Tříkrálová cukrárna v řečišti času

foto-1Už od roku 2016 zahajují oldskauti z pražského klubu Jestřábi společně s dalšími přáteli-foglarovci svoje aktivity v novém kalendářním roce happeningem s názvem Tříkrálová cukrárna.

Recesisticky pojaté novoroční setkání připomíná humornou epizodu z kresleného seriálu Rychlé šípy, v němž se členům legendárního chlapeckého klubu tříkrálová koleda vymkla z rukou.

Většina čtenářů kultovního komiksu Jaroslava Foglara si jistě vzpomene na příběh, kdy se chlapci vydají v kostýmech Tří králů na koledu a při pochůzce městem přijmou pozvání rozšafného cukráře na ochutnávku jeho dortů. Zatímco Tří králové – Mirek Dušín, Jarka Metelka a Rychlonožka si uvnitř dopřávají „co hrdlo ráčí“ – jejich kamarádi Jindra Hojer a Červenáček postávají před cukrárnou, toužebně pokukují na mlsaly za výlohou a naprázdno polykají sliny. Když však koledníci chtějí opustit cukrárnu jen se slovy vřelých díků, cukrář je odbyde slovy: „Jaképak ´Děkujeme´. Dostanu třicet šest korun za snědené cukroví!“…

Příběh Rychlé šípy o Třech králích vyšel poprvé v časopise Mladý hlasatel v roce 1940. Tehdy ještě vypečený cukrář požadoval po chlapcích zmíněných 36 korun. Při dalším vydání stejného příběhu, ve čtyřčísle druhého ročníku časopisu Vpřed v roce 1947, však už byla cena snězeného cukroví navýšena na částku 65 korun. Tato suma přetrvala i ve všech následujících vydáních v magazínových i knižních souborech, včetně nejnovějšího reprezentačního svazku z nakladatelství Albatros z předloňského roku.

Otázkou vyřčenou na letošním – v pořadí už osmém setkání v Tříkrálové cukrárně (tradičním místem novoročního dostaveníčka se stalo Cukrářství u Michala v Praze-Podolí) se stala úvaha, kolik by Rychlé šípy zaplatily na snědené dorty, kdyby se příběh odehrál v současnosti. Inflační hladina se v řečišti času oproti před i poválečné době přece jen podstatně zvedla – a tak 13 účastníků letošní akce mělo o hlavní téma setkání postaráno.

„Z obrázku kreslíře Jana Fischera je zřejmé, že Tři králové si dopřáli minimálně deset dortů. Při průměrné dnešní ceně jednoho zákusku v běžné cukrárně v rozpětí 30 až 50 korun, by cukrář od Rychlých šípů požadoval kolem čtyř set, možná i pěti set korun,“ shrnul výsledek vášnivé diskuse aktérů letošní „cukrárny“ iniciátor foglarovského happeningu Martin Rosol.

Při současných cenách i těch nejlevnějších dortíků mělo několik účastníků, kteří se chtěli vejít alespoň do poválečné komiksové ceny 65 korun, velký problém ve výběru zákusků. Že se to však některým podařilo, potvrzuje i zobrazená účtenka…

Ať tak či tak, tříkrálová akce se i letos určitě vydařila na jedničku. Navíc, pro zájemce byla také zhotovena pamětní placka (buton), z jejíhož prodeje přispěli oldskauti na konto charitativní Tříkrálové sbírky částkou 300 korun.

foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6foto-7foto-8foto-9foto-10foto-11

 

Pražský oldskautský klub Jestřábi vydává vlastní elektronický magazín. Ke stažení je nové letní číslo

foto-1Víte, že oldskauti z pražského 48. klubu Jestřábi vydávají vlastní elektronický magazín V Jestřábích pařátech?

Ve zpravodaji, který vychází čtyřikrát ročně (ukázkové číslo vyšlo už v roce 2013) je podstatná část obsahu věnována aktivitám, jimiž se klub podílí na rozvoji literárního a výchovného odkazu legendárního spisovatele a skautského vůdce Jaroslava Foglara.

Vedle těchto akcí, jež jsou zastřešeny projektem Akademie Jaroslava Foglara, však členové Jestřábů neopomíjejí ani další činnost v rámci motivačního programu Oldskauting 21. Široce se zapojují do aktivit celého kmenového společenství pravidelnou účastí na národních oldskautských jamboree či letním táboře v Prachovských skalách, podporují charitativních projekty Kmene dospělých a také samotný program OS 21 obohacující vlastními aktivitami .

