Potvrzeno: Do křesla pro hosta na podzimním 6. NOSJ usedne ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík

foto-1Tradičním magnetem programu všech předchozích pěti bienále Národního oldskautského jamboree v letech 2010 – 2018 bylo „Křeslo pro hosta“.

Postupně do něj usedly čtyři osobnosti, které publiku u táborového kruhu měly opravdu co říci – politolog Jan Šolc, držitel nejvyššího světového skautského vyznamenání (WOSM) Jiří Navrátil, biskup František Radkovský a doyen českého oldskautingu Jaroslav Chládek. Co jméno, to legenda…

O to více očekávají čeští oldskauti, kteří se chystají k účasti na 6. NOSJ v Hradci Králové a Bělči nad Orlicí (30. 9. – 2. 10.), na koho se mohou těšit na bělečském tábořišti J. A. Komenského v sobotu 1. října odpoledne.

„Už jen vytipovat vhodného hosta není pro přípravný tým jamboree nic snadného,“ řekl po červnovém jednání náčelnictva Kmene dospělých v Praze náčelník Jiří Wolf – Pando. „Ve hře bylo několik jmen. Sladit naše představy a časové možnosti daných kandidátů je však často tvrdým oříškem. Také proto jméno osobnosti, na které jsme se shodli jako na velice atraktivním hostu letošního jamboree, jsme nechtěli prozradit dřív, než nám bude účast protistranou definitivně účast potvrzena. Moc jsme o tohoto hosta stáli – a o to víc organizátory těší, že počátkem prázdnin jsme obdrželi potvrzující ´ano´“.

O kom je tedy řeč? „Do ´Křesla pro hosta´ na 6. Národním oldskautském jamboree usedne významný vojenský historik, znalec dějin prvního i druhého československého odboje a speciálně doby heydrichiády a současně ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík,“ prozradil jméno osobnosti, s níž bude možno v Bělči besedovat, náčelník KD.

„Eduard Stehlík, plukovník Generálního štábu české armády v záloze, je pracovně velice vytíženým představitelem našeho veřejného a společenského života,“ přibližuje osobnost hosta připravovaného jamboree člen náčelnictva KD Slavomil Janov – Nashville, který se jednání o Stehlíkově účasti chopil. „V červnu, kdy jsme jej oslovili se žádostí o účast na jamboree, byl však ředitel Památníku Lidice doslova na roztrhání. K Lidicím se upírala mimořádná pozornost veřejnosti v souvislosti s 80. výročím atentátu na Reinharda Heydricha, provedeným příslušníky výsadkové skupiny Anthropoid, po němž následovalo krutá nacistická odveta – vypálení nevinné středočeské obce. Proto jeho odpověď přišla až zkraje července.“

Vzdor své exponovanosti Eduard Stehlík žádosti náčelnictva KD vyhověl ochotně a účast na jamboree závazně přislíbil. „Jak bych to mohl skautským sestrám a bratrům odmítnout? Vždyť jsem jedním z Vás, skautoval jsem v 70. letech v oddíle Jaroslava Foglara. Mezi skauty proto vždy rád zavítám. Naposledy jsem besedoval na jarním semináři Trignis v Praze, teď se těším na setkání s oldskauty ve východních Čechách,“ reagoval na pozvání samotný hlavní aktér besedy na jamboree.

S potvrzenou účastí zmíněné osobnosti a postupně doplňovaným programem 6. NOSJ jen připomeňme, že možnost přihlásit se na akcí stále trvá. Přihlášky (formulář je ke stažení pod tímto článkem) je třeba zasílat co nejdříve na adresu .

Účastnický poplatek je 1500 Kč (nutno uhradit do konce srpna na účet HSKD), částka za jednodenní účast na programu v sobotu 1. října je 500 Kč.

