Před padesáti lety, v říjnu 1968, vysadili skauti z pražského Spořilova, tehdy ještě okrajové části metropole, v místním parku na Roztylském náměstí památnou Lípu republiky. V té bouřlivé době, prosycené ještě stále vůní pražského jara, zakořenila podobně i řada dalších stromků po celém Česku. Příběh spořilovské lípy se však ve spirále času od ostatních přece jen odlišuje…
Po roce na jiné místo
Vysazování líp bylo na sklonku 60. let symbolem vlastenectví, umocněným i obnovou Junáka. Skauti ze Spořilova se však činili až příliš spontánně. „Strom vysadili v místě, kde vůbec nezapadl do půdorysu parkové zeleně, kterou zde vytvářel uznávaný odborník na zahradní urbanismus Josef Sinkule,“ popisuje dobu před půl stoletím současný spořilovský zahradník Jan Fischer, který sám na sklonku 60. let prošel skautingem jako vlče. „Proto hned v následujícím roce se musela lípa přesadit. Sám inženýr Sinkule doporučil skautům nedaleké, ale rovněž atraktivní místo na palouku v Roztylských sadech nad místním kostelem. Strom se v parčíku dobře uchytil a dnes je to už dvacetimetrový velikán.“
Ještě klopýtavější osud než Lípu republiky však čekal pamětní desku, kterou nechali skauti ze 41. oddílu střediska Inka v roce 1968 zhotovit. Pěkně provedený bronzový odlitek měl připomínat jak vysazení národního stromu, tak i 50 let samostatného Československa. Zahradnická „rošáda“, ale hlavně pak normalizační zvrat v politickém vývoji republiky způsobily, že na instalaci desky už nedošlo. V průběhu let kamsi zapadla – a byla považovaná za nenávratně ztracenou.
Až se značným odstupem, po smrti posledního vůdce Jednačtyřicítky Zdeňky Vernera – Boye, se na půdě jeho spořilovského domku znenadání objevila ztracená pamětní deska! Zaprášená, s patinou desetiletí na povrchu, ale jinak naprosto neporušená.
Když přibude lipka k lípě
Kolo času se posunulo o padesát let. Český skauting se začal připravovat na oslavy stoletého výročí republiky. Pražský „krajánek“ Kmene dospělých Ondřej Přerovský – Lazebník se už delší dobu znal s Janem Fischerem, a při jednom setkání je společně napadlo, že by se k Lípě republiky při této příležitosti měla umístit deska.
V sousedství lípy rostla dříve turecká líska. Teplomilnému stromu se zde ale nedařilo a uhynul. „Proč nevyužít volné místo pro novou Lípu republiky po padesáti letech?“ mrknul Lazebník na zahradníka Honzu. Společně pak začaly spřádat plány o lipovém „háječku“.
Nechyběl pamětník století
Zbývalo už „jen“ vše promyslet a zakreslit do plánů. Radnice čtvrtého pražského obvodu poskytla finanční částku na nákup a dovoz šestitunového žulového balvanu.
„Hledali jsme mohutný, ale spíše plošší kámen, aby v parčíku nerušil a zapadl do klidové zóny parku. Přesně takový, i s téměř ideálně odštípnutou špičkou, jsme objevili v jihočeské Blatné. Pro kámen jel náklaďák, s usazením do pískového lůžka uprostřed pažitu musel pomoci silný jeřáb. Do odštípnuté plochy zapadla pamětní deska jako golfový míček do jamky,“ usmívá se Jan Fischer.
Lazebník téměř detektivně vypátral i vlčata někdejší smečky spořilovského 41. oddílu, která v roce 1968 vysazovala první lípu. Čtveřice dnes už zralých chlapů byla po půl století opět na místě, a pro všechny bylo poctou, že desku mohou odhalit. A protože u jednoho ze skautských sběratelů je uchovávána původní oddílová vlajka Jednačtyřicítky, na „místo činu“ se vrátil také historický prapor.
V neděli 28. října 2018 bylo nevlídné, chladné počasí. Skoro celý den pršelo. Presto se nad spořilovským kostelíkem sešla početná skupina místních občanů. Nechyběli sokolové – a ani nestor českého skautingu Eduard Marek – Hroznýš. „Na Spořilově jsem bydlel přes čtyřicet let, stále se sem vracím,“ řekl v kruhu přátel a sousedů. „Jen ten zrod republiky v roce 1918 si nějak nevybavují,“ mrkl se stále mladickou jiskrou v oku, ač v březnu už oslavil 101 let!
Skautské stromy jsou v dobré společnosti
Dnešní Roztylské náměstí, mimochodem třetí největší v Praze, je zeleným srdcem Spořilova. Součástí rozlehlého parku je i národní hřbitov, pietní místo hrdinů Pražského povstání a II. odboje. Hornímu okraji náměstí vévodí kostel Svaté Anežky České.
Mohly by vzrostlá lípa a její mladičká skautská sestřička najít důstojnější půdu pro své kořeny?
1. – 2. Slavnostní okamžiky vysazení nové Lípy republiky a odhalení pamětní desky provázelo chladné a deštivé počasí. Ani to však neodradilo početnou skupinu občanů od účasti na akci. – 3. Mezi těmi, kteří přišli století republiky oslavit na Spořilov, nechyběl ani nejstarší český skaut Eduard Marek – Hroznýš. – 4. – 5. Nově vysazenou lipku i kmen její padesátileté sestry ozdobili organizátoři stylově českou trikolorou. – 6. – 7. Zatímco jeden z hlavních organizátorů Ondřej Přerovský – Lazebník držel čestnou stráž s historickou vlajkou 41. oddílu, občany uvítal druhý iniciátor akce Jan Fischer. Před samotným odhalením pamětní desku vtipně zakrývala celta klasického skautského jehlanu. – 8. – 9. Konečně, po půl století čekání, se pamětní deska dočkala svého místa ve veřejném prostoru. – 10. O historických událostech roku 1918, které provázely vznik Československé republiky, promluvil profesor Univerzity Karlovy v Praze Jiří Pešek. – 11. Společná momentka skautů a sokolů u vysazeného stromku. – 12. Po zdařilé slavnosti měli Ondřej Přerovský a Jan Fischer důvod k přípitku. – 13. Oslava jubilea republiky na Spořilově byla stylově připravena až do detailů – státní symboly zdobily dokonce i skleničky s hřejivými nápoji.
Foto: Slavomil Janov
