Příběh “putující” lípy a ztracené pamětní desky

Před padesáti lety, v říjnu 1968, vysadili skauti z pražského Spořilova, tehdy ještě okrajové části metropole, v místním parku na Roztylském náměstí památnou Lípu republiky. V té bouřlivé době, prosycené ještě stále vůní pražského jara, zakořenila podobně i řada dalších stromků po celém Česku. Příběh spořilovské lípy se však ve spirále času od ostatních přece jen odlišuje…

Po roce na jiné místo

Vysazování líp bylo na sklonku 60. let symbolem vlastenectví, umocněným i obnovou Junáka. Skauti ze Spořilova se však činili až příliš spontánně. „Strom vysadili v místě, kde vůbec nezapadl do půdorysu parkové zeleně, kterou zde vytvářel uznávaný odborník na zahradní urbanismus Josef Sinkule,“ popisuje dobu před půl stoletím současný spořilovský zahradník Jan Fischer, který sám na sklonku 60. let prošel skautingem jako vlče. „Proto hned v následujícím roce se musela lípa přesadit. Sám inženýr Sinkule doporučil skautům nedaleké, ale rovněž atraktivní místo na palouku v Roztylských sadech nad místním kostelem. Strom se v parčíku dobře uchytil a dnes je to už dvacetimetrový velikán.“

Ještě klopýtavější osud než Lípu republiky však čekal pamětní desku, kterou nechali skauti ze 41. oddílu střediska Inka v roce 1968 zhotovit. Pěkně provedený bronzový odlitek měl připomínat jak vysazení národního stromu, tak i 50 let samostatného Československa. Zahradnická „rošáda“, ale hlavně pak normalizační zvrat v politickém vývoji republiky způsobily, že na instalaci desky už nedošlo. V průběhu let kamsi zapadla – a byla považovaná za nenávratně ztracenou.

Až se značným odstupem, po smrti posledního vůdce Jednačtyřicítky Zdeňky Vernera – Boye, se na půdě jeho spořilovského domku znenadání objevila ztracená pamětní deska! Zaprášená, s patinou desetiletí na povrchu, ale jinak naprosto neporušená.

Když přibude lipka k lípě

Kolo času se posunulo o padesát let. Český skauting se začal připravovat na oslavy stoletého výročí republiky. Pražský „krajánek“ Kmene dospělých Ondřej Přerovský – Lazebník se už delší dobu znal s Janem Fischerem, a při jednom setkání je společně napadlo, že by se k Lípě republiky při této příležitosti měla umístit deska.

V sousedství lípy rostla dříve turecká líska. Teplomilnému stromu se zde ale nedařilo a uhynul. „Proč nevyužít volné místo pro novou Lípu republiky po padesáti letech?“ mrknul Lazebník na zahradníka Honzu. Společně pak začaly spřádat plány o lipovém „háječku“.

Nechyběl pamětník století

Zbývalo už „jen“ vše promyslet a zakreslit do plánů. Radnice čtvrtého pražského obvodu poskytla finanční částku na nákup a dovoz šestitunového žulového balvanu.

„Hledali jsme mohutný, ale spíše plošší kámen, aby v parčíku nerušil a zapadl do klidové zóny parku. Přesně takový, i s téměř ideálně odštípnutou špičkou, jsme objevili v jihočeské Blatné. Pro kámen jel náklaďák, s usazením do pískového lůžka uprostřed pažitu musel pomoci silný jeřáb. Do odštípnuté plochy zapadla pamětní deska jako golfový míček do jamky,“ usmívá se Jan Fischer.

Lazebník téměř detektivně vypátral i vlčata někdejší smečky spořilovského 41. oddílu, která v roce 1968 vysazovala první lípu. Čtveřice dnes už zralých chlapů byla po půl století opět na místě, a pro všechny bylo poctou, že desku mohou odhalit. A protože u jednoho ze skautských sběratelů je uchovávána původní oddílová vlajka Jednačtyřicítky, na „místo činu“ se vrátil také historický prapor.

V neděli 28. října 2018 bylo nevlídné, chladné počasí. Skoro celý den pršelo. Presto se nad spořilovským kostelíkem sešla početná skupina místních občanů. Nechyběli sokolové – a ani nestor českého skautingu Eduard Marek – Hroznýš. „Na Spořilově jsem bydlel přes čtyřicet let, stále se sem vracím,“ řekl v kruhu přátel a sousedů. „Jen ten zrod republiky v roce 1918 si nějak nevybavují,“ mrkl se stále mladickou jiskrou v oku, ač v březnu už oslavil 101 let!