6. NOSJ – Křeslo pro hosta – Eduard Stehlík

 

foto-2foto-3foto-4

 

 

 

 

Do „Křesla pro hosta“ na 6. NOSJ v Bělči nad Orlicí u Hradce Králové usedne v sobotu 1. října vojenský historik a současný ředitel památníku Lidice Eduard Stehlík (foto 1). K skautům má blízko nejen jako odchovanec Hochů od Bobří řeky Jaroslava Foglara, ale především člověk s trvale zakořeněnými skautskými ideály ve svém nitru. Další tři aktuální snímky zachycují Eduarda Stehlíka při přednášce na jarním semináři Trignis v Praze (2 a 3) a pak při červnovém pietním aktu v Lidicích ve společnosti skautů z pražských Kbel (Skauti a skautky Vpřed).

Foto: archiv/Oldskauting.cz, Trignis a SVV Vpřed Praha-Kbely

Pražští oldskauti připravili u rodného domu Jaroslava Foglara botanickou orientační hru

foto-1Už půl druhého desetiletí – od roku 2007 – se u rodného domu Jaroslava Foglara v pražském Podskalí scházejí příznivci spisovatelovy tvorby, aby si připomenuli výročí jeho narození. Letos 6. července bylo toto jubileum polokulaté – 115 let. 

Tradice setkání u rodného domu v Benátské ul. 3 se zrodila při příležitosti odhalení pamětní desky ke století Foglarova narození, která je umístěna na vitráží vstupních dveří čp. 1712. Umístění desky tehdy iniciovali pražští oldskauti ve spolupráci s členy Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Součinnost skautů a foglarovců pokračovala i v dalších letech, i když v současnosti už za nitky organizace setkání tahají spíše „oldi“ z klubu Jestřábi.

Letos mělo setkání i výraznou „zahraniční“ účast, když u Jestřábovy „kolébky“ přišli nechyběly ani tři desítky slovenských skautů s Prešova. „Pro letošní tábor jsme si vybrali skautskou základnu v Roztokách u Prahy a tématem táborové hry je putování po stopách Rychlých šípů,“ řekl vůdce východoslovenského sboru (střediska) Slánských vlků Henrich Sorger – Leto, jinak také aktivní představitel organizace Dospělých skautů a skautek Slovenska. „Předlohou pro naše prázdninové putování se stala poznávací hra Rychlé šípy v Africe, která vyšla ve sborníku nových příběhů legendárního klubu – Rychlé šípy 33. Tato hra nás tak zavedla i do Benátské ulice k Foglarově rodnému domu.“

Vzpomínka na Jestřába – legendárního spisovatele a skautského vůdce – však nebyla jediným magnetem programu setkání. V bezprostřední blízkosti rodného domu, doslova přes šířku silnice, se totiž rozprostírá areál Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v ulici Na Slupi – a do ní oldskauti z klubu Jestřábů umístili „kolbiště“ zajímavé botanické orientační hry s originálním názvem Arboretum Gingoring.

Oč ve hře jde?  Kromě jiných vzácných rostlin a dřevin se botanická zahrada Na Slupi může pochlubit i kultivarem legendárního stínadelského stromu „gingo“ – obří bonsají ginkgo biloba (jinan dvoulaločný). Ojedinělost stromu dala maxi-bonsaji i vlastní specifický název Praga.

Strom byl v Podskalí vysazen přibližně před 160 lety. Peckovité jádro, pocházející z jihovýchodní Číny. Zde, na bývalých císařských parcelách, tedy vzklíčilo dříve, než byla založena dnešní botanická zahrada. Jde o samčího jedince (dnes už je ale jeho schopnost oplodňovat okolní samičí stromy minulostí), který doširoka rozkošatělou korunou dosahuje výšky sedmi metrů. Pokud by strom vyrůstal přirozeně a nebyl upravován jako bonsaj, jeho výška by dnes mohla být až pětinásobná.

Strom roste těsně u vchodu do hlavního skleníkového trojlodí v dolní (vstupní) severozápadní části zahrady.

Protože „gingo“ zapustilo kořeny doslova co by kamenem dohodil od rodného domu Jaroslava Foglara, strom je hojně obdivován i příznivci spisovatelova literárního díla. V době, kdy malý Jaroslav přišel na tento svět (6. července 1907), byl jinan – podle dostupných pramenů – tedy už bezmála padesátiletou dřevinou.

