Pražský oldskautský klub Jestřábi vydává vlastní elektronický magazín. Ke stažení je nové letní číslo

foto-1Víte, že oldskauti z pražského 48. klubu Jestřábi vydávají vlastní elektronický magazín V Jestřábích pařátech?

Ve zpravodaji, který vychází čtyřikrát ročně (ukázkové číslo vyšlo už v roce 2013) je podstatná část obsahu věnována aktivitám, jimiž se klub podílí na rozvoji literárního a výchovného odkazu legendárního spisovatele a skautského vůdce Jaroslava Foglara.

Vedle těchto akcí, jež jsou zastřešeny projektem Akademie Jaroslava Foglara, však členové Jestřábů neopomíjejí ani další činnost v rámci motivačního programu Oldskauting 21. Široce se zapojují do aktivit celého kmenového společenství pravidelnou účastí na národních oldskautských jamboree či letním táboře v Prachovských skalách, podporují charitativních projekty Kmene dospělých a také samotný program OS 21 obohacující vlastními aktivitami .

Aktuální číslo – letní speciál – e-zinu V jestřábích pařátech si je možno stáhnout kliknutím na odkaz pod článkem.

jestrabi_paraty_2019_03

Žižkovský jarní kilometr s legendou českého skautingu

foto-1Kolik příležitostí se nám naskýtá, abychom se po zajímavých místech pražského Žižkova mohli projít ve společnosti tak zaníceného místního patriota a pamětníka, jakým je nejstarší český skaut Eduard Marek, známý i pod přezdívkou Hroznýš? Taková ojedinělá akce – poznávací vycházka Žižkovský jarní kilometr s legendou českého skautingu – se uskuteční v sobotu 18. května od 11 hodin.

Výjimečnost vycházky je i v tom, že Eduard Marek oslavil letos už své 102. narozeniny!

Vedle obdivuhodného věku (Eduard se narodil 17. března 1917!) překypuje skautský bard i výjimečnou životní energií a vitalitou. Pravidelně se zúčastňuje skautských akcí, aktivně dochází na setkání Klubu přátel Žižkova i na pravidelné schůzky svého oldskautského klubu, stejně jako na družinové schůzky Svojsíkova oddílu a Oddílu Velena Fanderlika. Lze se s ním setkat i při mnoha významných veřejných akcích a výročích. A všude dojíždí ze svého současného bydliště v Braníku sám, městskou dopravou.

Sraz účastníků vycházky je v 11 hodin na Žižkově, na nároží Chelčického a Lupáčovy ulice. Poblíž místa startu vycházky, na místě dnešního hotelu Olšanka, stál Markův rodný dům. Jednotlivá zastavení na trase pak připomenou další osobnosti spjaté se Žižkovem – básníka Jaroslava Seiferta, spisovatele Jaroslava Foglara, hudebního skladatele Jaroslava Ježka či zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka.

Akce bude od cca 12.30 hodin završena besedou s Eduardem Markem v Informačním centru Prahy 3 (Milešovská 1) u nám. Jiřího z Poděbrad. Součástí besedy bude i autogramiáda jeho nedávno napsaných knižních pamětí Nebyl den jako druhý.

Pozvánka na akci zde: vychazka_žizkovsky_kilometr

Podrobnější informace: Slavomil Janov – Nashville, tel.: 602 686 725

Kresba: Miroslav Vomáčka, grafická úprava: Roman Liščák

foto-2 

Nový vzdělávací seminář Trignis nabídne atraktivní program i pro oldskauty

foto-1Seminář Trignis je nové skautské celostátní vzdělávací setkání pro všechny zájemce od 16 let, které je zaměřené na duchovní, skautský, společenský a kulturní rozvoj. Premiérový ročník se uskuteční 1.–3. března 2019 v Salesiánském divadle v Praze-Kobylisích. 