Aktuální číslo – letní speciál – e-zinu V jestřábích pařátech si je možno stáhnout kliknutím na odkaz pod článkem.

jestrabi_paraty_2019_03

Pražští oldskauti pořádají 23. ledna pietní setkání u hrobu Jaroslava Foglara

foto-1Ve středu 23. ledna 2019 uplyne 20 let od úmrtí legendárního spisovatele literatury pro mládež a dlouholetého skautského vůdce Jaroslava Foglara, známého i pod přezdívkou Jestřáb. Při této příležitosti se v uvedený den uskuteční vzpomínkové setkání na Vinohradském hřbitově v Praze.

Sraz zájemců je ve 13 hodin u brány do areálu hřbitova. Hřbitov lemuje Vinohradská ulice, vstup do areálu je vpravo ve směru jízdy tramvaje (např. 11, 5, 26) od stanice metra Želivského do Strašnic, zastávka TRAM Vinohradské hřbitovy (GPS: 50.0776444 N, 14.4801478 E).

Setkání bude zahájeno ve 13 hodin a 13 minut melodramem Nazdar, Jestřábe!, recitací vzpomínkového textu s podbarvením melodie oblíbené Foglarovy písně My pluli dál a dál. U hrobu zazní také píseň Od Kriváně hučí říčka, jejíž text napsal sám Jaroslav Foglar jako své vyznání kraji pod Vysokými Tatrami, kde jeho oddíl Hoši od Bobří řeky tábořil po více než čtyři desetiletí, od roku 1949.

Po ukončení setkání u Jestřábova hrobu se lze přesunout k nedalekým Olšanským hřbitovům a navštívit také hrob kreslíře Rychlých šípů Jana Fischera. Od úmrtí dr. Jana Fischera uplynulo 10. ledna 59 let…

Další informace: 48. klub oldskautů Jestřábi, Praha, tel.: 602 686 725.

Členové Kmene dospělých budou ve Skautském institutu besedovat o prvorepublikovém skautingu

foto-1V rámci přednáškového cyklu Cesta k Česku, který připravuje Skautský institut v Praze, se témata diskusních večerů dotýkají v nemalé míře i skautingu první republiky.

Dvěma zajímavými oblastmi skautské historie přispějí nyní do mozaiky přednáškového cyklu i členové Kmene dospělých. Ve středu 24. října od 19 hodin se v institutu uskuteční beseda o židovském skautingu a osobnosti Jaroslava Foglara.

Přednášejícími a besedujícími budou tentokrát členové pražského 48. klubu oldskautů Jestřábi Jitka Radkovičová – Tiki a Slavomil Janov – Nashville. Akce se uskuteční ve Studiu SI (1. posch.) od 19 hodin.

foto-2foto-3foto-4

 

Rokosův memoriál: Víc než jen happening

„Rokos se utopil. Víš to už? Rokos se utopil!“ křičel na Petra … „Ne –“ vydechl Petr. „Kdy?“ …

Tímto vzrušeným dialogem Petra Solnara se spolužákem Lexou Pikertů uvedl spisovatel Jaroslav Foglar druhou kapitolu svého románu Boj o první místo. Tragická smrt vrstevníka obou chlapců protnula mladý život na plovárně v poslední den letních prázdnin – a smutná zvěst zasáhla Petra Solnara, hlavního hrdinu knihy, ráno 1. září cestou do školy. 

Boj o první místo patří – společně s romány Hoši od Bobří řeky a Přístav volá – mezi tři autorovy prvotiny, jimiž počátkem 30. let minulého století zazářil na nebi literatury pro mládež. Příběh Petra Solnara vycházel nejdříve na pokračování v časopise Skaut-Junák (1933/34), premiérové knižní vydání se objevilo na pultech v roce 1936. 

Ač úvod románu poznamenává tragická událost (nejrůznějších úmrtí ale ve Foglarově tvorbě najdeme habaděj), i tento ponurý střípek z autorovy tvůrčí mozaiky lze přetavit do veselejší, či dokonce recesní podoby. Takovou byl charakterizován i oldskautský happening na sklonku prázdnin – Rokosův memoriál. Uskutečnil se ve 31. srpna 2017 v podvečer v Prokopském údolí v Praze, u proslulého Jezírka v bývalém vápencovém lomu na okraji Hlubočep.   

