Filatelistický aršík s kupóny a výroční turistická známka připomínají stoleté jubileum Pošty českých skautů

Klub skautských sběratelů Junáka připravil v rámci svých aktivit k letošnímu stoletému výročí vzniku Československa také limitovanou emisi poštovních známek s přítiskovými kupóny, která je věnována stejnému jubileu ojedinělé kurýrní služby – Pošty českých skautů. Díky oldskautům z řad skautských sběratelů byl vydán i další suvenýr – výroční turistická známka.

Tiskový list (aršík) obsahuje 9 poštovních známek v nominální hodnotě „A“ s přítisky. Pro emisi byly vybrány známky České pošty s grafickým motivem „pošty na křídlech“.

Na osmi kupónech jsou otištěny faksimile původních známek Pošty českých skautů ve službách národní vlády, které byly v roce 1918 vydány v nominální hodnotě 10 haléřů (modrá) a 20 haléřů (červená). Každá známka PČS je na čtyřech kupónech, devátý kupón obsahuje karikaturní kresbičku skautského kurýra, jejíž autorem je výtvarník Jiří Filípek.

Doplňkové kupóny na pravém okraji tiskového listu obsahují název vydaného aršíku a znak Klubu skautských sběratelů Junáka.

Cena jednoho tiskového listu je 375 Kč.

Jubileum Pošty českých skautů připomíná rovněž oblíbený sběratelský suvenýr v podobě dřevěného vypalovaného kolečka – výroční turistické známky. Na přední straně (aversu) turistické známky je zobrazená stejná postavička skautského kurýra jako na kupónu filatelistického aršíku. Revers obsahuje stylizovanou podobu známek PČS a je doplněn portrétem iniciátora kurýrní služby Josefa Rösslera-Ořovského s faksimile jeho podpisu.

Cena výroční turistické známky je 35 korun.

Filatelistické aršíky i turistické známky je možno objednávat do vyprodání emise, nebo nejpozději do 30. listopadu – e-mail: zc.li1542753452ame@g1542753452nitua1542753452ksdlo1542753452, tel.: 602 686 725.

Kresba: Jiří Filípek

Příběh “putující” lípy a ztracené pamětní desky

Před padesáti lety, v říjnu 1968, vysadili skauti z pražského Spořilova, tehdy ještě okrajové části metropole, v místním parku na Roztylském náměstí památnou Lípu republiky. V té bouřlivé době, prosycené ještě stále vůní pražského jara, zakořenila podobně i řada dalších stromků po celém Česku. Příběh spořilovské lípy se však ve spirále času od ostatních přece jen odlišuje…

Po roce na jiné místo

Vysazování líp bylo na sklonku 60. let symbolem vlastenectví, umocněným i obnovou Junáka. Skauti ze Spořilova se však činili až příliš spontánně. „Strom vysadili v místě, kde vůbec nezapadl do půdorysu parkové zeleně, kterou zde vytvářel uznávaný odborník na zahradní urbanismus Josef Sinkule,“ popisuje dobu před půl stoletím současný spořilovský zahradník Jan Fischer, který sám na sklonku 60. let prošel skautingem jako vlče. „Proto hned v následujícím roce se musela lípa přesadit. Sám inženýr Sinkule doporučil skautům nedaleké, ale rovněž atraktivní místo na palouku v Roztylských sadech nad místním kostelem. Strom se v parčíku dobře uchytil a dnes je to už dvacetimetrový velikán.“

Ještě klopýtavější osud než Lípu republiky však čekal pamětní desku, kterou nechali skauti ze 41. oddílu střediska Inka v roce 1968 zhotovit. Pěkně provedený bronzový odlitek měl připomínat jak vysazení národního stromu, tak i 50 let samostatného Československa. Zahradnická „rošáda“, ale hlavně pak normalizační zvrat v politickém vývoji republiky způsobily, že na instalaci desky už nedošlo. V průběhu let kamsi zapadla – a byla považovaná za nenávratně ztracenou.

Až se značným odstupem, po smrti posledního vůdce Jednačtyřicítky Zdeňky Vernera – Boye, se na půdě jeho spořilovského domku znenadání objevila ztracená pamětní deska! Zaprášená, s patinou desetiletí na povrchu, ale jinak naprosto neporušená.