Připravovaný seminář nabídne účastníkům všech věkových kategorií – od roverů a rangers až po oldskauty – program, ze kterého si jistě vybere každý. Prologem akce se v pátek 1. března od 18 hodin stane projekce dokumentu Skaut má nahá kolena. Film režiséra Břetislava Rychlíka rozebírá s nadhledem a také odstupem více než tří desetiletí kontroverzní kapitolu v naší skautské historii – rozpuštění Junáka v roce 1970 jeho vlastními vrcholnými orgány . Od 20 hodin je naplánována ještě diskuse s diplomatem Pavlem Fischerem, odchovancem pražské suchozemské Pětky. Fischer dlouhodobě působil v diplomatických službách zahraničí a po završení této kariéry usiloval i o post prezidenta ČR. Tématem besedy bude angažovanost skautů ve veřejném dění.

Magnetem sobotního bloku se bezesporu stanou dvě hlavní přednášky: S originálním tématem Evangelium podle Jaroslava Foglara vystoupí teolog a vysokoškolský pedagog Pevel Hošek, poté se etikou humanitární pomoci bude zabývat specialitka tohoto oboru Květa Princová. K tomu jsou v sobotu připraveny ještě moderované rozhovory se zajímavými hosty – nejdříve televizní žurnalistkou Danielou Drtinovou a následně teologickými osobnostmi Václavem Malým a Tomášem Halíkem. Dále si budou účastníci moci vybrat z 15 volitelných praktických workshopů nejen pro vedoucí oddílů. Sobotní program završí večerní hudební vystoupení folkrockové kapely Epy de Mye.

Neméně atraktivní je i hlavní program nedělního dopoledne premiérového semináře Trignis – přednášky astrofyzika Jiřího Grygara (Věda a víra v postmoderní době) a Alex Bernardové o smyslu polární ekologie.

Kromě samotné vzdělávací náplně bude seminář Trignis (Tři ohně) také připomínkou 80. výročí založení Odboru duchovní výchovy Junáka. Vzhledem k očekávanému zájmu doporučují organizátoři využít možnosti registrace prostřednictvím elektronického formuláře. Registrovat se je možno do 26. 2. do 19 hodin zde.

 Podrobný program semináře Trignis 2019

Už 50 let si skauti a skautky připomínají srpnovou invazi z roku 1968 přechodem Brd

foto-1V sobotu 26. ledna se hřebeny Brdské vrchoviny zaplní stovkami skautů. Pod pořadatelskou taktovkou pražské rady Junáka se v rozlehlém lesním masivu, táhnoucím se od jihozápadního okraje české metropole až do západních Čech na Rokycansku, uskuteční již 50. ročník Zimního přechodu Brd.

Akce vznikla jako nenásilná demonstrace skautského nesouhlasu s vojenskou okupací Československa v srpnu 1968. První přechod Brd se uskutečnil 8. února 1969 a účastnilo se ho na 1 300 skautů a skautek. Tradice přechodu se udržela přes celou normalizaci až dodnes.

Trasy přechodu vedou většinou z Mníšku pod Brdy nebo z Řevnic, ale řada oddílů, jednotlivců či skupin volí i jiné možnosti, například z Dobříše, Dobřichovic i dalších míst v podhůří Brd.

Do hlavních výchozích bodů přechodu Brd se z Prahy lze dopravit pohodlně vlakem – do zastávky Rymáně u Mníšku pod Brdy. Sobotní vlak Os 2053 z Prahy-Vršovic s odjezdem v 9:00 hod. bude posílen. Cestovat možno i autobusem příměstské MHD ze Smíchovského nádraží do Mníšku pod brdy-Stříbrné Lhoty (BUS 321).

Vyvrcholením celé akce je slavnostní nástup ve 13 hod na Kytínské louce se vztyčením vlajky Zimního přechodu Brd.

Na místě bude možné se občerstvit nebo zakoupit výroční sběratelské předměty – nášivku, výroční turistickou známku či turistické nálepky. K dispozici bude i pohledová kreslená mapa brdských Hřebenů. Autorem mapy je známý kreslíř Rychlých šípů Marko Čermák a na rubu je zpracována stručná historie skautského přechodu.

Tradiční součástí akce je výměna tzv. Brděnek, pamětních kartiček, které účastníci předem vyrábějí na skautských schůzkách a na místě vyměňují s ostatními a soutěží o nejhezčí design. Do deníků či kronik si budou moci skauti přidat i jubilejní razítko akce.