S nápadem připomenout si toto spisovatelovo dílo netradičním potápěčským kláním přišel Michal Václ, pravidelný účastník kolegií Akademie Jaroslava Foglara, diskusně-badatelských setkání příznivců spisovatelova díla. Akce akademie jsou součástí klubových schůzek pražského 48. klubu oldskautů Jestřábi. Pro myšlenku se okamžitě nadchli další foglarovský nadšenec Martin Rosol i samotný vůdce klubu Slávek Janov – Nashville. Na akademicko-oldskautské půdě bylo zaděláno na novou taškařici! 

Oč v Rokosově memoriálu šlo? „Hlavně jsme se chtěli po prázdninách znovu setkat a společně vykročit do nového akademického roku,“ zdůraznil Martin Rosol u Prokopského jezírka. „To, že akce byla zároveň recesní soutěží ´podvodníků´, už bylo přidanou hodnotou našeho setkání.“  

„V programu soutěže byly dvě disciplíny,“ doplňuje Jana Adamcová, jedna ze dvou účastnic akce. Obě dámy – Jana spolu s Alenou Pauknerovou – se chopily role arbitrů, dohlížejících na sportovní regulérnost potápěčsko-plaveckého souboje. „V první disciplíně museli soutěžící vydržet s nádechem co nejdéle pod hladinou, ve druhé se snažili plavat pod vodou co nejdál.“ Lítému klání v jezírku přihlížela v roli „plavčíků“ pětice slavných Rychlých šípů. U skalního břehu, u nohou figurín legendárního chlapeckého klubu v životní velikosti, byl dokonce připraven i originální záchranný kruh – ten naštěstí ale nebylo třeba použít… 

Na všechny účastníky – ať soutěžící či rozhodčí – čekala na závěr stylová odměna v podobě dobře naloženého „utopence“… Vítěz pak obdržel hlavní cenu – odznak se vsazeným zrnkem skutečného zlata! Drahým kovem ověnčeným vítězem Rokosova memoriálu se stal Martin Rosol, suverén obou disciplín.  

Součástí happeningu po skončení soutěže byl vědomostní kvíz s tematikou spisovatelova života a díla a znalostí příběhů Rychlých šípů. Připraveno bylo i několik různých suvenýrů – buttony, netradiční komiks RŠ či výroční turistická známka. Rokosův memoriál byl zároveň dílkem z mozaiky akcí AJF k 110. výročí narození Jaroslava Foglara – Jestřábův let. 

Nakonec však přece jenom došlo i na zmíněný „záchranný“ kruh: „Členkou jednoho pražského skautského oddílu je 13letá dívka, říkejme ji třeba Sára,“ doplňuje členka Jestřábů Alena Pauknerová.  „Dověděli jsme se, že dívka pochází ze sociálně slabší rodiny, a tak si sama celý rok střádá korunku ke korunce, aby mohla na počátku nového roku zaplatit v Junáku a středisku tisícikorunový členský příspěvek! Sára je pro skauting velmi zapálená a je dobrou rádkyní družiny. Proto jsme v rámci našeho happeningu podali dívce „pomocný kruh“: Na potřebnou částku jsme se složili a pro příští rok za Sáru skautský registrační poplatek uhradíme.“  

Foto: Slavomil Janov a Jana Adamcová

foto-1 foto-2 foto-3 foto-4 foto-5 foto-6 foto-7 foto-8 foto-9

Beseda o Jaroslavu Foglarovi v Památníku národního písemnictví

Letošní 110. výročí narození Jaroslava Foglara (nar. 6. července 1907), výjimečné osobnosti české literatury pro mládež a legendárního skautského vůdce, bylo v předvečer jeho jubilea připomenuto i besedou v Památníku národního písemnictví v Praze.

Znak Foglarovy "Dvojky"Místo nebylo zvoleno náhodně: V literárním archivu Památníku národního písemnictví je uložena podstatná část pozůstalosti Jaroslava Foglara (známého i mezi veřejností pod skautskou přezdívkou Jestřáb) – zejména rukopisy a dokumenty související s literární tvorbou, deníky, korespondence, drobné osobní předměty a také skautské písemnosti a kroniky Dvojky. Celý Foglarův fond je uložen ve 279 archivních kartónových krabicích, které by – složeny vedle sebe – vytvořily 60metrovou řadu. Obsah fondu je v badatelském režimu PNP dostupný literárním a skautským historikům, pedagogům i dalším registrovaným zájemcům.