Když přibude lipka k lípě

Kolo času se posunulo o padesát let. Český skauting se začal připravovat na oslavy stoletého výročí republiky. Pražský „krajánek“ Kmene dospělých Ondřej Přerovský – Lazebník se už delší dobu znal s Janem Fischerem, a při jednom setkání je společně napadlo, že by se k Lípě republiky při této příležitosti měla umístit deska.

V sousedství lípy rostla dříve turecká líska. Teplomilnému stromu se zde ale nedařilo a uhynul. „Proč nevyužít volné místo pro novou Lípu republiky po padesáti letech?“ mrknul Lazebník na zahradníka Honzu. Společně pak začaly spřádat plány o lipovém „háječku“.

Nechyběl pamětník století

Zbývalo už „jen“ vše promyslet a zakreslit do plánů. Radnice čtvrtého pražského obvodu poskytla finanční částku na nákup a dovoz šestitunového žulového balvanu.

„Hledali jsme mohutný, ale spíše plošší kámen, aby v parčíku nerušil a zapadl do klidové zóny parku. Přesně takový, i s téměř ideálně odštípnutou špičkou, jsme objevili v jihočeské Blatné. Pro kámen jel náklaďák, s usazením do pískového lůžka uprostřed pažitu musel pomoci silný jeřáb. Do odštípnuté plochy zapadla pamětní deska jako golfový míček do jamky,“ usmívá se Jan Fischer.

Lazebník téměř detektivně vypátral i vlčata někdejší smečky spořilovského 41. oddílu, která v roce 1968 vysazovala první lípu. Čtveřice dnes už zralých chlapů byla po půl století opět na místě, a pro všechny bylo poctou, že desku mohou odhalit. A protože u jednoho ze skautských sběratelů je uchovávána původní oddílová vlajka Jednačtyřicítky, na „místo činu“ se vrátil také historický prapor.

V neděli 28. října 2018 bylo nevlídné, chladné počasí. Skoro celý den pršelo. Presto se nad spořilovským kostelíkem sešla početná skupina místních občanů. Nechyběli sokolové – a ani nestor českého skautingu Eduard Marek – Hroznýš. „Na Spořilově jsem bydlel přes čtyřicet let, stále se sem vracím,“ řekl v kruhu přátel a sousedů. „Jen ten zrod republiky v roce 1918 si nějak nevybavují,“ mrkl se stále mladickou jiskrou v oku, ač v březnu už oslavil 101 let!

Skautské stromy jsou v dobré společnosti

Dnešní Roztylské náměstí, mimochodem třetí největší v Praze, je zeleným srdcem Spořilova. Součástí rozlehlého parku je i národní hřbitov, pietní místo hrdinů Pražského povstání a II. odboje. Hornímu okraji náměstí vévodí kostel Svaté Anežky České.

Mohly by vzrostlá lípa a její mladičká skautská sestřička najít důstojnější půdu pro své kořeny?

1. – 2. Slavnostní okamžiky vysazení nové Lípy republiky a odhalení pamětní desky provázelo chladné a deštivé počasí. Ani to však neodradilo početnou skupinu občanů od účasti na akci. – 3. Mezi těmi, kteří přišli století republiky oslavit na Spořilov, nechyběl ani nejstarší český skaut Eduard Marek – Hroznýš. – 4. – 5. Nově vysazenou lipku i kmen její padesátileté sestry ozdobili organizátoři stylově českou trikolorou. –  6. – 7. Zatímco jeden z hlavních organizátorů Ondřej Přerovský – Lazebník držel čestnou stráž s historickou vlajkou 41. oddílu, občany uvítal druhý iniciátor akce Jan Fischer. Před samotným odhalením pamětní desku vtipně zakrývala celta klasického skautského jehlanu. – 8. – 9. Konečně, po půl století čekání, se pamětní deska dočkala svého místa ve veřejném prostoru. – 10. O historických událostech roku 1918, které provázely vznik Československé republiky, promluvil profesor Univerzity Karlovy v Praze Jiří Pešek. – 11. Společná momentka skautů a sokolů u vysazeného stromku. – 12. Po zdařilé slavnosti měli Ondřej Přerovský a Jan Fischer důvod k přípitku. – 13. Oslava jubilea republiky na Spořilově byla stylově připravena až do detailů – státní symboly zdobily dokonce i skleničky s hřejivými nápoji. 