Stínadelský mýtus stromu „gingo“ (takto jej spisovatel nazýval v románech o Rychlých šípech) ovšem jen umocňuje samotnou botanickou výjimečnost jinanu. Ginkgo je totiž rostlinný druh, který se objevil na Zemi už v pravěku v době druhohor před 130 miliony lety. Tato dřevina tak pamatuje éru dinosaurů. Kromě „dlouhověkostí“ je jinan zajímavý i tím, že ačkoliv má korunu obsypanou zvláštními vějířovými listy, ve skutečnosti jde o druh jehličnanu!

Věhlas maxi-bonsaje Praga předčil i řadu dalších botanických unikátů botanické zahrady. Ostatně také proto je „gingo“ zobrazeno i na jednom z žádaných suvenýrů botanické zahrady – dřevěném vypalovaném kolečku turistické známky. V pozadí kresby je vidět i rodný dům Jaroslava Foglara. Sběratelský foglarovský punc suvenýru doplňuje symbolická silueta letícího dravce – jestřába!

Mezi návštěvníky Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v pražském Podskalí se už ale poměrně méně ví o existenci tří dalších stromů jinanu dvoulaločného ve zdejším areálu. Tento návštěvnický dluh vůči nespravedlivě „utajeným“ stromům je možno nyní smazat díky orientační hře s názvem Arboretum Gingoring.

 „Název možná působí tajuplně či s nádechem jakési vědeckosti, ale je to jen prostá jazyková skládačka,“ říká Libor Čermák z oldskautského klubu Jestřábi. „V botanické zahradě Na Slupi roste mnoho různorodých i vzácných stromů, keřů a dřevin, takže jde i o arboretum. Druhou část názvu pak tvoří složenina foglarovského označení jinanu ´gingo´ a přidané anglické zkratky pro orientační běh ´o-ring´. Takže jednoduše – jde o rekreační orienťák v arboretu s kontrolami u jinanů.“

Ke hře byla vydána přehledná mapka botanické zahrady se zakreslenými místy, kde hledané stromy rostou. Start a cíl poznávacího vycházkového okruhu s prvky orientačního běhu je poblíž vstupu do areálu zahrady u ulice Na Slupi. Postup mezi kontrolami si účastníci volí sami, v libovolném pořadí stanovišť. Kromě kroužků, v jejichž středu najdeme jednotlivé stromy, upřesňují polohu jinanů na mapě i GPS souřadnice.

„Hru můžeme pojímat i jako malou botanickou soutěž,“ doplňuje členka klubu Jestřábů Alena Pauknerová, shodou okolností sama se skautskou přezdívkou Ginkgo. „Jinan dvoulaločný je, jak známo, dvojpohlavní dřevinou. Některé stromy jsou samci, jejichž pyl oplodňuje semena v blízkém okolí rostoucích samičích jinanů. Ty jsou rozeznatelné ve větvích díky peckovitým bobulím, podobným nezralým třešním. U třech jinanů v botanické zahradě víme, jakého jsou pohlaví. U posledního ginkga – na mapě v pořadí třetí, které roste těsně za menšími skleníky za brankou jihovýchodního výstupu z areálu, jsme se však zatím pohlaví nedopátrali. Proto uvítáme upřesnění či doplňující informace k tomuto stromu.“

Orientační hra je zároveň součástí projektu Rychlé šípy 33. V letos vydaném stejnojmenném sborníku s novými kreslenými příběhy a řadou zajímavostí a kuriozit, je ostatně maxi-bonsaji Praga věnována samostatná kapitolka s vyobrazením stromu ve čtyřech různých ročních obdobích (více na webu Rychlé šípy 33).

Mapa orientační hry Arboretum Gingoring je ke stažení zde:

Mapa orientační hry Aboretum Gingoring

foto-2

foto-3foto-4foto-5foto-6foto-7

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. Společná momentka účastníků setkání k 115. výročí narození Jaroslava Foglara v Benátské ulici v Praze. 2. – 3. Ozdobou Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK je obří bonsaj jinanu dvoulaločného. Kultivar s názvem Praga roste doslova „co by kamenem dohodil“ od Jestřábova rodného domu. 4. Azimuty v arboretu umožní účastníkům orientační hry najít i další „ginga“ v areálu Na Slupi. 5. Stínadelské „gingo“ z Podskalí zdobí i suvenýr botanické zahrady – turistickou známku. 6. Mapka orientační hry Arboretum Gingoring se zákresem jednotlivých stromů jinanu dvoulaločného.