Střípky k obohacení programu setkání na Kytínské louce přispějí i pražští oldskauti, kteří se rovněž zapojili do pořadatelského týmu jubilejního Zimního přechodu Brd.

Ve společnosti oldskautů se na akci letos chystá i nejstarší skaut v Česku – 101letý Eduard Marek, známý pod skautskou přezdívkou Hroznýš.

1. – 4.: Historické momentky z premiérového Zimního přechodu Brd v roce 1969; 5. – 6. Nášivka a pamětní kartička z roku 1969 jsou dnes velice vzácnými, ale už i téměř nedostupnými sběratelskými předměty skautské historie; 7. – 9. K letošnímu jubileu Zimního přechodu Brd byla připravena atraktivní kolekce suvenýrů; 10. Kreslená pohledová mapa Brdy-Hřebeny.
Foto: Pavel Štajer, Miroslav Khol, Slavomil Janov a archiv/Oldskauting.cz

foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6foto-7

 

Do konce ledna lze v Praze zhlédnout originální Žižkovský betlém, mezi postavami jsou také Rychlé šípy i A. B. Svojsík

foto-1Originální Žižkovský betlém je už čtvrtým rokem, pravidelně od adventu až do konce ledna, k vidění v Informačním centru Městské části Praha 3. Velkoprostorová trojrozměrná alegorie je umístěna v nárožním domě Milešovské ulice a náměstí Jiřího z Poděbrad. Postavičky betlému i kulisy byly vytvářeny postupně. Kompletně dohotovené dílo s 36 figurami bylo veřejnosti představeno 3. prosince.

Betlém vznikl v dílnách žižkovské Střední uměleckoprůmyslové školy, kde se na jeho vytváření podíleli žáci pod dohledem erudovaných pedagogů Richarda Peška a Kamila Čelikovského.

Konečný počet 36 postav tvoří přibližně dvaceticentimetrové a téměř kilogram vážící figury ze speciální modelářské hmoty. Jednotlivé figury ovšem netvoří tradiční biblické postavy. Jde naopak o různorodou společnost reálných i fiktivních osobností, které zejména v první polovině minulého století vytvářely specifický kolorit Žižkova (literáti Jaroslav Hašek a Jaroslav Seifert, malířka Toyen, herec Jaroslav Marvan alias policejní rada Vacátko, žižkovský strážník a další), nebo jsou s místním prostředím na sklonku monarchie a ve 20. a 30. letech alespoň symbolicky spjaty (Jára Cimrman, Švejk, Pérák aj.).

I když ve ztvárnění betlému dominuje civilní ráz prvorepublikového Žižkova, stylizace každé figury odpovídá alegoricky i tradičním postavičkám betléma: Svatou trojici například představují žižkovský Pepík s Fiflenou a jejich dítě v kočárku. Tři králové jsou zosobněny postavami T. G. Masaryka, císaře Františka Josefa a prvního starosty Žižkova Karla Hartiga. Do postavy řezníka je vtělen Herodes, místní šťabajzna v sobe nese osobnost Máří Magdalény a podobně.

Všechny postavy jsou umístěny ve stylizovaných kulisách Žižkova kolem místní radnice a charakteristických žižkovských schodů na konci Rokycanovy ulice. Panorama se postupně rozšiřovalo a v konečné podobě je lemováno až návrším Vítkova se sochou Jana Žižky a nezaměnitelnou siluetou kostela sv. Prokopa.

Bezprostředně v sousedství chrámu stojí budova Žižkovské reálky, kde na počátku 20. století působil jako tělocvikář také A. B. Svojsík a právě v této škole položil základy českého junáctví.

„Je přirozené, že náčelník-zakladatel je součástí kolekce postav našeho betlému, protože skauting k Žižkovu neodmyslitelně patří,“ řekl při slavnostním odhalení dokončeného betléma starosta Prahy 3 – a také skaut – Jiří Ptáček.

Není bez zajímavosti, že podnět k vytvoření postavy A. B. Svojsíka vzešel od pražských oldskautů. To potvrzuje i faksimile jejich žádosti adresované na počátku roku 2017 představitelům radnice Prahy 3 a pedagogům uměleckoprůmyslové školy.

