Je príma, když si lidé rozumí a jsou spolu rádi. I proto jsme skauty, abychom mohli trávit čas společně. Jednou z příležitostí je týdenní oldskautské setkání na Pařezské Lhotě. Tábor pro starší a pokročilé se vším všudy.
Myslím, že jsem neviděla tábor v hezčím prostředí. Stanová podkova je lemována skalami a borovým lesem. Prostě Český i skautský ráj. Letos jsem zde mohla strávit pouze dva dny a litovala, že to nešlo na delší dobu. I za ty dva dny se toho událo poměrně dost.
Největší událostí bylo předání Řádu Zlaté syrinx Janu Šolcovi – Kólovi z Liberce. Nositelů tohoto řádu může být jen dvanáct. Na jaře odešel do skautského nebe jeden z nich – Josef Richter – Joe z Pardubic, a tak byla možnost osiřelý tucet doplnit, k čemuž se na táboře pod hradem pařez sešlo několik nositelů tohoto vyznamenání.
Ještě si ale s pomocí Wikipedie připomeňme, kdo je bratr Kól?
Populární internetový lexikon u jména Jan Šolc uvádí, že je to občanský aktivista, bývalý vysokoškolský učitel a československý politik. Po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí. V 90. letech byl pracovníkem Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla a stal se spoluzakladatel Etického fóra České republiky. V roce 1992 působil v parlamentu národů NATO. V letech 1996–1999 pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla jako ředitel odboru vnitřní politiky. Zároveň patřil do úzkého okruhu lidí, kteří Václava Havla doprovázeli na různé události a byli mu k dispozici 24 hodin denně. Mezi jeho povinnosti v té době patřily i prověrky pracovníků zpravodajských služeb.
Opravdu důstojný životopis, hodný i vysokého oldskautského vyznamenání.
Beseda s bratrem Kólem byla opravdu zajímavá. Tématem byla současná vyhrocená situace na Ukrajině. Radost poslouchat člověka, který má tématiku nejen přečtenou, ale i zažitou, zná posloupnost událostí a ví co a proč. Poslouchali jsme s nadšením. Škoda, že se navečer musel vrátit do Liberce.
Další příjemnou událostí byla oslava kulatých narozenin náčelníka Kmene dospělých Jiřího Wolfa – Panda. Přání přišla od všech zúčastněných. Jiří, vše nejlepší na další skautské stezce.
Každý tábor má být plný her a soutěží. Nejinak to bylo na Pařezské Lhotě. Úterní dopoledne vyplnily soutěže v jednoduchých disciplínách typu házení na cíl, vrh koulemi na pétanque apod. A opět mně jen zamrzelo, že kvůli dřívějšímu odjezdu jsem se už vyhlášení výsledků nedočkala.
Na závěr je třeba zmínit výbornou táborovou kuchyni pod vedením Květy Plachtové. Bylo znát, že pro velké množství lidí nevaří poprvé a že již nejeden tábor okusil její výtečnou stravu.
Na Pařezské Lhotě bylo prostě fajn!
1.2.3.4.5.6.7.8.9.10.11.12.13.14.15.16.17.18.
1. Národní oldskautský tábor u Pařezské Lhoty se probouzí do slunného letního dne. 2. – 3. Oldskauti z celé ČR na ranním nástupu a vztyčení státní vlajky. 4. – 7. Poutavě přednášející Jan Šolc – Kól …a jeho dychtivě naslouchající publikum. 8. Kól s napětím sleduje, co za ceremoniál se chystá pod plachtou stanu? Ještě netuší, že náčelník KD Jiří Wolf – Pando a senior Sboru nositelů Řádu Zlaté syrinx se chystají předat nejvyšší oldskautské vyznamenání právě jemu! 9. – 11. …a další ceremoniál: Bratr Pando a zástup gratulantů s přáním jeho sedmdesátinám. 12. – 15. Táborová kuchařka (ale zároveň zdravotnice) Květa Plachtová si s gratulací náčelníkovi odskočila od kuchyňské plotny. Hladové žaludky táborníků je třeba nasytiti! 16. – 17. Ze sportovních soutěží: Přehodím alespoň svůj stín? / Trefit koulí na pétanque malou cílovou značku není nijak snadné. 18. Táborový den se chýlí k závěru: Zapad´den…
Text a foto Eva Stanovská, klub oldskautů Pardubice/Vyškov
Autor: Libor Čermák / Oldskauting.cz | Přidáno dne (Editovat)
Také letos – v pořadí už po šestadvacáté – se na severozápadním okraji Prachovských skal, pod dávným loupežnickým pískovcovým hradním doupětem Pařez, sešli oldskauti z celé republiky na tradičním letním táboře Kmene dospělých.