Skautské stromy jsou v dobré společnosti

Dnešní Roztylské náměstí, mimochodem třetí největší v Praze, je zeleným srdcem Spořilova. Součástí rozlehlého parku je i národní hřbitov, pietní místo hrdinů Pražského povstání a II. odboje. Hornímu okraji náměstí vévodí kostel Svaté Anežky České.

Mohly by vzrostlá lípa a její mladičká skautská sestřička najít důstojnější půdu pro své kořeny?

1. – 2. Slavnostní okamžiky vysazení nové Lípy republiky a odhalení pamětní desky provázelo chladné a deštivé počasí. Ani to však neodradilo početnou skupinu občanů od účasti na akci. – 3. Mezi těmi, kteří přišli století republiky oslavit na Spořilov, nechyběl ani nejstarší český skaut Eduard Marek – Hroznýš. – 4. – 5. Nově vysazenou lipku i kmen její padesátileté sestry ozdobili organizátoři stylově českou trikolorou. –  6. – 7. Zatímco jeden z hlavních organizátorů Ondřej Přerovský – Lazebník držel čestnou stráž s historickou vlajkou 41. oddílu, občany uvítal druhý iniciátor akce Jan Fischer. Před samotným odhalením pamětní desku vtipně zakrývala celta klasického skautského jehlanu. – 8. – 9. Konečně, po půl století čekání, se pamětní deska dočkala svého místa ve veřejném prostoru. – 10. O historických událostech roku 1918, které provázely vznik Československé republiky, promluvil profesor Univerzity Karlovy v Praze Jiří Pešek. – 11. Společná momentka skautů a sokolů u vysazeného stromku. – 12. Po zdařilé slavnosti měli Ondřej Přerovský a Jan Fischer důvod k přípitku. – 13. Oslava jubilea republiky na Spořilově byla stylově připravena až do detailů – státní symboly zdobily dokonce i skleničky s hřejivými nápoji. 

Foto: Slavomil Janov

K jubileu Rychlých šípů připravili oldskauti z klubu Jestřábi 13 různorodých aktivit

Symbolických třináct aktivit obsahuje nabídka 48. klubu oldskautů Jestřábi Praha, které – podobně jako další akce po celé republice – připomínají kulaté jubileum zrodu kultovního českého komiksu s příběhy legendárního chlapeckého klubu Rychlé šípy.

První aktivitou, která potěšila hlavně sběratele foglarovských suvenýrů (ale za cíl si vytkla také příspěvek na skautskou dobročinnost), se stalo vydání výroční turistické známky Rychlé šípy slaví 80 let. Tematickou vypalovanou dřevěnou placku bylo možno poprvé získat na červnovém Setkání ve Sluneční zátoce. Pro další zájemce je k dispozici na všech akcích k jubileu, které jsou zasazeny do rámce Akademie Jaroslava Foglara. Z prodeje těchto suvenýrů i dalších aktivit přispívají Jestřábi na konto charitativního projektu Kmene dospělých na podporu výcviku asistenčních psů (Pomocné tlapky). První příspěvek v částce 3 333 Kč už oldskauti na účet Pomocných tlapek odeslali. Další prostředky chtějí ještě do konce roku nastřádat.

V den připomínky Foglarových 101. narozenin (6. června) zorganizovali Jestřábi happening Za Vojtěchem Vontem. Po setkání u Foglarova rodného domu v Benátské ulici se účastníci vzpomínkové akce vypravili na rozhraní pražských Nuslí, Vršovic a Vinohrad. Ve „stínadelském“ zákoutí nenápadné uličky Na Ostrůvku, která se zčásti přimyká i ke korytu potoka Botič, byla umístěna pamětní deska zakladatele vontské organizace, který podle Foglarova románu vzešel ze stejnojmenné ulice ve Stínadlech.

Co však Jestřábi připravili pro milovníky Rychlých šípů pro další podzimní dny a týdny?

Od 1. listopadu vyzývají oldskauti další příznivce Foglarova díla k zapojení se do akce Movember s Rychlými šípy. Jde o součást celosvětového charitativního projektu Movember, zaměřeného na podporu boje proti mužským nádorovým onemocněním. Symbolem listopadové akce je specifická ozdoba mužské tváře – knír. Klub Jestřábů vydal k letošnímu Movembru stylový odznak s pěticí Rychlých šípů – s kníry! Výtěžek z účastnických příspěvků bude odeslán na mezinárodní charitativní konto.

