Jubilejní mezinárodní setkání k svátku sv. Jiří ve Vídni – Georgsfeier 2019

foto-1Už dvě desetiletí si dospělí skauti z Rakouska připomínají svátek sv. Jiří ekumenickou duchovní slavností – Georgsfeier. Charakter akce, která probíhá v režii členů vídeňské gildy, však už dávno překročil hranice země našich jižních sousedů. Georgsfeier se stal jedním z nejvýznamnějších setkání v rámci celého Středoevropského subregionu ISGF.  

Georgsfeier se koná pravidelně v první květnový pátek v kostele sv. Jiří v Kahlenbergerdorfu na severozápadním okraji rakouské metropole. Lze očekávat, že i letos se místní novogotická kaple zaplní do posledního místečka dospělými skauty z Vídně i dalších rakouských gild (klubů). Stejně tak lze ale v Kahlenbergerforfu očekávat i hosty z okolních národních skautských organizací ze Slovenska, Německa, Maďarska a Polska. Pravidelná je i účast českých oldskautů z Kmene dospělých.

V minulosti jezdili do Vídně především “oldi” z jižní Moravy. V posledních letech byli naopak pravidelnými účastníky akce “na krásném modrém Dunaji” členové klubů OS z Prahy a Kutné Hory. Letos s nimi poprvé zamíří na Georgsfeier i zástupkyně oldskautů Pardubického kraje.

Při duchovní slavnosti znějí v kostele vedle němčiny i slovanské jazyky. Liturgická čtení a přímluvy přednášejí zástupci všech zúčastněných zemí. Slavnostní atmosféru dotváří vlajkosláva rakouských gild, hudební vystoupení a symbolika ISGF v průčelí chrámové lodi.

Po ukončení ekumenické slavnosti se všichni scházejí k přátelské besedě ve společenském sále místní farnosti. Samozřejmě nechybí občerstvení, připravené hlavně domácími kulináři z vídeňské gildy. K ochutnávce však bývá i něco malého „na zub“, co přivezou účastníci za zahraničí. Při všech předchozích ročnících se na prostřené tabuli objevily také pravé české buchty, které upekl rakouský oldskaut s českými kořeny Leo Ge. Ten je i českým oldskautům známý díky svým aktivitám a práci ve Skautském muzeu ve Vídni. Je velice pravděpodobné, že na Leových buchtách si účastníci Georgsfeier budou moci pochutnat i letos…

Součástí akce je i dobrovolná charitativní sbírka vídeňská gildy. Její výtěžek putuje kromě místní farnosti už řadu let i do centra sociálně péče Gaudeamus v Bratislavě. V tomto ústavu pro zdravotně hendikepovanou mládež působí také samostatný skautský oddíl. Jeho základnou je moderní srub, který byl v areálu centra Gaudeamus postaven rovněž z finančního daru rakouského společenství dospělých skautů.

K letošnímu jubilejnímu setkání Georgsfeier ve Vídni-Kahlenbergerdorfu se oldskauti sejdou v pátek 3. května od 18.30 hodin.

Delegace Kmene dospělých neodjíždí do Rakouska s prázdnýma rukama. Pro účastníky 20. Georgsfeier je připraven stylový suvenýr v podobě vypalované dřevěné placky (turistické známky) se symboly akce a Středoevropského subregionu ISGF. Suvenýr je navíc zavěšen na stuze v barvách rakouské státní vlajky.

Foto: Slavomil Janov a Leo Ge

foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6

Z mozaiky 5. Národního oldskautského jamboree v Miletíně

foto-1Již popáté hostilo městečko Miletín u Hořic v Podkrkonoší, jehož patronem je sv. Jiří, účastníky Národního oldskautského jamboree. Na jubilejní setkání od 1. do 3. června se do rodiště Karla Jaromíra Erbena sjely tři stovky dospělých skautů a skautek od třiceti do sta let.

Ve skutečnosti bylo ale generační rozpětí ještě širší, protože několik rodičů přivedlo do Miletína i své potomky ve skautském věku, a v doprovodu babičky se mezi účastníky jamboree registrovalo dokonce i jedno sedmileté vlče. Naopak doyenem setkání byl Eduard Marek – Hroznýš, nejstarší český skaut, který v březnu oslavil své 101. narozeniny!

Ačkoliv jamboree nese přívlastek „národní“, při každém bienále se rozšiřuje i počet hostů ze zahraničí. Letos k již tradičním účastníkům ze Slovenska a Polska přibyla skupina dospělých skautů z bavorského Rosenbergu.