Z průběhu týdenního tábora (letos výjimečně – s ohledem na ukončení školního roku – proběhlo oldskautské táboření už v předposledním červnovém týdnu. O hrst střípků z průběhu tábora se s námi podělil Libor Čermák, člen 48. klubu OS Jestřábi z Prahy. Ke svým zápiskům pak přiložil i kolekci reportážních momentek.
Hned po dokončení stavby táborové podkovy a dalších objektů, které po oldskautech tradičněš uvítali hned zkraje letních prázdnin členy střediska Kukleny v Hradci Králové, byla do táborového programu začleněna přednáška politologa Jana Šolce. Člen někdejšího pracovního týmu prezidenta ČR Václava Havla – ale zároveň náš skautský bratr Kól – se i nyní, podobně jako po řadu předchozích let, s námi podělil o řadu úvah a myšlenek k současnému společenskému dění, ale i několik zajímavostí z politického zákulisí.
Setkání s Janem Šolcem zakončil slavnbostní ceremoniál, kdy byl bratr Kól oceněn nejvyšším oldskautským vyznamenáním – Řádem Zlaté syrinx.
Dopoledne dalšího dne bylo zasvěceno soutěžím a zkouškám různých dovedností. Proběhl například závod v házení na cíl, podobně pevnou ruku a přesnou mušku prověřily hodny se šipkami na terč. V okolí tábora byl rovněž připraven azimutový závod se šifrou.
Ani letos se ovšem program neomezil jen na aktivity na tábořišti. Ve středu jsme nejprve podnikli výlet na vrch Mužský, kde se nalézá mohyla k jedné z bitev v prusko-rakouské války ze dne 28. června 1866. Na dopolední výšlap pak navázala odpolední exkurse v turnovské firmě Crytur, která se mimo jiné zabývá umělým pěstováním monokrystalů. Mimo jiné se zde vyrábějí například umělé safíry, granáty a další krystaly z nejrůznějšími chemickými přísadami.
V programu dalších dnů nechyběla ani návštěva leknínové zahrady paní Tyrychtrové a zdatnější účastníci si vyšlápli do soutěsek Prachovských skal. Na tábořišti se zpívalo a zněly hudební nástroje, průběžně se dokončovali táborové „nedodělky“ a samozřejmě nechyběla ani večerní posezení u ohně.
Perličkou byl výběr táborového pokřiku a znaku oldskautského tábora.
Po neplánované pauze, kterou způsobila globální epidemie nemoci Covid-19, se snad letos uskuteční některé z akcí Kmene dospělých, které v předchozích dvou letech musely být zrušeny. K nim patří i uspořádání Lesní školy OS.
Přihlášování na tuto kmenovou vzdělávací akci se už rozběhlo a zájemci si mohou v diářích podtrhnout data jednotlivých běhů. První prodloužený “seznamovací” víkend se uskuteční od 28. dubna do 1. května v Miletíně. Následovat bude hlavní táborová část od 18. do 25. června na tábořišti u Pařezské Lhoty v Prachovských skalách.
Otazník zatím visí nad datem závěrečného absolventského víkendu – v každém případe by měl proběhnout na přelomu srpna a září. Termín bude upřesněn zkraje března.
Vůdcem LŠ OS je i letos emeritní náčelník Kmene dospělých a v současnosti zpravodaj NKD pro program a vzdělávání Vladimír Stránský – Sása. “Věříme, že nepříznivý vývoj koronavirové epidemie se v průběhu jara utlumí. Program lesní školy bude jistě atraktivní pro každého zájemce, proto není vhodné otálet s přihláškami, které přijímáme do konce března,” říká bratr Sása.
Přihlášky je možno zasílat poštou, nebo elektronicky na adresu tajemníka Lesní školy: Jaroslav Chládek, Pražská 73, 500 04 Hradec Králové, e-mail: . Informace: 603 435 874.
Už po šestadvacáté se koncem června (19. – 25. 6.) v severozápadním cípu Prachovských skal v Českém ráji sešli oldskauti ze všech koutů České republiky ke svému již tradičnímu letnímu táboření. Písečná mýtina pod hradbou skal nedaleko někdejšího loupežnického hradu Pařez se tentokrát stala tábořištěm pro více než tři desítky dospělých skautů, ale se svými prarodiči byl zde zastoupen i skautský potěr.