Foto: Petr Molka a archiv/Botanická zahrada PřF UK Praha. Mapa: klub OS Jestřábi Praha

Po nechtěné koronavirové pauze se oldsakuti opět sejdou na národním jamboree

foto-1Celé čtyři roky museli oldskauti přečkat, aby se mohli opět sejít na svém národním jamboree. Epidemie covidu znemožnila plánované setkání v roce 2020 v Blatné a šesté dějství významné akce Kmene dospělých se muselo přesunout až na letošek.

Bohužel, obsazenost plánovaného tábořiště v rekreačním centru Dol nyní ale už neumožňuje uspořádání akce v jižních Čechách a pro setkání bylo třeba zajistit nový prostor. O hostitelství se opět přihlásili Východočeši. Po pěti bienále na skautské základně v Miletíně u Hořic v Podkrkonoší (2010 – 2018) se tak i  uskuteční jamboree – tentokrát v Hradec Králové a na tábořišti v nedaleké Bělči nad Orlicí.

„Oproti předchozím jamboree se letošní liší nejvýrazněji pozdějším termínem: Všechna předchozí setkání hostil Miletín vždy na počátku června, nyní se 6. Národní oldskautské jamboree uskuteční naopak na sklonku léta, od 30. září do 2. října,“ říká organizační zpravodajka náčelnictva Kmene dospělých Alena Nekolová.

Významnou kmenovou akci podpořilo i samotné město Hradec Králové, proto se úvod akce – slavnostní nástup – uskuteční na půdě krajské metropole, v pátek 30. září odpoledne na Masarykově náměstí. Při zvedání opony jamboree bude oldskautům vyhrávat místní Skautská dechovka, v jejíž sestavě stále aktivně muzicírují i pamětníci legendárního světového Jamboree míru 1947 ve Francii.

„Účastníci však mohou přijet do Hradce Králové už v průběhu dne,“ doplňuje Alena Nekolová. “V programové nabídce je například prohlídka města vyhlídkovým vláčkem, nebo samostatně bude možno navštívit historické centrum s výstupem na Bílou věž. Urbanistický a architektonický originální půdorys Hradce Králové 20. století zase zájemcům přiblíží okolní prstenec moderní zástavby nebo prohlídka expozice Goráčova města v muzeu.“

Hlavní část programu od pátku do nedělního dopoledne se už pak přenese do deset kilometrů vzdálené základny Tábora J. A. Komenského u Mlýnského rybníka v Bělči nad Orlicí.

Kromě tradičních akcí z předchozích jamboree (prezentace činností oldskautů v krajích, křeslo pro hosta, slavnostní táborový oheň…) se nyní jako novinka objevuje v programu ukázka výcviku dravců či herní poznávací okruh hra s tematikou historie Hradce Králové a pobytu J. A. Komenského ve zdejším kraji. Účastníci si zároveň na bělečském hřbitově u hrobu manžela Milady Horákové připomenou památku obětí komunismu.

Účastnický poplatek je 1500 Kč. Informace a přihlášky: .

6. Národní oldskautské jamboree – přihláška 

foto-2foto-3foto-4

 

 

 

 

 

 

Prolog 6. Národního oldskautského jamboree se uskuteční v historickém centru východočeské metropole Hradec Králové (foto 1), hlavní programovou část pak proběhne na táborové základně J. A. Komenského v Bělči nad Orlicí (2 a 3).

Foto: archiv/město Hradec Králové a Slavomil Janov

Hrst střípků z oldskautského tábora u Pařezské Lhoty v Prachovských skalách

Také letos – v pořadí už po šestadvacáté – se na severozápadním okraji Prachovských skal, pod dávným loupežnickým pískovcovým hradním doupětem Pařez, sešli oldskauti z celé republiky na tradičním letním táboře Kmene dospělých.

Z průběhu týdenního tábora (letos výjimečně – s ohledem na ukončení školního roku – proběhlo oldskautské táboření už v předposledním červnovém týdnu. O hrst střípků z průběhu tábora se s námi podělil Libor Čermák, člen 48. klubu OS Jestřábi z Prahy. Ke svým zápiskům pak přiložil i kolekci reportážních momentek.

