Už 50 let si skauti a skautky připomínají srpnovou invazi z roku 1968 přechodem Brd

V sobotu 26. ledna se hřebeny Brdské vrchoviny zaplní stovkami skautů. Pod pořadatelskou taktovkou pražské rady Junáka se v rozlehlém lesním masivu, táhnoucím se od jihozápadního okraje české metropole až do západních Čech na Rokycansku, uskuteční již 50. ročník Zimního přechodu Brd.

Akce vznikla jako nenásilná demonstrace skautského nesouhlasu s vojenskou okupací Československa v srpnu 1968. První přechod Brd se uskutečnil 8. února 1969 a účastnilo se ho na 1 300 skautů a skautek. Tradice přechodu se udržela přes celou normalizaci až dodnes.

Trasy přechodu vedou většinou z Mníšku pod Brdy nebo z Řevnic, ale řada oddílů, jednotlivců či skupin volí i jiné možnosti, například z Dobříše, Dobřichovic i dalších míst v podhůří Brd.

Do hlavních výchozích bodů přechodu Brd se z Prahy lze dopravit pohodlně vlakem – do zastávky Rymáně u Mníšku pod Brdy. Sobotní vlak Os 2053 z Prahy-Vršovic s odjezdem v 9:00 hod. bude posílen. Cestovat možno i autobusem příměstské MHD ze Smíchovského nádraží do Mníšku pod brdy-Stříbrné Lhoty (BUS 321).

Vyvrcholením celé akce je slavnostní nástup ve 13 hod na Kytínské louce se vztyčením vlajky Zimního přechodu Brd.

Na místě bude možné se občerstvit nebo zakoupit výroční sběratelské předměty – nášivku, výroční turistickou známku či turistické nálepky. K dispozici bude i pohledová kreslená mapa brdských Hřebenů. Autorem mapy je známý kreslíř Rychlých šípů Marko Čermák a na rubu je zpracována stručná historie skautského přechodu.

Tradiční součástí akce je výměna tzv. Brděnek, pamětních kartiček, které účastníci předem vyrábějí na skautských schůzkách a na místě vyměňují s ostatními a soutěží o nejhezčí design. Do deníků či kronik si budou moci skauti přidat i jubilejní razítko akce.

Střípky k obohacení programu setkání na Kytínské louce přispějí i pražští oldskauti, kteří se rovněž zapojili do pořadatelského týmu jubilejního Zimního přechodu Brd.

Ve společnosti oldskautů se na akci letos chystá i nejstarší skaut v Česku – 101letý Eduard Marek, známý pod skautskou přezdívkou Hroznýš.

1. – 4.: Historické momentky z premiérového Zimního přechodu Brd v roce 1969; 5. – 6. Nášivka a pamětní kartička z roku 1969 jsou dnes velice vzácnými, ale už i téměř nedostupnými sběratelskými předměty skautské historie; 7. – 9. K letošnímu jubileu Zimního přechodu Brd byla připravena atraktivní kolekce suvenýrů; 10. Kreslená pohledová mapa Brdy-Hřebeny.
Foto: Pavel Štajer, Miroslav Khol, Slavomil Janov a archiv/Oldskauting.cz

 

Do konce ledna lze v Praze zhlédnout originální Žižkovský betlém, mezi postavami jsou také Rychlé šípy i A. B. Svojsík

Originální Žižkovský betlém je už čtvrtým rokem, pravidelně od adventu až do konce ledna, k vidění v Informačním centru Městské části Praha 3. Velkoprostorová trojrozměrná alegorie je umístěna v nárožním domě Milešovské ulice a náměstí Jiřího z Poděbrad. Postavičky betlému i kulisy byly vytvářeny postupně. Kompletně dohotovené dílo s 36 figurami bylo veřejnosti představeno 3. prosince.

Betlém vznikl v dílnách žižkovské Střední uměleckoprůmyslové školy, kde se na jeho vytváření podíleli žáci pod dohledem erudovaných pedagogů Richarda Peška a Kamila Čelikovského.

Konečný počet 36 postav tvoří přibližně dvaceticentimetrové a téměř kilogram vážící figury ze speciální modelářské hmoty. Jednotlivé figury ovšem netvoří tradiční biblické postavy. Jde naopak o různorodou společnost reálných i fiktivních osobností, které zejména v první polovině minulého století vytvářely specifický kolorit Žižkova (literáti Jaroslav Hašek a Jaroslav Seifert, malířka Toyen, herec Jaroslav Marvan alias policejní rada Vacátko, žižkovský strážník a další), nebo jsou s místním prostředím na sklonku monarchie a ve 20. a 30. letech alespoň symbolicky spjaty (Jára Cimrman, Švejk, Pérák aj.).