V táborovém programu nechybělo nic, co patří k letnímu skautskému táboření od ranní rozcvičky až po večerku a noční hlídky. Bohatý program se odehrával v táboře i blízkém okolí. Při rukodělné činnosti si účastníci vyráběli dřevěné táborové suvenýry s hvězdnou oblohou, v členitých terénech prověřili svou znalost práce s mapou a buzolou při rekreačním orientačním běhu či vycházce a ke koupání lákal rybník u blízkého rekreačního střediska.
K největším magnetům programu patřilo lukostřelecké odpoledne: S napjatou tětivou se mířilo do pevných terčů i makety divočáka – a div se světe, už po krátkém tréninku zvládli ti nejzdatnější lukostřelci zacílit i opakovaně hroty svých šípů přímo do černého pole vzdálených terčů!
Uskutečnily se také dva moto-výlety: První směroval k zřícenině středověkého hradu Kumburk a na vrchol poutní hory Tábor u Lomnice nad Popelkou, podruhé se účastníci vypravili za pamětihodnostmi města Jičín.
Velice milé bylo i setkání s doyeny našeho oldskautingu, kteří přijeli pod Pařez alespoň na krátkou návštěvu. Živě se tak besedovalo s emeritním náčelníkem Vladimírem Köhlerem – Mikou a Jaroslavem Chládkem – Cardou, který po celou předchozí historii tábora byl jeho hlavním organizačním pilířem.
Podobně jako zmínění vzácní hosté přijela do Pařezské Lhoty alespoň na jeden den také skupina oldskautů, kteří se nemohli zúčastnit celotýdenního programu. Průřez jedním táborovým dnem zachytil svým fotoaparátem Ladislav Marek, středočeský legát Kmene dospělých. S výsečí pestré mozaiky zážitků se tak prostřednictvím autorovy fotoreportáže mohou nyní seznámit všichni, jímž se do Prachovských skal letos nepodařilo vypravit.
Už téměř čtvrt století, v posledním červnovém týdnu, vyrůstá na písčité mýtině nedaleko skalního hradu Pařez na severovýchodním okraji Prachovských skal skautský tábor. V něm si po víc než týden užívají pravé přírodní romantiky skautingu, tak jako zamlada, účastníci národního oldskautského tábora.
POMOCNÁ RUKA “OLDŮ” Z KUKLEN
„V roce 1996 oldskauti ve středisku Kukleny v Hradci Králové nabídli vedoucím oddílů pomoc se stavbou tábora. Byla by však škoda nepobýt alespoň pár dnů navíc v tak nádherném přírodním prostředí tohoto koutu Českého ráje i po dokončení táborových staveb. Proto se parta, která s myšlenkou přišla, rozhodla stavět tábor už týden před prázdninami a do příjezdu chlapců a děvčat si jej také užít,“ říká nestor východočeského skautingu Jaroslav Chládek – Carda, který po léta zabezpečuje zázemí oldskautského táboření.
Půl druhého desetiletí byl vedoucím tábora dlouholetý člen kuklenského střediska Milan Skácel – Kobra. Počátek léta pod někdejší skalní baštou loupeživých rytířů však postupně přestal být jen táborem oldskautů z Hradce Králové. Na tábor se začali sjíždět i zájemci z dalších míst republiky. Tak se „Pařez“ přetavil do jedné z nosných aktivit celé činnosti Kmene dospělých a tábor právem získal přívlastek „národní“.
TÁBOŘENÍ JAKO ZAMLADA
„Je to pravé skautské táboření se vším, co k němu patří – rozcvičkami počínaje přes různorodý denní program až po večerní posezení u ohně. Pak nastupují službu noční hlídky,“ popisuje táborovou náplň pravidelný účastník Karel Trávníček – Origo ze Strakonic. „Podnikáme výpravy do skal, pravidelně je připraven rekreační závod v orientačním běhu, na své si v okolí přicházejí i milovníci geocachingu. Předloni jsme podnikli i vzdálenější výpravu do jícnu vyhaslé sopky u hradu Kost a novinkou posledního roku byla výuka jízdy na in-line bruslích.“
Do blízké Pařezské Lhoty chodí účastníci tábora každý rok obdivovat nádherná jezírka s lekníny v zahradním království místní vyhlášené pěstitelky těchto okrasných vodních rostlin. „K bohatému táborovému programu však vždy přidáváme vrchovatě i zábavu a dobrou náladu. Těch je zapotřebí hlavně ve dnech, kdy tábor i několik dnů smáčejí přívaly deště,“ dodává rovněž pravidelná účastnice Františka Černohorská – Bobina z Brna.
NA SKÁLE I VE SKAFANDRU
V když nemalá část programu oldskautského týdne pod Pařezem je vyplněna prací při úpravách a dokončování tábořiště, prospěšná služba ve prospěch mladé skautské generace je dostatečně kompenzována mnoha atraktivními programy v terénu či u táborového ohně.