Na počátku stejného měsíce se rozbíhá také poznávací hra Po stopách Rychlých šípů. Akce probíhá na Starém a Novém Městě a na Malé Straně. Další městskou částí metropole – pražským Žižkovem – povede zase trasa tematické vycházky do (ne)známých zákoutí „Druhé strany“ Rychlých šípů. Na vycházkový okruh bezprostředně naváže další zábavná „taškařice“ s názvem Po Schodech Rychlých šípů. Recesní kratochvíle připomene komiksový příběh, kdy Foglarovi hrdinové objeví psí hřbitov a nebezpečného trýznitele zvířat předají do rukou spravedlnosti.

Protože Rychlé šípy mají dobrá srdce, vypraví se s oldskauty v listopadu i do nemocnice v Praze-Motole za zdejšími  malými pacienty. Na oddělení dětské onkologie proběhne soutěž ve vyjímání ježka z klece. Pro děti jsou připraveny stylové „rychlošípácké“ dárky.

Předmikulášský víkend (1. – 2. 12.) nabídnou oldskauti širší veřejnosti možnost poznání zákoutí pražského Starého Města trochu jinak – ve sportovním kabátě s mapou a buzolou. V labyrintu uliček kolem  kostela sv. Haštala bude odstartován rekreační orientační běh (či vycházka) Stínadelské azimuty s Rychlými šípy.

V polovině posledního měsíce roku (12. prosince) uvítá Infocentrum Prahy 3 návštěvníky komponovaného večera s Rychlými šípy. Program slibuje řadu překvapení. Na akci bude vrcholit i charitativní aukce obrazů s portréty Jaroslava Foglara. Rovněž výtěžek této aukce poputuje k Pomocným tlapkám.

S kreslířem Rychlých šípů Marko Čermákem je zase spjato připravované „otevření“ Minigalerie Rychlých šípů. O co půjde? To zatím ještě zůstává zahaleno rouškou tajemství!

Ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara připravují Jestřábi ještě happening do třetice, tentokrát u kolébky Rychlých šípů. V den „narozenin“ slavného klubu se v samém srdci metropole pootočí kolo času o osm desetiletí nazpátek: Uprostřed Václavského náměstí se pomyslně otevřou dveře někdejšího vydavatelského domu Melantrich a redakce časopisu Mladý hlasatel. Právě na zadní stránce populárního prvorepublikového týdeníku pro mládež se 17. prosince 1938 začalo odvíjet klubko nezapomenutelných příběhů a dobrodružství Rychlých šípů.

Vedle vzpomínané turistické známky připravil oldskautský klub Jestřábů i další upomínkové suvenýry k jubileu. Ty jsou rovněž k dostání na jednotlivých akcích. Oslavy narozenin se však přehoupnou i do příštího roku, kdy je na jaro 2019 připravováno vydání nových kreslených příběhů Rychlých šípů.

Podobnější informace k jednotlivým akcím budou zveřejněny postupně v samostatných článcích.

Kresba: Jiří Filípek

 

Slavíme stoleté jubileum vzniku Československé republiky

Psal se 28. říjen 1918. Toto datum připomíná slavný den pro všechny Čechy, Moravany, Slezany i Slováky. Ještě kdesi v dálce za obzorem s doutnajícími bojišti nesmyslné světové války, na troskách rakousko-uherské monarchie, vzniká samostatná Československá republika!

A skauti byli aktivně u toho!

V Praze jsou do Staré rychty v Rytířské ulici, tehdejšího junáckého ústředí, povolány desítky skautů a skautek. Okamžitě se zapojují do služby nové republice. Pomáhají všude, kde je to zapotřebí. Tvoří špalíry pořadatelů, kteří usměrňují rozjásané davy v ulicích, zajišťují službu v prvních státních úřadech. Zrodila se také legendární Pošta českých skautů. V tomto období je ale ukotven i jeden z milníků historie skautingu dospělých u nás, zrod 1. oldskautského klubu Přátelé vatry.

Jediné datum – a kolik významných událostí hned přineslo!

Po sto letech se přirozeně doba i společnost změnily. Památné datum je ale aktuální i pro dnešek. Svým odkazem směruje naše tužby po svobodě, demokracii, míru. Nejen samotné říjnové datum, ale celý rok 1918 si je třeba trvale připomínat. I letos totiž 28. říjen představuje víc, než jen jedno krásně kulaté jubileum.

