tapírů, tak i mezinárodním Dnem Morseovy abecedy.

Prostřednictvím předsedy Okresní rady Junáka v Praze 2 Jana Petery – Slimáka, který v ZOO pracuje, byli ke křtu přizvání členové skautského rádioklubu OK1RAJ ze střediska Dvojka. Díky nim se tak bezprostředně po slavnostním aktu roznesla éterem do celého světa zpráva – samozřejmě vysílána v morseovce – o této události.

Vysílání proběhlo v angličtině, rychlostí přibližně 80 znaků za minutu. Zajímavá zpráva, vysílaná navíc přímo ze zoo, setkala s velkou odezvou radioamatérů na celém světě!

Tečka-čárka, koruna-dvě…

Když se o radostné události z pražské Troje, kde se zoologická zahrada v metropoli rozprostírá, dověděli oldskauti z hlavního města, přivedlo je to v rámci charitativního projektu Kmene dospělých Mince k minci k originální myšlence na podporu pražské ZOO ve prospěch tapířího mláděte.

„Vyzvali jsme oldskauty ze všech pražských klubů, aby se individuálně procvičili ve znalosti morseovky a takto na papír napsali své křestní jméno, nebo přezdívku. Ke každé tečce pak ať přiřadí jednu korunu, k čárce dvě. Když dáme dokupy tyto hromádky mincí, nemusí to být zanedbatelná částka, kterou pak věnujeme zoologické zahradě,“ popisuje novou aktivit pražských „oldů“ krajský legát Kmene dospělých Ondřej Přerovský – Lazebník.

Signál do všech krajů

Neméně podstatné však je i to, že výzva míří i za hranice Prahy, ke všem oldskautům v České republice.

„Věříme, že podobně by mohli reagovat i členové klubů v dalších krajích. Morseovka přece nezná hranice a procvičit se v její znalosti může obohatit individuální i klubové oldskautské aktivity. Shromážděné peníze pak ať oldskauti věnují vybrané zoo ve svém kraji, byť tam žádného tapíra ani nemusí chovat,“ říká Antonín Stehno z oldskautského klubu, který v Praze akci inicioval. „Z médií jsme se dověděli, že koronavirus způsobil v zoologických zahradách velký propad tržeb ze vstupného, takže leckde nyní uvažují o značném navýšení ceny pro návštěvníky. Takto bychom mohli alespoň malým dílem chovatelům zvířat pomoci.“

Pro ty, kteří se do oldskautské akce zapojí, je připraven i účastnický odznak s vyobrazením tapířího mláděte s nápisem //–/—/.-./…/.//.

Zpráva z pražské ZOO

–.. — — / .–. .-. .- …. .- / — –.. -. .- — ..- .— . –..– / –.. . / … .- — . -.-. . -.- / – .- .–. .. .-. .- / -.-. .- -… .-. .- -.- — …- . …. — –..– / -.- – . .-. -.– / … . / –.. -.. . / -. .- .-. — -.. .. .-.. / …- / -. . -.. . .-.. .. / .—- —-. .-.-.- / -.. ..- -… -. .- –..– / -.. — … – .- .-.. / .–. .-. . -.. / — -.- .- — –.. .. -.- . — / .— — . -. — / — — .-. … . .-.-.- / .— . …. — / –.. -… .- .-. …- . -. .. / – — – .. –.. / …- .. -.-. / -. . –.. / -.-. — / .— .. -. . …. — / .–. .-. .. .–. — — .. -. .- / – . -.-. -.- -.– / .- / -.-. .- .-. -.- -.– / — — .-. … . — …- -.- -.– .-.-.- / … – .- .-.. — / … . / – .- -.- / ..- / .–. .-. .. .-.. . –.. .. – — … – .. / -.. -. . … -. .. …. — / … …- . – — …- . …. — / -.. -. . / – .- .–. .. .-. ..- / .- / -.. -. . / — — .-. … . — …- -.– / .- -… . -.-. . -.. -.– .-.-.- / –.. .- / .. -. … .–. .. .-. .- -.-. .. / -.. . -.- ..- .— . — . / -. .- … .. / -. .- …- … – . …- -. .. -.-. .. / .— .. – -.-. . / …- .-. -… — …- . / .- / … — ..- -.-. .- … -. . / … …- . – — –.. -. .- — . — ..- / .–. .-. .. — .- – — .-.. — –. — …- .. / ..-. .-. .- -. … .. / -.. . / .– .- .- .-.. — …- .. .-.-.-

Zvukový záznam zprávy v Morseově abecedě v mp3, český a anglický zápis v Morseově abecedě a video mláděte tapíra lze stáhnout zde.