I když ve ztvárnění betlému dominuje civilní ráz prvorepublikového Žižkova, stylizace každé figury odpovídá alegoricky i tradičním postavičkám betléma: Svatou trojici například představují žižkovský Pepík s Fiflenou a jejich dítě v kočárku. Tři králové jsou zosobněny postavami T. G. Masaryka, císaře Františka Josefa a prvního starosty Žižkova Karla Hartiga. Do postavy řezníka je vtělen Herodes, místní šťabajzna v sobe nese osobnost Máří Magdalény a podobně.

Všechny postavy jsou umístěny ve stylizovaných kulisách Žižkova kolem místní radnice a charakteristických žižkovských schodů na konci Rokycanovy ulice. Panorama se postupně rozšiřovalo a v konečné podobě je lemováno až návrším Vítkova se sochou Jana Žižky a nezaměnitelnou siluetou kostela sv. Prokopa.

Bezprostředně v sousedství chrámu stojí budova Žižkovské reálky, kde na počátku 20. století působil jako tělocvikář také A. B. Svojsík a právě v této škole položil základy českého junáctví.

„Je přirozené, že náčelník-zakladatel je součástí kolekce postav našeho betlému, protože skauting k Žižkovu neodmyslitelně patří,“ řekl při slavnostním odhalení dokončeného betléma starosta Prahy 3 – a také skaut – Jiří Ptáček.

Není bez zajímavosti, že podnět k vytvoření postavy A. B. Svojsíka vzešel od pražských oldskautů. To potvrzuje i faksimile jejich žádosti adresované na počátku roku 2017 představitelům radnice Prahy 3 a pedagogům uměleckoprůmyslové školy.

S prostředím Žižkova jsou ovšem spjaty i příběhy legendárních Rychlých šípů. Také v rozmanitém prostředí místních žižkovských a vinohradských ulic a plácků totiž spisovatel Jaroslava Foglar i kreslíř Jan Fischer nacházeli inspiraci a předlohy pro mnoho jejich městských dobrodružství. Proto tvůrci betléma neopomněli ani chlapce slavného klubu a celá pětice i se psem Bublinou je rovněž zasazena do scenérie díla. Společně s postavami Rychlých šípů byly vytvořeny i další figury žižkovských „Stínadel“ – tajemný fantom Širokko a vynálezce létacího kola Jan Tleskač.

Mezi posledními vytvořenými postavami se objevila i mladičká Olga Šplíchalová, pozdější manželka prezidenta Václava Havla. Tvůrci ovšem s patrnou dávkou nadsázky vetkli do kulis betléma symbolicky i jednu z epizod Havlova života, kdy pracoval jako dělník v pivovaře: Mladičká slečna Olga píše křídou nápis na zeď – a stojí na dřevěném pivním sudu…

S představením konečné podoby Žižkovského betlému si přišli na své i sběratelé: K již dříve vydané publikaci o tomto díle přibyly nově dvě série pohlednic s jednotlivými postavičkami, vystřihovánka betléma i pexeso.

Podobu dokončeného Žižkovského betlému je možno zhlédnout ve videoreportáži TV Praha.

Foto: Slavomil Janov

 

Filatelistický aršík a výroční turistická známka připomínají stoleté jubileum

Klub skautských sběratelů Junáka připravil v rámci svých aktivit k letošnímu stoletému výročí vzniku Československa také limitovanou emisi poštovních známek s přítiskovými kupóny, která je věnována stejnému jubileu ojedinělé kurýrní služby – Pošty českých skautů. Díky oldskautům z řad skautských sběratelů byl vydán i další suvenýr – výroční turistická známka.

Tiskový list (aršík) obsahuje 9 poštovních známek v nominální hodnotě „A“ s přítisky. Pro emisi byly vybrány známky České pošty s grafickým motivem „pošty na křídlech“.

Na osmi kupónech jsou otištěny faksimile původních známek Pošty českých skautů ve službách národní vlády, které byly v roce 1918 vydány v nominální hodnotě 10 haléřů (modrá) a 20 haléřů (červená). Každá známka PČS je na čtyřech kupónech, devátý kupón obsahuje karikaturní kresbičku skautského kurýra, jejíž autorem je výtvarník Jiří Filípek.

Doplňkové kupóny na pravém okraji tiskového listu obsahují název vydaného aršíku a znak Klubu skautských sběratelů Junáka.

Cena jednoho tiskového listu je 375 Kč.