Program 5. NOSJ se nesl v duchu oslav stého výročí vzniku Československé republiky. V řadě aktivit orámovaných významným jubileem vynikly zejména dvě – vysazení Lípy republiky v parku poblíž miletínského náměstí a odhalení obelisku Čs. legií v nedalekých Hořicích.

Lípa republiky byla vysazena v parku u základní školy v bezprostřední blízkosti miletínského náměstí, jemuž dominuje socha sv. Jiří, který je jak patronem města a zároveň i celého mezinárodního skautského společenství. Nově zasazenému stromku požehnal duchovní rádce Kmene dospělých, emeritní plzeňský biskup František Radkovský.

Pamětní kámen byl přivezen z bojiště našich legionářů v italských Dolomitech a je osazen kusem šrapnelu z dávného válčiště poblíž městečka Rovereto. Vápencový památník byl umístěn u hořické Věže nezávislosti a stal se součástí její muzejní expozice.

V programu jamboree samozřejmě nechybělo ani tradiční oldskautské defilé na náměstí a pestrá nabídka aktivit v blízké skautské chatové základně. Na tábořišti bylo instalováno několik výstav, proběhlo vyhodnocení kmenové fotografické soutěže, díky charitativnímu trhu byla získána další částka na podporu výcviku asistenčních psů a do křesla pro hosta usedl tentokrát nositel Řádu Zlaté Syrinx a někdejší místonáčelník KD Jaroslav Chládek – Carda. Program hlavního dne jamboree zakončil slavnostní táborový oheň.

Novinkou akce byla možnost fakultativního autobusového zájezdu do barokního hospitálu Kuks, kterou k poznání cenné historické pamětihodnosti využilo na půl stovky účastníků jamboree.

Foto: Petr Novotný a Slavomil Janov

foto-2foto-3foto-4foto-5 foto-6

Odkaz sv. Jiří

Sv. Jiří (Georgius) byl po staletí a je až dosud jedním z nejpopulárnějších světců vůbec. O tom svědčí, že je patronem mnoha zemí, především Anglie a také různých rytířských řádů. A samozřejmě i nás – skautů a skautek.

Narodil se ve 3. století n. l. v urozené rodině v Kappadokii, v dnešním Turecku. Křesťanskou víru zdědil po otci, který byl jako křesťan umučen. Nastoupil úspěšnou vojenskou dráhu, ale když začalo za vlády císaře Diokleciána pronásledování křesťanů, byl i on po přiznání se ke křesťanské víře kolem roku 303 uvězněn a krutě mučen. Své víry se nevzdal a hrdinně ji i při mučení vyznával, a proto byl sťat, pravděpodobně v Lyddě, v dnešním Izraeli.

Jeho úcta se rozšířila nejprve na Blízkém východě a také v Egyptě a Etiopii. Křižáci si ho zvolili za svého patrona a hrdinský vzor a jeho úctu přinesli do Evropy. Zde byl ve středověku velmi uctíván, ne tolik pro své mučednictví, ale i jako symbol a ideál rytířskosti. Rytíři ho vždy uctívali jako svého patrona. Proto zřejmě vznikla legenda, že svatý Jiří vysvobodil královskou dceru i celé město od zlého draka, který město sužoval, a jeho obyvatelé pak přijali křesťanskou víru.

Jiřího podoba je tedy nejvíc známá ve vyobrazení jako rytíře-drakobijce na bílém koni. Tato legenda i vyobrazení však je chápáno v duchovním smyslu. Drak je symbolem zla či zlého ducha, který na nás stále útočí, a proti kterému je třeba statečně a vytrvale bojovat a usilovat tak o dobrý a čestný život.

Bezesporu právě proto zvolil zakladatel skautingu lord Baden-Powell sv. Jiří za ochránce a ideový symbol celého skautského hnutí. Věděl, že víc než slovo, působí na mladého člověka příklad. Proto vybral tohoto rytíře jako ztělesnění ideálů, jež vložil do skautského zákona a slibu. Sv. Jiří je tedy symbolem statečnosti a zmužilosti je patronem skautů celého světa patronem skautského bratrství Je pro skauty a skautky povzbuzením, aby chránili slabé a bezbranné a usilovali o vítězství dobra a spravedlnosti nad zlem.

Skautská myšlenka je moderní rytířství které nám přikazuje pomáhat bližnímu konat denně dobré skutky, považovat všechny lidi za své přátele a skauty za své bratry,“ přibližují odkaz sv. Jiří pro skauting slova Roberta Baden-Powella, které mu tím také vtiskli do štítu pečeť skautského patrona.

foto-1 foto-2