Hned po dokončení stavby táborové podkovy a dalších objektů, které po oldskautech tradičněš uvítali hned zkraje letních prázdnin členy střediska Kukleny v Hradci Králové, byla do táborového programu začleněna přednáška politologa Jana Šolce. Člen někdejšího pracovního týmu prezidenta ČR Václava Havla – ale zároveň náš skautský bratr Kól – se i nyní, podobně jako po řadu předchozích let, s námi podělil o řadu úvah a myšlenek k současnému společenskému dění, ale i několik zajímavostí z politického zákulisí.

Setkání s Janem Šolcem zakončil slavnbostní ceremoniál, kdy byl bratr Kól oceněn nejvyšším oldskautským vyznamenáním – Řádem Zlaté syrinx. 

Dopoledne dalšího dne bylo zasvěceno soutěžím a zkouškám různých dovedností. Proběhl například závod v házení na cíl, podobně pevnou ruku a přesnou mušku prověřily hodny se šipkami na terč. V okolí tábora byl rovněž připraven azimutový závod se šifrou.

Ani letos se ovšem program neomezil jen na aktivity na tábořišti. Ve středu jsme nejprve podnikli výlet na vrch Mužský, kde se nalézá mohyla k jedné z bitev v prusko-rakouské války ze dne 28. června 1866. Na dopolední výšlap pak navázala odpolední exkurse v turnovské firmě Crytur, která se mimo jiné zabývá umělým pěstováním monokrystalů. Mimo jiné se zde vyrábějí například umělé safíry, granáty a další krystaly z nejrůznějšími chemickými přísadami.

V programu dalších dnů nechyběla ani návštěva leknínové zahrady paní Tyrychtrové a zdatnější účastníci si vyšlápli do soutěsek Prachovských skal. Na tábořišti se zpívalo a zněly hudební nástroje, průběžně se dokončovali táborové „nedodělky“ a samozřejmě nechyběla ani večerní posezení u ohně.

Perličkou byl výběr táborového pokřiku a znaku oldskautského tábora.

Foto: Libor Čermák

 

foto-1foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6foto-7foto-8foto-9foto-10

 

 

 

 

foto-11

 

 

 

Politolog Jan Šolc – Kól byl pod skalním hradem Pařez oceněn Řádem Zlaté syrinx

foto-1Nikterak nablýskaný „zrcadlový sál“ či podobné reprezentativní kulisy, ale prosté přístřeší vojenského hangáru pro polní kuchyni a jídelnu na skautském táboře. O to více ale prostředí bezprostřednější, srdečnější a prosycené přátelstvím. Taková atmosféra provázela udělení nevyššího oldskautského vyznamenání – Řádu Zlaté syrinx – politologovi, občanskému aktivistovi a vysokoškolskému pedagogovi Janu Šolcovi na letním oldskautském táboře pod hradem Pařez v Prachovských skalách.

Jan Šolc se skautskou přezdívkou Kól se narodil 25. listopadu 1938 v Praze. Ještě v dětství, v květnu 1945, se však s rodiči přestěhoval do Liberce. Se severočeskou metropolí pod Ještědem pak zůstal spjatý po většinu svého dalšího života.

Po maturitě v roce 1957 chtěl pokračovat ve studiu na vysoké škole, ale kvůli politicky pošramocenému renomé, které odráželo negativní vztah jeho otce ke KSČ, zůstaly univerzitní lavice Janovi zapovězeny. Přesto v průběhu 60. let dálkově vystudoval češtinu a pedagogiku na Karlově univerzitě.

V polovině 60. let se nadchl pro politický kurz Alexandra Dubčeka. Když však po okupaci Československa v srpnu 1968 a návratu naší státní delegace z Moskvy, kde byla nucena přijmout Brežněvův diktát, viděl Dubčeka – národem idealizovaného státníka – jako zlomeného člověka, definitivně si uvědomil, že komunisty nastolený politický systém (ani v podobě „socialismu s lidskou tváří“) nebude nikdy pro naši zemi žádným spásným zřízením.