S prostředím Žižkova jsou ovšem spjaty i příběhy legendárních Rychlých šípů. Také v rozmanitém prostředí místních žižkovských a vinohradských ulic a plácků totiž spisovatel Jaroslava Foglar i kreslíř Jan Fischer nacházeli inspiraci a předlohy pro mnoho jejich městských dobrodružství. Proto tvůrci betléma neopomněli ani chlapce slavného klubu a celá pětice i se psem Bublinou je rovněž zasazena do scenérie díla. Společně s postavami Rychlých šípů byly vytvořeny i další figury žižkovských „Stínadel“ – tajemný fantom Širokko a vynálezce létacího kola Jan Tleskač.

Mezi posledními vytvořenými postavami se objevila i mladičká Olga Šplíchalová, pozdější manželka prezidenta Václava Havla. Tvůrci ovšem s patrnou dávkou nadsázky vetkli do kulis betléma symbolicky i jednu z epizod Havlova života, kdy pracoval jako dělník v pivovaře: Mladičká slečna Olga píše křídou nápis na zeď – a stojí na dřevěném pivním sudu…

S představením konečné podoby Žižkovského betlému si přišli na své i sběratelé: K již dříve vydané publikaci o tomto díle přibyly nově dvě série pohlednic s jednotlivými postavičkami, vystřihovánka betléma i pexeso.

Podobu dokončeného Žižkovského betlému je možno zhlédnout ve videoreportáži TV Praha.

Foto: Slavomil Janov

foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6foto-7foto-8foto-9foto-10foto-11

 

Na semináři Ekumenické lesní školy jsou ještě volná místa. Přijeďte o víkendu do Prahy

foto-1Jednou z již tradičních skautských akcí na počátku kalendářního roku je už téměř tři desetiletí lednový seminář Ekumenické lesní školy. Účastníci 29. ročníku se sjedou už tento pátek a v sobotu v Salesiánském divadle v Kobylisích, nedělní program se uskuteční v prostorách Skautského institutu na Staroměstském náměstí.

Organizátoři semináře se při přípravě této významné metodicko-vzdělávací akce mohli také letos spolehnout na aktivní pomoc členů Kmene dospělých. Někteří oldskauti pracovali už dlouhé měsíců v úzkém týmu, který seminář do detailů připravoval, další podají pomocnou ruku při akci samotné.

S dobrou informací pro ty, kteří se na seminář ještě nepřihlásili, ale o účast mají zájem, přicházejí organizátoři těsně před akcí: Kapacita semináře ještě není naplněna, takže přihlásit se je možno i na „last moment“ zde, nebo přijet rovnou do Prahy.

Program semináře je i letos naplněn mnoha zajímavými tématy. Pozvání do role přednášejících lektorů přijala celá řada uznávaných osobností z odborných kruhů i veřejného života. Podrobný program je uveden v příloze pod článkem.

Silným a přitažlivým magnetem hned na úvod víkendové akce bude páteční beseda s nejstarším skautem v Česku Eduardem Markem – Hroznýšem. V rámci výjimečného setkání bude možnost získat i dvě autobiografické knihy až neuvěřitelně vitálního 101letého (!) autora a nechat si jeho paměti podepsat.

Podrobné informace a program semináře ELŠ 2019

Foto: Anna Procházková, Slavomil Janov a archiv/ELŠ

foto-2foto-3foto-4foto-5

Dětským pacientům z nemocnice v pražském Motole zpříjemnila advent návštěva Rychlých šípů

foto-1Dny, které při léčbě svých onemocnění musí v nemocničním areálu trávit malí pacienti, bývají pro všechny chlapce a děvčata hodně dlouhé. Proto alespoň několik chvil před letošními vánočními svátky zpříjemnila dětem z Fakultní nemocnice v Praze-Motole  návštěva Rychlých šípů. Herní dopoledne pro malé pacienty z lůžkových oddělení nemocnice zorganizovali pražští oldskauti v rámci aktivit k 80. výročí zrodu legendárního komiksu z časopisu Mladý hlasatel.

