Členové Kmene dospělých budou ve Skautském institutu besedovat o prvorepublikovém skautingu

V rámci přednáškového cyklu Cesta k Česku, který připravuje Skautský institut v Praze, se témata diskusních večerů dotýkají v nemalé míře i skautingu první republiky.

Dvěma zajímavými oblastmi skautské historie přispějí nyní do mozaiky přednáškového cyklu i členové Kmene dospělých. Ve středu 24. října od 19 hodin se v institutu uskuteční beseda o židovském skautingu a osobnosti Jaroslava Foglara.

Přednášejícími a besedujícími budou tentokrát členové pražského 48. klubu oldskautů Jestřábi Jitka Radkovičová – Tiki a Slavomil Janov – Nashville. Akce se uskuteční ve Studiu SI (1. posch.) od 19 hodin.

 

Rokosův memoriál: Víc než jen happening

„Rokos se utopil. Víš to už? Rokos se utopil!“ křičel na Petra … „Ne –“ vydechl Petr. „Kdy?“ …

Tímto vzrušeným dialogem Petra Solnara se spolužákem Lexou Pikertů uvedl spisovatel Jaroslav Foglar druhou kapitolu svého románu Boj o první místo. Tragická smrt vrstevníka obou chlapců protnula mladý život na plovárně v poslední den letních prázdnin – a smutná zvěst zasáhla Petra Solnara, hlavního hrdinu knihy, ráno 1. září cestou do školy. 

Boj o první místo patří – společně s romány Hoši od Bobří řeky a Přístav volá – mezi tři autorovy prvotiny, jimiž počátkem 30. let minulého století zazářil na nebi literatury pro mládež. Příběh Petra Solnara vycházel nejdříve na pokračování v časopise Skaut-Junák (1933/34), premiérové knižní vydání se objevilo na pultech v roce 1936. 

Ač úvod románu poznamenává tragická událost (nejrůznějších úmrtí ale ve Foglarově tvorbě najdeme habaděj), i tento ponurý střípek z autorovy tvůrčí mozaiky lze přetavit do veselejší, či dokonce recesní podoby. Takovou byl charakterizován i oldskautský happening na sklonku prázdnin – Rokosův memoriál. Uskutečnil se ve 31. srpna 2017 v podvečer v Prokopském údolí v Praze, u proslulého Jezírka v bývalém vápencovém lomu na okraji Hlubočep.   

S nápadem připomenout si toto spisovatelovo dílo netradičním potápěčským kláním přišel Michal Václ, pravidelný účastník kolegií Akademie Jaroslava Foglara, diskusně-badatelských setkání příznivců spisovatelova díla. Akce akademie jsou součástí klubových schůzek pražského 48. klubu oldskautů Jestřábi. Pro myšlenku se okamžitě nadchli další foglarovský nadšenec Martin Rosol i samotný vůdce klubu Slávek Janov – Nashville. Na akademicko-oldskautské půdě bylo zaděláno na novou taškařici! 

Oč v Rokosově memoriálu šlo? „Hlavně jsme se chtěli po prázdninách znovu setkat a společně vykročit do nového akademického roku,“ zdůraznil Martin Rosol u Prokopského jezírka. „To, že akce byla zároveň recesní soutěží ´podvodníků´, už bylo přidanou hodnotou našeho setkání.“  

„V programu soutěže byly dvě disciplíny,“ doplňuje Jana Adamcová, jedna ze dvou účastnic akce. Obě dámy – Jana spolu s Alenou Pauknerovou – se chopily role arbitrů, dohlížejících na sportovní regulérnost potápěčsko-plaveckého souboje. „V první disciplíně museli soutěžící vydržet s nádechem co nejdéle pod hladinou, ve druhé se snažili plavat pod vodou co nejdál.“ Lítému klání v jezírku přihlížela v roli „plavčíků“ pětice slavných Rychlých šípů. U skalního břehu, u nohou figurín legendárního chlapeckého klubu v životní velikosti, byl dokonce připraven i originální záchranný kruh – ten naštěstí ale nebylo třeba použít… 

Na všechny účastníky – ať soutěžící či rozhodčí – čekala na závěr stylová odměna v podobě dobře naloženého „utopence“… Vítěz pak obdržel hlavní cenu – odznak se vsazeným zrnkem skutečného zlata! Drahým kovem ověnčeným vítězem Rokosova memoriálu se stal Martin Rosol, suverén obou disciplín.  

Součástí happeningu po skončení soutěže byl vědomostní kvíz s tematikou spisovatelova života a díla a znalostí příběhů Rychlých šípů. Připraveno bylo i několik různých suvenýrů – buttony, netradiční komiks RŠ či výroční turistická známka. Rokosův memoriál byl zároveň dílkem z mozaiky akcí AJF k 110. výročí narození Jaroslava Foglara – Jestřábův let. 

Nakonec však přece jenom došlo i na zmíněný „záchranný“ kruh: „Členkou jednoho pražského skautského oddílu je 13letá dívka, říkejme ji třeba Sára,“ doplňuje členka Jestřábů Alena Pauknerová.  „Dověděli jsme se, že dívka pochází ze sociálně slabší rodiny, a tak si sama celý rok střádá korunku ke korunce, aby mohla na počátku nového roku zaplatit v Junáku a středisku tisícikorunový členský příspěvek! Sára je pro skauting velmi zapálená a je dobrou rádkyní družiny. Proto jsme v rámci našeho happeningu podali dívce „pomocný kruh“: Na potřebnou částku jsme se složili a pro příští rok za Sáru skautský registrační poplatek uhradíme.“  

Foto: Slavomil Janov a Jana Adamcová

Beseda o Jaroslavu Foglarovi v Památníku národního písemnictví

Letošní 110. výročí narození Jaroslava Foglara (nar. 6. července 1907), výjimečné osobnosti české literatury pro mládež a legendárního skautského vůdce, bylo v předvečer jeho jubilea připomenuto i besedou v Památníku národního písemnictví v Praze.