Změna těchto postojů ovšem uvrhla Jana Šolce opět do klatby. Byl prohlášen za antisovětský a antisocialistický živel. Nedobrovolně musel odejít ze školství a po dalších dvacet let pracoval manuálně jako betonář a montér…

Po sametové revoluci 1989 se ovšem kormidlo života Jana Šolce opět pootočilo příznivějším směrem. Hned od listopadu se angažoval v Občanském fóru, aktivně vstoupl do politiky a usedl do lavic Federálního shromáždění. Následně se stal členem nejužšího pracovního týmu prezidenta Václava Havla a také spoluzakladatelem Etického fóra ČR.

V dalších letech se částečně vrátil i k pedagogické práci a až do roku 2014 externě vyučovat rétoriku a etiku na Technické univerzitě v Liberci. Za svou občanskou angažovanost byl oceněn v roce čestným občanem města Liberec.

Skautské počátky Jana Šolce spadají do období poválečné obnovy Junáka. Tehdy přišel na letním táboře i ke své přezdívce Kól. V oddíle patřil k nejdrobnějším chlapcům, byl však dravý a bojovný – a tak mu vůdce přiřkl přezdívku podle hbité lasičky Kolčava, ve světě zvířat považované za nejmenšího dravce. Později mu ale kamarádi začali říkat zkráceným názvem – a stal se Kólem.

Po třetím zmrtvýchvstání skautingu u nás se sice pro velké pracovní vytížení nemohl zapojit do činnosti v takové míře, jak by si i sám přál, přesto skautům byl vždy nablízku. Udržovala těsný kontakt se svým libereckým střediskem a kdykoliv byl osloven, ochotně vyhověl všem potřebám skautů či jejich přáním. Výrazně také podporoval spolupráci se skauty ze zahraničí.

Vstřícnost a sepjetí se skautskými ideály se týkalo i zapojení Jana Šolce – Kóla do činnosti v Kmeni dospělých. Trvale je žádaným lektorem a přednášejícím na skautských vzdělávacích kurzech a seminářích, včetně Letní školy OS. Pravidelně přijíždí také na letní oldskautský tábor u Pařezské Lhoty, kde jeho přednášky a besedy patří už po řadu let k ozdobě táborového programu.

Nejinak tomu bylo i letos – ale po samotné přednášce a živé besedě v táborovém hangáru čekalo na bratra Kóla nečekané překvapení. Ve stanu se kromě ostatních tábořících oldskautů sešli i členové Sboru nositelů Řádu Zlaté syrinx a do svého středu jej přijali jako čerstvého laureáta nejvyššího kmenového vyznamenání.

Sbor nositelů Řádu Zlaté syrinx je tak v současnosti kompletní (vyznamenání může zdobit nanejvýš 12 žijících osobností) a tvoří jej Jaroslav Chládek – Carda (senior Sboru ŘZSx), Hana Kaprálková (zástupkyně seniora), Vladimír Kopřiva – Vlk, Vladimír Köhler – Mika, Jan Adamec – Tarzan, Vladislav Jech – Kamzík, Vladimír Stránský – Sása, František Radkovský, Eduard Konvička – Pajtáš, Jiří Wolf – Pando, Pavel Pokorný – Slim a čerstvě Jan Šolc – Kól.

foto-2foto-3foto-4

 

 

foto-5

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Foto: Eva Stanovská

V pražském Rudolfinu proběhl mimořádný Valný sněm Junáka

foto-1Historická budova Rudolfina na Palachově náměstí v Praze se v sobotu 18. června 2022 stala dějištěm mimořádného XVI. Valného sněmu Junáka – českého skauta.

Jednání vyplnilo proluku, která vznikla neuskutečněním řádného XVI. Valného sněmu, jenž měl proběhnout v roce 2020 v Jindřichově Hradci. Mimořádní sněm zároveň navázal na elektronické hlasování a volbu ústředních orgánů v roce 2021 (o tomto jsme na webu KD informovali zde).