Setkání oldskautů s dětskými pacienty v nemocnici v Motole nebylo jen tak nahodilé. Navazuje na předchozí spolupráci pražských “oldů” se zdejším dobrovolnickým centrem KID – Klub Interaktivního domu. KID je už celá dvě desetiletí organizátorem letního celoměsíčního léčebně-terapeutického programu Indiánské prázdniny a oldskauti po celou dobu na této akci, i některých dalších, aktivně participují.

Nyní, v poslední adventní úterý, zavítala s oldskauty do Motola  celá legendární pětice – Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka, a nechyběl ani jejich věrný čtyřnohý kamarád, pes Bublina. „Samozřejmě, Rychlé šípy nepřišly samy, ale zastoupily je jejich figuríny v životní velikosti, které namaloval druhý významný kreslíř kultovního komiksu Marko Čermák. Naopak Bublina byl vytvořen podle kresby prvního tvůrce Rychlých šípů Jana Fischera,“ řekla za partu organizátorů netradiční léčebně-terapeutické akce Michaela Tesková.

Na pacienty z Motola čekal v herně lůžkového pavilonu pestrý, téměř dvouhodinový program. V úvodu se děti seznámily se zrodem Rychlých šípů, část přítomných komiks četla, takže samy děti mohly vyprávět, jak se dala parta dokupy a jaké příhody pak chlapce čekaly. Děti znaly i románová dobrodružství z tajuplné čtvrti Stínadla, takže pro většinu nebyl neznámý ani legendární hlavolam ježek v kleci. V herně si však díky oldskautům mohly vyzkoušet vyjímání jak klasického kovového hlavolamu, tak i různých dalších modelů. Mezi nimi nechyběl ani obří dřevěný ježek a proti němu naopak miniaturní hlavolam, který byl jako šperk vyroben z ryzího zlata!

Poté dopolední program zpestřila i malá rukodělná dílna, ve které se děti naučily vyrábět netradiční hlavolam – ježka jako hvězdicovou skládačku z proužků barevné čtvrtky a klec s ruličky od toaletního papíru!

Znalci Rychlé šípy vědí, že klub prožíval řadu dobrodružství nejen v tajemných Stínadlech nebo na výpravách do přírody, ale i ve snech Rychlonožky. V jednom z nich se Rychlé šípy ocitly na Divokém západě a snažily se ze spáru nepřátelských indiánů osvobodit náčelníka Vinnetoua. To se sice s pomocí Old Shatterhanda povedlo, ale u mučednického kůlu se pro změnu ocitl samotný Rychlonožka…

Na tuto epizodu navázala v Motole další část setkání s Rychlými šípy. Oldskauti předvedli dětem umění práce s lasem a pak je naučili i několik dovedností trikového lasování. O zábavu při této kratochvíli nebyla nouze, nakonec se k malým lasařům přidali i přítomní rodiče a nakonec i nemocniční personál. Všichni po chvilce tréninku dokázali roztočit „talíř“ a ti nejšikovnější zvládli i práci s lasem kolem těla!

Na stolku s dárky pro malé pacienty se pak před koncem akce objevily i kreslené příběhy Rychlých šípů a další Foglarovy knížky. Každý účastník akce také obdržel pamětní odznak v podobě jubilejního butonu-placky, vydané k jubileu slavného klubu.

Není bez zajímavosti, že většina prvorepublikových příběhů Rychlých šípů ze stránek Mladého hlasatele i poválečných pokračování z časopisu Vpřed se zrodila jen několik desítek metrů od areálů motolské nemocnice, v rodinném domě Jana Fišera v blízké Podhorské ulici. Na průčelí někdejšího domku rodiny Fischerů připomíná výjimečného kreslíře pamětní deska s charakteristickou kresbou chlapecké party. Iniciátorem zhotovení desky v roce 1988, při příležitosti půlstoletí zrodu Rychlých šípů, byl Foglarův přítel a propagátor Ivan Vápenka, dnes také člen Kmene dospělých Junáka. Původně byla desky součástí Fischerova náhrobku na Olšanských hřbitovech, na přání rodiny však byla později přemístěna na průčelí motolské vily.

foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6foto-7foto-8foto-9foto-10foto-11foto-12foto-13foto-14foto-15foto-16