Foto: Slavomil Janov

Slavíme stoleté jubileum vzniku Československé republiky

Psal se 28. říjen 1918. Toto datum připomíná slavný den pro všechny Čechy, Moravany, Slezany i Slováky. Ještě kdesi v dálce za obzorem s doutnajícími bojišti nesmyslné světové války, na troskách rakousko-uherské monarchie, vzniká samostatná Československá republika!

A skauti byli aktivně u toho!

V Praze jsou do Staré rychty v Rytířské ulici, tehdejšího junáckého ústředí, povolány desítky skautů a skautek. Okamžitě se zapojují do služby nové republice. Pomáhají všude, kde je to zapotřebí. Tvoří špalíry pořadatelů, kteří usměrňují rozjásané davy v ulicích, zajišťují službu v prvních státních úřadech. Zrodila se také legendární Pošta českých skautů. V tomto období je ale ukotven i jeden z milníků historie skautingu dospělých u nás, zrod 1. oldskautského klubu Přátelé vatry.

Jediné datum – a kolik významných událostí hned přineslo!

Po sto letech se přirozeně doba i společnost změnily. Památné datum je ale aktuální i pro dnešek. Svým odkazem směruje naše tužby po svobodě, demokracii, míru. Nejen samotné říjnové datum, ale celý rok 1918 si je třeba trvale připomínat. I letos totiž 28. říjen představuje víc, než jen jedno krásně kulaté jubileum.

Kresba: Pierre Joubert

Členové Kmene dospělých budou ve Skautském institutu besedovat o prvorepublikovém skautingu

V rámci přednáškového cyklu Cesta k Česku, který připravuje Skautský institut v Praze, se témata diskusních večerů dotýkají v nemalé míře i skautingu první republiky.

Dvěma zajímavými oblastmi skautské historie přispějí nyní do mozaiky přednáškového cyklu i členové Kmene dospělých. Ve středu 24. října od 19 hodin se v institutu uskuteční beseda o židovském skautingu a osobnosti Jaroslava Foglara.

Přednášejícími a besedujícími budou tentokrát členové pražského 48. klubu oldskautů Jestřábi Jitka Radkovičová – Tiki a Slavomil Janov – Nashville. Akce se uskuteční ve Studiu SI (1. posch.) od 19 hodin.

 

100 let republiky – víc než kulaté výročí

Už od prvních dnů nového roku 2018 si připomínáme významné výročí, které se dotýká nás všech – 100 let od založení Československa. Jak už ostatně ukázal i novoroční ohňostroj v národních barvách v našem hlavním městě, zrod republiky se rozhodně neváže jen k památnému datu 28. října!

Před sto lety stáli skauti přímo u kolébky Československé republiky. Byli nápomocní tehdejším představitelům nového státu, jak jen mohli. Je dobré připomenout naprosto ojedinělou Poštu českých skautů nebo obětavou pořadatelskou službu při jednáních vysokých státních orgánů či později při velkolepém příjezdu prezidenta T. G. Masaryka do svobodné vlasti.

Jednou z hlavních výzev letošního roku by proto pro všechny skauty měla být výrazná aktivita k tomuto jubileu. Zavazuje nás k tomu právě odkaz prvních českých skautů a oldskautů.

Z již známých aktivit k jubileu je dobré zmínit například výstavu, která se připravuje za aktivní účasti členů Kmene dospělých v Poštovním muzeu v Praze, či tradiční setkání v kolébce českého skautingu Orlovská šlápota. Věřím však, že v kmenovém kalendáři se takových akcí s jubilejní visačkou objeví co nejvíce. Důležité však bude nebýt jenom pasivním konzumentem toho, co zorganizují jiní. U mnoha aktivit bude třeba hodně ochotných pomocných rukou. Podají je skauti podobně jako před sto lety?

Josef Kopecký – Bill
vedoucí klubu OS Světlá nad Sázavou

Do administrace webu se v tuto chvíli nemůžete přihlásit. Zatím se čeká, než bude rozhodnuto, jak moc má být web otevřený. Děkujeme za pochopení. Pokud chcete v tuto chvíli přispět článkem nebo oznámením akce, kontaktujte zpravodaje pro komunikaci br. Nashvilla. X
| Nahlásit chybu
© Junák - český skaut (Kmen dospělých) 2017 - 2018 | kresby: Slovenský skauting | web: NO!sw 2017