Zapad´den… Zemřel Václav Nosek – Windy

foto-1Pro mnohé hodně nečekaně, ve věku 76 let, zemřel v sobotu 10. srpna 2019, významný skautský historik, čelní představitel skautského sběratelství a aktivní publicista Václav Nosek – Windy.

S Václavem Noskem byla po třetí obnově skautingu v roce 1989 významně spjata široká oblast skautské historie, sběratelství, vzdělávání a také činnosti v redakcích časopisů Junáka. V uplynulých třiceti letech patřil bezesporu k nejfundovanějším znalcům českých skautských dějin. Své badatelské výsledky a vědomosti přetavil do řady publicistických materiálů a zejména pak spoluautorství reprezentační publikace Skautské století.

V oblasti historie působil i jako přednášející a instruktor vzdělávacích akcí. Pro mnohé nezáživnou historii dokázal přednášet s hlubokou znalostí souvislostí i vtipem. „I když je to už řada let, vybavuji si stále zřetelně, jak jsme se společně se skupinou sester z vůdcovského kurzu brouzdali po pražském Vyšehradě a Windy vyprávěl o historii skautingu. Povídal tak poutavě, sestry to bavilo, a protože své vyprávění prokládal vtipnými historkami, tak jsme si vyřčené všechny také zapamatovaly,“ zavzpomínala při zprávě o Windyho úmrtí jedna ze skautských vůdkyň, jimž jeho vyprávění o historii natrvalo utkvěly v paměti.

Mezi skautskými sběrateli byl uznávaným odborníkem v řadu oborů, měl mimořádný přehled o nejrozsáhlejší oblasti skautské filatelie, ale také literatury. Sám však sbíral ale prakticky vše, co se skautingu týkalo. Také na tomto poli po více než tři desetiletí zúročil svoji erudici v bohatém a poutavém obsahu sběratelského bulletinu ZIPSS (Zprávy a informace pro skautské sběratele), jehož byl šéfredaktorem. Po deset let stál také v čele Klubu skautských sběratelů Junáka (KSSJ) a byl rovněž jedním z průkopníků Českého skautského muzea.

Samostatnou, ovšem se skautingem bytostně propojenou oblastí Windyho činnosti, byl rozvoj odkazu spisovatele Jaroslava Foglara. Ke všem svazkům edice autorova souborného díla, které od 90. let vycházely v nakladatelství Olympia, napsal obsažné doslovy, často s podrobným přehledem všech vydání knih, povídek či kreslených seriálů. Toto vše pak přehledně shrnul do vlastního autorského knižního sborníku o Foglarově literárním díle s názvem Jestřábí perutě.

Aktivně se podílel také na skautské výstavní činnosti. Měl lví podíl na výstavách k jubileím Pošty českých skautů v Poštovním muzeu i výstavě ke století Jaroslava Foglara v Muzeu hlavního města Prahy. Na stejném místě výrazně pomohl i s přípravou jubilejní výstavy k 100. výročí českého skautingu Trochu lepší svět. Bez Windyho aktivní účasti i spoluorganizátorského podílu si nebylo možno představit ani mnohé akce, z nichž vzpomeňme třeba Zimní skautský přechod Brd.

Rozsáhlé skautské aktivity Václava Noska se promítly také do činnosti v Kmeni dospělých. Byl tahounem mezi oldskauty v mateřském pražském střediska Athabaska i v okrese Praha 9, ačkoliv v posledních dvou desetiletích už žil v Neratovicích. Windy se pravidelně zúčastňoval také Národních oldskautských jamboree v Miletíne, kde pravidelně připravil tematickou výstavní expozicí. Nepřehlédnutelným byl také při slavnostním defilé na náměstí, kde se mezi vlajkonoše řadil s historickou skautskou vlajkou z doby vzniku republiky.