Do křesel velké koncertní síně, která nese jméno našeho hudebního velikána Antonína Dvořáka, v minulosti byla jednacím sálem prvorepublikového parlamentu a dnes je domovskou scénou České filharmonie, usedly na čtyři stovky delegátů zastupujících všechna střediska a přístavy Junáka z celé republiky, skautské okresy a kraje i další jednotky největší skautské organizace u nás.

Delegáti sněmu se v Rudolfinu věnovali zejména tématům, která vyplynula z předsněmové diskuse. S ohledem na specifikum mimořádného sněmu a jeho zkrácení na jediný jednací den nemohly být ale prodiskutovány všechny okruhy. Pozornost se tedy upřela na některá klíčová témata. K nim patří například nový princip skautské výchovné metody, který se zaměřuje na větší zapojení skautů a skautek do společenství a aktivit v jejich nejbližším okolí. Podobně aktuální pro skauty jsou i globální problémy současné společnosti potýkající se s procesem klimatických změn na Zemi. Rozvinuta byla i diskuse o Kodexu jednání dospělých ve skautingu, který se dotýká i oldskautingu.

Při projednávaných jednotlivých témat valném sněmu byla ve značné míry zdůrazňována odpovědnost každého člena Junáka i s ohledem na rozvoj skautské organizace. Vždyť i přes dva roky pandemického stavu a opakované omezení činnosti, český skauting setrvale roste, a to dokonce nejrychleji ze všech evropských zemí. V Česku je dnes 73 315 skautů a skautek, jejich počet se nepřetržitě zvyšuje od roku 2006 a zájem mezi dětmi i rodiči je mimořádný.

S podrobným zpravodajstvím z mimořádného XVI. Valného němu Junáka – českého skauta, včetně přehledu sněmových dokumentů a usnesení, se je možno seznámit na webu Skautská křižovatka.

Ač sněmové jednání přineslo i řadu rozdílných pohledů na některé otázky českého skautingu, z vystoupení většiny delegátů – ať už v sále nebo v diskusních sekcích – byla patrna snaha o nalezení shodných, či alespoň blízkých stanovisek. To, že se tento dialog daří nastavovat ve skautské činnosti od středisek nahoru, potvrdila na závěr sněmu i spontánně zazpívána Junácká hymna. Tato sněmová tečka je ke zhlédnutí na kanálu YouTube.

Konání dalšího řádného Valného sněmu je plánováno na začátek roku 2024. Tomuto časovému posunu by se nyní měla přizpůsobit i příprava sněmových jednání nižších organizačních jednotek – středisky počínaje a konče skautskými kraji.

Sněmová rošáda do jisté míry ale ovlivňuje i zaběhlý model pořádání sněmů Kmene dospělých. Ty se konají (a tak je to zakotveno i v legislativě Junáka) v období před řádnými Valnými sněmy. Protože však 12. sněm KD proběhne letos v listopadu a další by se tak měl konat na podzim 2025, bude nutno zvážit, jak se vzniklou asymetrii upravit.

 

foto-2

foto-3

foto-4

foto-5

 

 

 

 

 

foto-6

foto-7foto-8foto-9

 

 

 

 

 