Jubileum Pošty českých skautů připomíná rovněž oblíbený sběratelský suvenýr v podobě dřevěného vypalovaného kolečka – výroční turistické známky. Na přední straně (aversu) turistické známky je zobrazená stejná postavička skautského kurýra jako na kupónu filatelistického aršíku. Revers obsahuje stylizovanou podobu známek PČS a je doplněn portrétem iniciátora kurýrní služby Josefa Rösslera-Ořovského s faksimile jeho podpisu.

Cena výroční turistické známky je 35 korun.

Filatelistické aršíky i turistické známky je možno objednávat do vyprodání emise, nebo nejpozději do 30. listopadu – e-mail: zc.li1563846456ame@g1563846456nitua1563846456ksdlo1563846456, tel.: 602 686 725.

Kresba: Jiří Filípek

Příběh “putující” lípy a ztracené pamětní desky

Před padesáti lety, v říjnu 1968, vysadili skauti z pražského Spořilova, tehdy ještě okrajové části metropole, v místním parku na Roztylském náměstí památnou Lípu republiky. V té bouřlivé době, prosycené ještě stále vůní pražského jara, zakořenila podobně i řada dalších stromků po celém Česku. Příběh spořilovské lípy se však ve spirále času od ostatních přece jen odlišuje…

Po roce na jiné místo

Vysazování líp bylo na sklonku 60. let symbolem vlastenectví, umocněným i obnovou Junáka. Skauti ze Spořilova se však činili až příliš spontánně. „Strom vysadili v místě, kde vůbec nezapadl do půdorysu parkové zeleně, kterou zde vytvářel uznávaný odborník na zahradní urbanismus Josef Sinkule,“ popisuje dobu před půl stoletím současný spořilovský zahradník Jan Fischer, který sám na sklonku 60. let prošel skautingem jako vlče. „Proto hned v následujícím roce se musela lípa přesadit. Sám inženýr Sinkule doporučil skautům nedaleké, ale rovněž atraktivní místo na palouku v Roztylských sadech nad místním kostelem. Strom se v parčíku dobře uchytil a dnes je to už dvacetimetrový velikán.“

Ještě klopýtavější osud než Lípu republiky však čekal pamětní desku, kterou nechali skauti ze 41. oddílu střediska Inka v roce 1968 zhotovit. Pěkně provedený bronzový odlitek měl připomínat jak vysazení národního stromu, tak i 50 let samostatného Československa. Zahradnická „rošáda“, ale hlavně pak normalizační zvrat v politickém vývoji republiky způsobily, že na instalaci desky už nedošlo. V průběhu let kamsi zapadla – a byla považovaná za nenávratně ztracenou.

Až se značným odstupem, po smrti posledního vůdce Jednačtyřicítky Zdeňky Vernera – Boye, se na půdě jeho spořilovského domku znenadání objevila ztracená pamětní deska! Zaprášená, s patinou desetiletí na povrchu, ale jinak naprosto neporušená.

Když přibude lipka k lípě

Kolo času se posunulo o padesát let. Český skauting se začal připravovat na oslavy stoletého výročí republiky. Pražský „krajánek“ Kmene dospělých Ondřej Přerovský – Lazebník se už delší dobu znal s Janem Fischerem, a při jednom setkání je společně napadlo, že by se k Lípě republiky při této příležitosti měla umístit deska.

V sousedství lípy rostla dříve turecká líska. Teplomilnému stromu se zde ale nedařilo a uhynul. „Proč nevyužít volné místo pro novou Lípu republiky po padesáti letech?“ mrknul Lazebník na zahradníka Honzu. Společně pak začaly spřádat plány o lipovém „háječku“.

Nechyběl pamětník století

Zbývalo už „jen“ vše promyslet a zakreslit do plánů. Radnice čtvrtého pražského obvodu poskytla finanční částku na nákup a dovoz šestitunového žulového balvanu.

„Hledali jsme mohutný, ale spíše plošší kámen, aby v parčíku nerušil a zapadl do klidové zóny parku. Přesně takový, i s téměř ideálně odštípnutou špičkou, jsme objevili v jihočeské Blatné. Pro kámen jel náklaďák, s usazením do pískového lůžka uprostřed pažitu musel pomoci silný jeřáb. Do odštípnuté plochy zapadla pamětní deska jako golfový míček do jamky,“ usmívá se Jan Fischer.

Lazebník téměř detektivně vypátral i vlčata někdejší smečky spořilovského 41. oddílu, která v roce 1968 vysazovala první lípu. Čtveřice dnes už zralých chlapů byla po půl století opět na místě, a pro všechny bylo poctou, že desku mohou odhalit. A protože u jednoho ze skautských sběratelů je uchovávána původní oddílová vlajka Jednačtyřicítky, na „místo činu“ se vrátil také historický prapor.