Kresba: Pierre Joubert

100 let republiky – víc než kulaté výročí

Už od prvních dnů nového roku 2018 si připomínáme významné výročí, které se dotýká nás všech – 100 let od založení Československa. Jak už ostatně ukázal i novoroční ohňostroj v národních barvách v našem hlavním městě, zrod republiky se rozhodně neváže jen k památnému datu 28. října!

Před sto lety stáli skauti přímo u kolébky Československé republiky. Byli nápomocní tehdejším představitelům nového státu, jak jen mohli. Je dobré připomenout naprosto ojedinělou Poštu českých skautů nebo obětavou pořadatelskou službu při jednáních vysokých státních orgánů či později při velkolepém příjezdu prezidenta T. G. Masaryka do svobodné vlasti.

Jednou z hlavních výzev letošního roku by proto pro všechny skauty měla být výrazná aktivita k tomuto jubileu. Zavazuje nás k tomu právě odkaz prvních českých skautů a oldskautů.

Z již známých aktivit k jubileu je dobré zmínit například výstavu, která se připravuje za aktivní účasti členů Kmene dospělých v Poštovním muzeu v Praze, či tradiční setkání v kolébce českého skautingu Orlovská šlápota. Věřím však, že v kmenovém kalendáři se takových akcí s jubilejní visačkou objeví co nejvíce. Důležité však bude nebýt jenom pasivním konzumentem toho, co zorganizují jiní. U mnoha aktivit bude třeba hodně ochotných pomocných rukou. Podají je skauti podobně jako před sto lety?

Josef Kopecký – Bill
vedoucí klubu OS Světlá nad Sázavou

Skauti v Oblasti Přemysla Oráče budou slavit devadesátiny

Ústecký kraj – Oblast Přemysla Oráče má v současné době 6 skautských okresů: Most, Teplice, Děčín, Chomutov, Litoměřice a Ústí nad Labem; skauti z okresu Louny se přičlenili k Mostecku nebo Chomutovsku.

Mezi aktivní kluby OS patří Terezín, Ústí nad Labem, Teplice, Most, Louny a Děčín. V rámci kraje mapujeme skautskou historii, promýšlíme náměty a připravujeme podklady pro oslavy 90 let Oblasti Přemysla Oráče. Jubileum připadne na počátek příštího roku – skautská oblast s historickým názvem vznikla 6. ledna 1928.

Z oldskautské činnosti klubů před prázdninami vybíráme:

16. 4.: Jednodenní výprava do Českého středohoří. Cílem byl Mlynářův kámen (foto 1), odkud je jedinečný výhled na Labe, které je osou Českého středohoří. Trasa měřila 5 km.

1. 5.: Tradiční výprava k pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích (2). Trasu chodíme pravidelně z Bořislavi. Cílem u památníku jsou dvě lípy, které jsme vysadili ke století českého skautingu. Jeden z našich stromů roste kousek od další lípy, kterou zde vysadil bývalý prezident Václav Havel.

21. 5.: Terezínská tryzna – pietní akt za účasti významných osobností. Probíhaly prohlídky Malé pevnosti a dalších částí národního památníku. Místní skauti pomáhali s organizací.

27. 5.: Pomoc oldskautů s vařením kančího guláše na mosteckém náměstí, kde probíhala kulinářská soutěž o nejlepší divočácký guláš (3). Oproti prvnímu ročníku jsme se zlepšili a posunuli na krásné 3. místo.

28. 5.: Výprava do Krušných Hor (4). Cílem byla přehrada Fláje, kterou jsme navštívili včetně jejich útrob. Následně jsme se vydali do Českého Jiřetína, kde stojí za zhlédnutí přesunutý dřevěný kostel. Původně stával na Flájích, ale byl přesunut kvůli výstavbě hráze.

Do administrace webu se v tuto chvíli nemůžete přihlásit. Zatím se čeká, než bude rozhodnuto, jak moc má být web otevřený. Děkujeme za pochopení. Pokud chcete v tuto chvíli přispět článkem nebo oznámením akce, kontaktujte zpravodaje pro komunikaci br. Nashvilla. X
| Nahlásit chybu
© Junák - český skaut (Kmen dospělých) 2017 - 2018 | kresby: Slovenský skauting | web: NO!sw 2017