foto-10foto-11foto-12foto-13foto-14

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. Dominantním grafickým symbolem loga XVI. mimořádného Valného sněmu Junáka – českého skauta se stala budova Rudolfina. 2. Na čtyři stovky delegátů sněmu zaplnily podstatnou část hlediště koncertní Dvořákovy síně. 3. Z úvodního vystoupení starosty Junáka Josefa Výprachtického. 4. Sněmové jednání z ptačí perspektivy. 5. – 6. Do jednání sněmu se aktivně zapojili i členové Kmene dospělých, delegovaní ze svých mateřských jednotek. V předsednictvu sněmu pracovali i čelní představitelé KD – snímek z hlavního sálu zachytil přemýšlející místonáčelní Ladislavu Marešovou – Želvu (zcela vpravo), zatímco náčelník KD Jiří Wolf – Pando se na další momentce soustředí v jedné z pracovních diskusních sekcí. 7. Čestnými hosty sněmu byli také nositelé nejvyšších skautských vyznamenání Junáka – na snímku např. čtveřice „stříbrných vlků“. 8. – 9. Na bezchybném průběhu celé akce měl velkou zásluhu organizační tým ústředí Junáka i osm desítek dobrovolníků, kteří vypomáhali nejen jako skrutátoři hlasovacího maratónu, ale všude, kde to bylo třeba; ve výzdobě sálu nechyběl ani symbol Mezinárodního společenství dospělých skautů a skautek – ISGF. 10. V předsálí Rudolfina bylo možno získat suvenýry, skautskou výbavu či knihy a příručky, které nabízely stánky JUN a TDC; 11. Klub skautských sběratelů tradičně připravil pro valný sněm účastnické nášivky a odznaky. K těm, které byly zhotoveny ještě se symbolikou plánovaného sněmu 2020 v Jindřichově Hradci, přibyl nyní aktuální doplněk – vznikla tak zajímavost, která jistě potěšil mnohé sběratele. 12. Díky stánku Skautské nadace Jaroslava Foglara se v Rudolfinu bylo možno potkat i s legendárními Rychlými šípy. 13. Na některá témata předsněmové diskuse se v průběhu jednání nedostalo, budou se však jimi však zabývat ústřední orgány. Jedním z témat, které v několika předchozích letech v hnutí značně rezonovaly a budily vášně, byla inciativa Svojsíkův sen s výzvou k uspořádání Světového jamboree 2031 v Česku. 14. Společná momentka delegátů na schodišti u vstupu do Rudolfina – komu se ve čtyřsethlavém skupině podaří objevit alespoň jednoho z oldskautů?

Foto: Junák – český skaut (Lucie Horáková a Jakub Procházka), Facebook (Marek Šenkyřík a Martin Štěrba), KSSJ a archiv/Oldskauting.cz

Pavel Pokorný – Slim, plzeňský „krajánek“ Kmene dospělých, obdržel nejvyšší oldskautské vyznamenání

foto-1Vysoké ocenění obdržel Slim v průběhu jednání náčelnictva Kmene dospělých na pražském ústředí Junáka. Řád převzal z rukou náčelníka KD Jiřího Wolfa – Panda a Vladimíra Stránského – Sásy, který laureáta dekoroval v zastoupení seniora Sboru nositelů ŘZSx Jaroslava Chládka – Cardy.

Přítomni byli i další nositelé „Zlaté syrinx“ – Hana Kaprálková, Eduarda Konvička – Pajtáš a František Radkovský.

„Bratr Slim si Řád Zlaté syrinx zaslouží plným právem,“ uvedl při slavnostním ceremoniálu Vladimír Stránský. „Je celoživotním nositelem skautských ideálů a zásad a patří už dlouhá léta k nejaktivnějším oldskautům v našem kmenovém společenství.

Pavel Pokorný je od prvního období po ustavení Kmene dospělých činorodý ve vlastním klubu a po řadu volebních období pracuje jako krajánek Kmene dospělých. Je aktivním organizátorem akcí v Plzni i celém kraji. Zaníceně se věnuje historii období ukončení druhé světové války a nemálo přiložil ruce k vybudování pamětní síně generála Pattona a osvobození Plzně. V rámci mezinárodní činnosti pak značnou měrou přispěl i k úspěchu pořadatelství středoevropské konference ISGF v Plzni v roce 2012.

Řád Zlaté syrinx je nejvyšším oldskautským vyznamenáním už od roku 1926. Tehdy bylo toto ocenění ustaveno v rámci Svazu skautů-junáků a skautek RČS. Nositeli vyznamenání může být nanejvýš 12 žijících českých osobností, které se významně přičinili o rozvoj skautingu dospělých u nás.

V současnosti jsou členy Sboru nositelů ŘZSx Jaroslav Chládek – Carda, Vladimír Kopřiva – Vlk, Hana Kaprálková, Vladimír Köhler – Mika, Vladislav Jech – Kamzík, Jan Adamec – Tarzan, Vladimír Stránský – Sása, Eduard Konvička – Pajtáš, František Radkovský, Jiří Wolf – Pando a Pavel Pokorný – Slim.

Po předání vyznamenání přijal Pavel Pokorný – Slim blahopřání od všech členů NKD. S cennou řádovou medailí na krku pak nakonec zapózoval u portrétu zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka.

Foto: Ladislav Marek

foto-2