V neděli 28. října 2018 bylo nevlídné, chladné počasí. Skoro celý den pršelo. Presto se nad spořilovským kostelíkem sešla početná skupina místních občanů. Nechyběli sokolové – a ani nestor českého skautingu Eduard Marek – Hroznýš. „Na Spořilově jsem bydlel přes čtyřicet let, stále se sem vracím,“ řekl v kruhu přátel a sousedů. „Jen ten zrod republiky v roce 1918 si nějak nevybavují,“ mrkl se stále mladickou jiskrou v oku, ač v březnu už oslavil 101 let!

Skautské stromy jsou v dobré společnosti

Dnešní Roztylské náměstí, mimochodem třetí největší v Praze, je zeleným srdcem Spořilova. Součástí rozlehlého parku je i národní hřbitov, pietní místo hrdinů Pražského povstání a II. odboje. Hornímu okraji náměstí vévodí kostel Svaté Anežky České.

Mohly by vzrostlá lípa a její mladičká skautská sestřička najít důstojnější půdu pro své kořeny?

1. – 2. Slavnostní okamžiky vysazení nové Lípy republiky a odhalení pamětní desky provázelo chladné a deštivé počasí. Ani to však neodradilo početnou skupinu občanů od účasti na akci. – 3. Mezi těmi, kteří přišli století republiky oslavit na Spořilov, nechyběl ani nejstarší český skaut Eduard Marek – Hroznýš. – 4. – 5. Nově vysazenou lipku i kmen její padesátileté sestry ozdobili organizátoři stylově českou trikolorou. –  6. – 7. Zatímco jeden z hlavních organizátorů Ondřej Přerovský – Lazebník držel čestnou stráž s historickou vlajkou 41. oddílu, občany uvítal druhý iniciátor akce Jan Fischer. Před samotným odhalením pamětní desku vtipně zakrývala celta klasického skautského jehlanu. – 8. – 9. Konečně, po půl století čekání, se pamětní deska dočkala svého místa ve veřejném prostoru. – 10. O historických událostech roku 1918, které provázely vznik Československé republiky, promluvil profesor Univerzity Karlovy v Praze Jiří Pešek. – 11. Společná momentka skautů a sokolů u vysazeného stromku. – 12. Po zdařilé slavnosti měli Ondřej Přerovský a Jan Fischer důvod k přípitku. – 13. Oslava jubilea republiky na Spořilově byla stylově připravena až do detailů – státní symboly zdobily dokonce i skleničky s hřejivými nápoji. 

Foto: Slavomil Janov

Slavíme stoleté jubileum vzniku Československé republiky

Psal se 28. říjen 1918. Toto datum připomíná slavný den pro všechny Čechy, Moravany, Slezany i Slováky. Ještě kdesi v dálce za obzorem s doutnajícími bojišti nesmyslné světové války, na troskách rakousko-uherské monarchie, vzniká samostatná Československá republika!

A skauti byli aktivně u toho!

V Praze jsou do Staré rychty v Rytířské ulici, tehdejšího junáckého ústředí, povolány desítky skautů a skautek. Okamžitě se zapojují do služby nové republice. Pomáhají všude, kde je to zapotřebí. Tvoří špalíry pořadatelů, kteří usměrňují rozjásané davy v ulicích, zajišťují službu v prvních státních úřadech. Zrodila se také legendární Pošta českých skautů. V tomto období je ale ukotven i jeden z milníků historie skautingu dospělých u nás, zrod 1. oldskautského klubu Přátelé vatry.

Jediné datum – a kolik významných událostí hned přineslo!

Po sto letech se přirozeně doba i společnost změnily. Památné datum je ale aktuální i pro dnešek. Svým odkazem směruje naše tužby po svobodě, demokracii, míru. Nejen samotné říjnové datum, ale celý rok 1918 si je třeba trvale připomínat. I letos totiž 28. říjen představuje víc, než jen jedno krásně kulaté jubileum.

Kresba: Pierre Joubert

Do administrace webu se v tuto chvíli nemůžete přihlásit. Zatím se čeká, než bude rozhodnuto, jak moc má být web otevřený. Děkujeme za pochopení. Pokud chcete v tuto chvíli přispět článkem nebo oznámením akce, kontaktujte zpravodaje pro komunikaci br. Nashvilla. X
| Nahlásit chybu
© Junák - český skaut (Kmen dospělých) 2017 - 2019 | kresby: Slovenský skauting | web: NO!sw 2017