Znak Foglarovy "Dvojky"Místo nebylo zvoleno náhodně: V literárním archivu Památníku národního písemnictví je uložena podstatná část pozůstalosti Jaroslava Foglara (známého i mezi veřejností pod skautskou přezdívkou Jestřáb) – zejména rukopisy a dokumenty související s literární tvorbou, deníky, korespondence, drobné osobní předměty a také skautské písemnosti a kroniky Dvojky. Celý Foglarův fond je uložen ve 279 archivních kartónových krabicích, které by – složeny vedle sebe – vytvořily 60metrovou řadu. Obsah fondu je v badatelském režimu PNP dostupný literárním a skautským historikům, pedagogům i dalším registrovaným zájemcům.

Hlavními aktéry besedy byli dva odchovanci Foglarova oddílu Hoši od Bobří řeky, chlapecké pražské Dvojky – Michal Beránek a Jaroslav Čvančara. Oba poznali Foglara velice blízce jako aktivní „dvojkaři“ v období na přelomu 50. a 60. let. S Jestřábem však byli trvale v kontaktu i po odchodu s oddílu, až do jeho skonu v roce 1999.

Iniciátor besedy Michal Beránek žije dlouhodobě ve Francii. S vrstevníky-dvojkaři se však pravidelně schází dodnes, minimálně při lednovém multigeneračním oddílovém setkání, nebo každoroční červnové výpravě někdejší oddílové party na tábořiště u Zelené říčky pod Kriváněm v podhůří Vysokých Tater.

Druhý aktér besedy Jaroslav Čvančara – Jáček, mimo jiné autor prvního filmového dokumentu o Foglarovi – Jestřáb (natočeno 1981–1986), je dnes také aktivním členem 48. klubu oldskautů Jestřábi.

Pražská beseda navázala na obdobnou akci, kterou Michal Beránek připravil vloni v listopadu na univerzitě ve švýcarské Basileji. V aule na akademické půdě se sešla zejména komunita krajanů, kteří žijí ve Švýcarsku, někteří přijeli i okolních zemí západní Evropy. Mnozí z krajanů-exulantů si při odchodu z Československa v době komunistického režimu přibalili do skromných zavazadel i některou Foglarovu knihu či sešitové příběhy Rychlých šípů. Také tyto „suvenýry“ jim důvěrně připomínaly domov a dodnes zůstávají cenným rodinným majetkem pro generace potomků.

Vyprávění a vzpomínky přednášejících a následná diskuse s publikem byly v Památníku národního písemnictví doplněny projekcí více než stovky slajdů fotografií, dokumentů, kreseb, ukázek spisovatelovy tvorby či záznamů z kronik Dvojky a dalších materiálů. Toto vše dokumentovalo až neuvěřitelnou šíři záběru a dosahu autorova literárního i pedagogického díla a nesmazatelnost jeho stopy ve skautingu.

K celkově zdařilému průběhu setkání Jestřábových příznivců v historickém sále Boženy Němcové přispěli dílem i další odchovanci Hochů od Bobří řeky: Dekorační panel se stylizovaným znakem pražské Dvojky – prolínající se heraldickou lilií s číslicí 2 – připravil vůdce Dvojky z počátku 90. let Milan Žaloudek. K vidění byla i historická vlajka pražské Dvojky, nejstaršího českého skautského oddílu s nepřetržitou činností od roku 1913. Vlajka byla dlouhou dobu považována za nevratně ztracenou, podařilo se ji však znovu nalézt. Dnes je jako vzácná relikvie uchovávána péči Jaroslava Šrédla – Větříka. Fotodokumentaci besedy si vzal na starost Dušan Dostál, který v době skautování u Foglara tvořil s Jáčkem nerozlučnou kamarádskou dvojici.

Dostálovým objektivem byly vytvořeny i první dva snímky fotogalerie k besedě v PNP. Na archivní třetí fotografii je zachycen Jestřáb ve vůdcovském křesle na táboře u Zelené říčky v roce 1961, v pozadí v pravém rohu se směje 13letý Jáček. Čtvrtá momentka: Dva Jaroslavové – Foglar a Čvančara – o tři desetiletí později, při rozhovoru v roce 1993.

„Nutno poděkovat Michalu Beránkovi, že se s entusiasmem sobě vlastním ujal přípravy této besedy, jak pro krajany ve Švýcarsku, tak u nás doma,“ řekl uznale k zanícení svého někdejšího souputníka v oddíle Hochů od Bobří řeky Jaroslav Čvančara. „Škoda jen, že pozvánka na jistě zajímavou akci – bez ohledu, že jsem v besedě mohl přidat i sám pár osobních vzpomínek – neoslovila víc dnešní mládež. A oba nás mrzelo, že jsme se v sále nesetkali ani se skauty ze současné Dvojky…“

Obrazovou zprávu Michala Beránka k besedě si lze přečíst zde.

Foto: Dušan Dostál a archiv/Jaroslav Čvančara

Do administrace webu se v tuto chvíli nemůžete přihlásit. Zatím se čeká, než bude rozhodnuto, jak moc má být web otevřený. Děkujeme za pochopení. Pokud chcete v tuto chvíli přispět článkem nebo oznámením akce, kontaktujte zpravodaje pro komunikaci br. Nashvilla. X
| Nahlásit chybu
© Junák - český skaut (Kmen dospělých) 2017 - 2018 | kresby: Slovenský skauting | web: NO!sw 2017