Hlavními aktéry besedy byli dva odchovanci Foglarova oddílu Hoši od Bobří řeky, chlapecké pražské Dvojky – Michal Beránek a Jaroslav Čvančara. Oba poznali Foglara velice blízce jako aktivní „dvojkaři“ v období na přelomu 50. a 60. let. S Jestřábem však byli trvale v kontaktu i po odchodu s oddílu, až do jeho skonu v roce 1999.

Iniciátor besedy Michal Beránek žije dlouhodobě ve Francii. S vrstevníky-dvojkaři se však pravidelně schází dodnes, minimálně při lednovém multigeneračním oddílovém setkání, nebo každoroční červnové výpravě někdejší oddílové party na tábořiště u Zelené říčky pod Kriváněm v podhůří Vysokých Tater.

Druhý aktér besedy Jaroslav Čvančara – Jáček, mimo jiné autor prvního filmového dokumentu o Foglarovi – Jestřáb (natočeno 1981–1986), je dnes také aktivním členem 48. klubu oldskautů Jestřábi.

Pražská beseda navázala na obdobnou akci, kterou Michal Beránek připravil vloni v listopadu na univerzitě ve švýcarské Basileji. V aule na akademické půdě se sešla zejména komunita krajanů, kteří žijí ve Švýcarsku, někteří přijeli i okolních zemí západní Evropy. Mnozí z krajanů-exulantů si při odchodu z Československa v době komunistického režimu přibalili do skromných zavazadel i některou Foglarovu knihu či sešitové příběhy Rychlých šípů. Také tyto „suvenýry“ jim důvěrně připomínaly domov a dodnes zůstávají cenným rodinným majetkem pro generace potomků.

Vyprávění a vzpomínky přednášejících a následná diskuse s publikem byly v Památníku národního písemnictví doplněny projekcí více než stovky slajdů fotografií, dokumentů, kreseb, ukázek spisovatelovy tvorby či záznamů z kronik Dvojky a dalších materiálů. Toto vše dokumentovalo až neuvěřitelnou šíři záběru a dosahu autorova literárního i pedagogického díla a nesmazatelnost jeho stopy ve skautingu.

K celkově zdařilému průběhu setkání Jestřábových příznivců v historickém sále Boženy Němcové přispěli dílem i další odchovanci Hochů od Bobří řeky: Dekorační panel se stylizovaným znakem pražské Dvojky – prolínající se heraldickou lilií s číslicí 2 – připravil vůdce Dvojky z počátku 90. let Milan Žaloudek. K vidění byla i historická vlajka pražské Dvojky, nejstaršího českého skautského oddílu s nepřetržitou činností od roku 1913. Vlajka byla dlouhou dobu považována za nevratně ztracenou, podařilo se ji však znovu nalézt. Dnes je jako vzácná relikvie uchovávána péči Jaroslava Šrédla – Větříka. Fotodokumentaci besedy si vzal na starost Dušan Dostál, který v době skautování u Foglara tvořil s Jáčkem nerozlučnou kamarádskou dvojici.

Dostálovým objektivem byly vytvořeny i první dva snímky fotogalerie k besedě v PNP. Na archivní třetí fotografii je zachycen Jestřáb ve vůdcovském křesle na táboře u Zelené říčky v roce 1961, v pozadí v pravém rohu se směje 13letý Jáček. Čtvrtá momentka: Dva Jaroslavové – Foglar a Čvančara – o tři desetiletí později, při rozhovoru v roce 1993.

„Nutno poděkovat Michalu Beránkovi, že se s entusiasmem sobě vlastním ujal přípravy této besedy, jak pro krajany ve Švýcarsku, tak u nás doma,“ řekl uznale k zanícení svého někdejšího souputníka v oddíle Hochů od Bobří řeky Jaroslav Čvančara. „Škoda jen, že pozvánka na jistě zajímavou akci – bez ohledu, že jsem v besedě mohl přidat i sám pár osobních vzpomínek – neoslovila víc dnešní mládež. A oba nás mrzelo, že jsme se v sále nesetkali ani se skauty ze současné Dvojky…“

Obrazovou zprávu Michala Beránka k besedě si lze přečíst zde.

Foto: Dušan Dostál a archiv/Jaroslav Čvančara

foto-1foto-2foto-3foto-4