K Prachovským skalám patří neodmyslitelně horolezci. „Oldi“ mají možnost vyzkoušet si slaňování přímo na tábořišti, protože to je z jedné strany celé lemováno několik metrů vysokou skalní hradbou. Stačí se jen vyšplhat pár desítek kroků nahoru – a pak v lezeckém postroji po kolmé skalní stěně zpět dolů…
Neméně přitažlivé jsou však i besedy a setkání se zajímavými hosty. Pod Pařez přijíždějí také známí cestovatelé, literáti, vědci. Nechyběl ani bývalý armádní pilot bitevní stíhačky, který s sebou přinesl i svou někdejší výstroj – přetlakovou kombinézu a speciální leteckou přilbu. To bylo u táborového kruhu veselo, když se pak dobrovolníci pokoušeli nasoukat do těsného pilotního „skafandru“.
„INSPIROMAT” POD PAŘEZEM
Nedílnou součástí programu jsou táborové workshopy. Každý se snaží přispět k obohacení znalostí či vědomostí ostatních něčím ze „své kuchyně“. V táboře probíhají zajímavé rukodělky, oldskauti se zdokonaluji ve vylepšování tábornického vybavení, broušení nožů a sekyrek, ale brousí a leští zde i nerosty. Z tohoto „inspiromatu“ pod Pařezem si oldskauti odnesli ale i zajímavou dovednost sušení mokrého dříví. „Abychom deštěm nasyceným dřevem mohli snadno zatopit v táborové kuchyni, stačí naštípanými polínky a třískami jimi obložit malý táborový ohýnek. Dříví rychle uschne a ještě tvoří zajímavou dekoraci ohniště,“ popisuje Libor Čermák z Prahy, jeden z pravidelných účastníků tábora z generace čerstvých čtyřicátníků.
Šikovné ruce si zase přišly na své při výrobě turbánku na skautský šátek. „Stačí z keře bezu uříznout rovnou větev a z ní nařezat krátké špalíčky. Vývrtkou a pak ostrým nožem vydlabeme dužinu, odstraníme kůru a dutý špalíček vyhladíme smirkovým papírem. Za několik minut máme turbánek jako z JUNu,“ směje se další lektor „inspiromatu“ Karel Trávníček – Origo ze Strakonic.
ROMANTIKA BEZ BARIÉR
Chuť na romantické červnové táboření v kouzelném prostředí pískovcových skal si nemusí nemusí nechat zajít ani ti, kteří už patří mezi skautské pamětníky v poválečné éry Junáka, či ti, kteří dokonce zápolí se zdravotním hendikepem. Mezi pravidelnými táborníky jsou v nemalém počtu i skauti-senioři, kteří už překročili osmdesátku. Každý táborový program je připraven tak, aby jej podle stupňů obtížnosti zvládli všichni.
Vloni se tábora zúčastnila i dvojice zdravotně hendikepovaných dospělých skautů z jihočeského Tábora. Sami také do programu přispěli workshopem rukodělek – výrobou věnečků a ozdob s využitím borových šišek a dalších přírodních materiálů.
SETKÁNÍ TŘÍ GENERACÍ
V posledních letech není výjimkou ani to, že někteří oldskauti přijíždějí do Prachovských skal se svými potomky – ti mladší s dětmi, starší s vnoučaty. Díky tomuto táboření se tak v Kmeni dospělých vytvořila i jedna z forem rodinného skautingu. Do ní přispěl svou troškou do mlýna i už vzpomínaný Libor Čermák, který své zkušenosti s vedením dětských kroužků s salesiánském centru přenesl i pod Pařez, a pro děti například na táborovém náměstíčku vytyčil důmyslné bludiště.
V roce 2020 oslaví „Pařez“ jubilejní „pětadvacítku“. A právě dnešní mladší členové Kmene dospělých, čtyřicátníci či padesátníci, pro které se tábor už také stal synonymem počátku léta, mohou zajistit i jeho budoucnost.
PŘIHLAŠ SE LETOS I TY!
Přihlášky na letošní 24. Národní oldskautský tábor u Pařezské Lhoty v Prachovských skalách (23. – 28. 6. 2019) přijímá Jaroslav Chládek – Carda, Pražská 73, 500 04 Hradec Králové, tel.: 603 435 874, e-mail: .
Je príma, když si lidé rozumí a jsou spolu rádi. I proto jsme skauty, abychom mohli trávit čas společně. Jednou z příležitostí je týdenní oldskautské setkání na Pařezské Lhotě. Tábor pro starší a pokročilé se vším všudy.
