Dospělí skauti ve světě

V počáteční etapě historie skautingu bylo hnutí zaměřeno jen na výchovu a činnost mládeže. Poté, co chlapci a děvčata na prahu dospělosti ze skautingu odcházeli, zůstávali v hnutí jen ti, kteří přebírali od svých předchůdců vůdcovská žezla.

Oldskauting u nás i v několika jiných zemích se začal výrazněji profilovat od 20. let minulého století. Zůstával však na okraji skautského hnutí, většinou bez oficiální struktury a bez globálního zastřešení.

Aktivita bývalých skautů

Průkaznost hodnot, které mladý člověk získává skautskou výchovou a je schopen je uplatňovat v dalším životě, přiváděla postupně řadu odchovanců skautingu k myšlence rozvíjet tento styl i v dospělosti. Navíc, po válečné nacistické expanzi v Evropě, se v řadě zemí aktivizovalo národní odbojové hnutí, v němž v popředí často stáli bývalí skauti.

Aktivně v odboji působili skauti například ve Velké Británii, Francii, ve Skandinávii. Také u nás, nebo jako příslušníci zahraničního odboje, se skauti postavili čelem proti fašismu. Z mnoha hrdinů vzpomeňme alespoň Adolfa Opálku, člena vojenského výsadku z Anglie a jednoho z aktérů atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Impuls z Dánska

Vzestup myšlenky skautingu dospělých vedl v některých zemích k zárodkům národních organizací (gild). Objevila se i snaha o zformování mezinárodního společenství dospělých skautů a skautek.

Podnět k mezinárodnímu propojení dospělých vzešel z kruhu oldskautů z Dánska. Byl zformulován návrh na vytvoření samostatné organizace. V tomto směru oslovil Světové skautské ústředí Dán Erik Sjoqvist.