Poslední rozloučení s Václavem „Windy“ Noskem se uskuteční v pátek 16. srpna ve 12 hodin ve Smuteční síni v Neratovicích-Lobkovicích.

windy_smutecni_oznameni

Foto: KSSJ/Miroslav Hopfinger, Slavomil Janov, Michael Kučera, Martin Krček a  Vladimír Köhler

foto-2foto-3foto-4

Zapad´den… Zemřel Zdeněk Maxmilián – Gandy

foto-1V tichosti, ve věku nedožitých devadesáti let, odešel 24. července 2019 k věčnému skautskému ohni dlouholetý člen Náčelnictva Kmene dospělých Junáka Zdeněk Maxmilián – Gandy, aktivní oldskaut z Rudné u Prahy.

Podstatnou část svého dospělého života věnoval práci s mládeží nejen ve skautingu, ale také jako pedagog. Na učitelském postu vystřídal několik škol po republice, nakonec jej však cesty zavály tam, kam tíhlo jeho srdce, a kde měl rodinu – do středních Čech v okrese Praha-západ.

Bratr Gandy měl vždy blízko k přírodě, hlavně sportům a aktivitám u vody – a také proto se stal vodním skautem.Ve skautském středisku v Rudné patřil k oldskautům, kteří byli vždy ochotni podat pomocnou ruku vůdcům oddílů, nebo v zázemí ve prospěch chodu střediska.

Po dlouhou dobu byl krajským zpravodajem pro západní část Středočeského kraje. Jako “krajánek” zastupoval Kmen dospělých po řadu let také v krajské radě Junáka. Aktivně se zúčastňoval mnoha kmenových akcí, jak dokazuje i snímek z Národního oldskautského jamboree 2016 v Miletíne – br. Gandy sedí u táborového ohně třetí zleva (se zkříženýma rukama).

Poslední rozloučení se zesnulým se uskutečnilo 31. července v krematoriu v Praze-Motole za účasti členů rodiny, přátel i početné skupiny skautů z Rudné. Památku dlouholetého člena NKD přišli uctít i zástupci současného vedení Kmene dospělých.

Foto: Slavomil Janov

gandy_smutecni_oznameni

foto-2

 

Žižkovský jarní kilometr s legendou českého skautingu

foto-1Kolik příležitostí se nám naskýtá, abychom se po zajímavých místech pražského Žižkova mohli projít ve společnosti tak zaníceného místního patriota a pamětníka, jakým je nejstarší český skaut Eduard Marek, známý i pod přezdívkou Hroznýš? Taková ojedinělá akce – poznávací vycházka Žižkovský jarní kilometr s legendou českého skautingu – se uskuteční v sobotu 18. května od 11 hodin.

Výjimečnost vycházky je i v tom, že Eduard Marek oslavil letos už své 102. narozeniny!

Vedle obdivuhodného věku (Eduard se narodil 17. března 1917!) překypuje skautský bard i výjimečnou životní energií a vitalitou. Pravidelně se zúčastňuje skautských akcí, aktivně dochází na setkání Klubu přátel Žižkova i na pravidelné schůzky svého oldskautského klubu, stejně jako na družinové schůzky Svojsíkova oddílu a Oddílu Velena Fanderlika. Lze se s ním setkat i při mnoha významných veřejných akcích a výročích. A všude dojíždí ze svého současného bydliště v Braníku sám, městskou dopravou.

Sraz účastníků vycházky je v 11 hodin na Žižkově, na nároží Chelčického a Lupáčovy ulice. Poblíž místa startu vycházky, na místě dnešního hotelu Olšanka, stál Markův rodný dům. Jednotlivá zastavení na trase pak připomenou další osobnosti spjaté se Žižkovem – básníka Jaroslava Seiferta, spisovatele Jaroslava Foglara, hudebního skladatele Jaroslava Ježka či zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka.

Akce bude od cca 12.30 hodin završena besedou s Eduardem Markem v Informačním centru Prahy 3 (Milešovská 1) u nám. Jiřího z Poděbrad. Součástí besedy bude i autogramiáda jeho nedávno napsaných knižních pamětí Nebyl den jako druhý.

Pozvánka na akci zde: vychazka_žizkovsky_kilometr

Podrobnější informace: Slavomil Janov – Nashville, tel.: 602 686 725

Kresba: Miroslav Vomáčka, grafická úprava: Roman Liščák

foto-2