Národní oldskautské jamboree 2022: Setkání “na pětníku” nabídlo pestrý program pro každého

Letošní 6. Národní oldskautské jamboree se dalo nazvat „dostaveníčkem na pětníku“. S ohledem na netradiční termín na prahu podzimu se také potvrdil předpoklad, že účast bude tentokrát nižší, než v předchozích pěti bienále. Přesto jamboree nabídlo účastníkům velice atraktivní program, ze kterého si jistě vybral každý ze stovky “oldů”, kteří do východních Čech zamířili..

Po prologu akce s prohlídkou Hradce Králové a zahajovacím setkáním u sochy T. G. Masaryka se hlavní program odehrál v první říjnovou sobotu v nevelké táborové základně v Bělči nad Orlicí.

Na útulném tábořišti, doslova „za humny“ východočeské metropole, to všude bylo jen pár kroků. Dokonce i poznávací vycházku k Bělečskému mlýnu, kde se podle dávné legendy ukrýval před svým odchodem do exilu Jan Amos Komenský, bylo možno volnou chůzí zvládnout za patnáct dvacet minut.

V dopoledním bloku excelovali poblíž táborového kruhu sokolníci s ukázkami výcviku dravců. Zároveň v klubovně probíhal charitativní trh suvenýrů a drobných rukodělných výrobků oldskautských klubů. Pod korunou statného stromu otevřeli „oldi“ z Moravskoslezského kraje dokonce „Casino“. V přírodní herně bylo možno zkusit štěstí v recesní ruletě s vidinou výhry v podobě kalíšku vybraného nápoje.

Řada účastníků využila také možnosti prezentace činnosti svých klubů.  V té době už do Bělče zamířila delegace náčelnictva Kmene dospělých a hostů-oldskautů ze Slovenska. Tam společně uctili památku obětí komunistického režimu a kytici květů položili k hrobu manžela popravené demokratické poslankyně Milady Horákové.

Tradičním magnetem programu jamboree bylo Křeslo pro hosta. Do něho tentokrát usedl vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Když se podzimní slunce nad Bělečským rybníkem klonilo k západu, nastal čas účtování dobročinného trhu a výtěžku z „Casina“. „Z obou aktivit jsme získali přes sedm tisíc korun,“ spočítal bankovky a mince z obou charitativních aktivit „hlavní krupiér“ kasina Stanislav Kučinski – Staňa. „Z výtěžku kromě výcvikové základny asistenčních psů Pomocné tlapky podpoříme stejným dílem i chráněné dílny, které ve středních Čechách provozuje oblastní charita v Kutné Hoře.”

Nabitý byl i večerní program, byť deštivé počasí zmařilo zapálení slavnostního ohně. Do nitra Země bylo pomyslně možno proniknout díky přednášce renomovaného geologa (a zahraničního zpravodaje KD) Lukáše Krmíčka – Thóra, který své vyprávění věnoval zrodu vulkánů.

Zájemci poté zalistovali v netradičním turistickém průvodci, který se rodí z cest motoristické skautské expedice Československo křížem krážem.

Nakonec se „u krbu“ rozezněly kytary i hlasivky „oldů“ při písničkové večeru.

A kam oldskauti zamíří za dva roky?

„Po pěti jamboree v Miletíně v Podkrkonoší a letošní akci na Královéhradecku, se rádi podíváme i jinam. Už nyní očekáváme nabídky z krajů, abychom včas vybrali místo, kde se v roce 2024 sejdeme po sedmé,“ udělal na závěrečném nástupu tečku za 6. NOSJ náčelník Kmene dospělých Jiří Wolf – Pando.

Foto: Eva Stanovská a Slavomil Janov

Pražští oldskauti z klubu Jestřábi opět zahájí nový skautský rok happeningem Rokosův memoriál

foto-1Po pět let, od sklonku léta 2017, zahajovali členové pražského oldskautského klubu Jestřábi s přáteli z Akademie Jaroslava Foglara nový skautský a akademický rok v Prokopském údolí na jihozápadním okraji Prahy happeningem s názvem Rokosův memoriál. Letos se však tradiční „zvedání opony“ uskuteční na jiném místě – od skalního jezírka na kraji metropole se akce přesouvá pod hřebeny Brd u řeky Berounky v Řevnicích v okrese Praha-západ.

„V letošním roce je Rokosův memoriál součástí projektu Rychlé šípy 33. Nosným pilířem projektu se stalo jarní vydání knižního souboru nových kreslených příběhů legendárního chlapeckého klubu, doplněných řadou zajímavostí, kuriozit a soutěží k fenoménu Rychlých šípů,“ říká vůdce klubu Jestřábů a zakladatel Akademie Jaroslava Foglara Slavomil Janov, známý i pod skautskou přezdívkou Nashville. „Na obsah sborníku však navazují i další aktivity – například poznávací hra Rychlé šípy v Africe nebo i nadcházející Rokosův memoriál.“

Je dobré připomenout, že Rokosův memoriál byl inspirován epizodou z první kapitoly Foglarovy knihy Boj o první místo. Hned na úvodních stránkách autor románu popsal tragické utonutí chlapce Rokose na plovárně v poslední den letních prázdnin. Vrstevník hlavního hrdiny příběhu Petra Solnara se snažil opakovaně podeplout molo koupaliště a při tom se nešťastnou náhodou utopil…

Každý z předchozích ročníků Rokosova memoriálu se při plavání či potápění v Jezírku Prokopského údolí vyznačoval specifickými sportovními či herními úkoly. První ročník byl ryze soutěžní – zápolilo se ve výdrži s nádechem pod vodou a následně se měřila délka uplavané vzdálenosti pod hladinou.

Motivem k druhému ročníku byla obálka nového vydání románu Hoši od Bobří řeky, na níž byli bobři zobrazení bez charakteristických placatých ocasů. Účastníci memoriálu proto zčeřili hladinu Jezírka roztodivnými, vlastnoručně vyrobenými ocasy, které si připnuli k lemu plavek.

„Dohady o současné hloubce Jezírka jsme se snažili utnout v dalším ročníku pomocí ´Dlouhého Bidla´. Z kartonových trubek z kobercových rolí jsme vyrobili dlouhou teleskopickou tyč na měřené hloubky. Přestože naše snažení provázely svízele, neboť papírová tyč se nám začala ve vodě rozpadávat, s vypětím sil a potápěním se do velké hloubky jsme nakonec dostáhli bezmála pětimetrového dna zatopeného vápencového lomu,“ přidává vzpomínku na třetí ročník iniciátor myšlenky Rokosova memoriálu Michal Václ.

Další dva ročníky byly nesoutěžní, protože příroda a živly uspořádání akce téměř zhatily. V roce 2020 pokryla hladinu vrstva vodních řas, takže plavání v Jezírku se dalo srovnat s plavbou lodí v neprodyšných chaluhách neblaze proslulého Sargasového moře. Přesto se odvážlivci do vln ponořili a „zelenou pláň“ pokořili!

V loňském roce provázel memoriál silný déšť a chladné počasí. Přesto ani tato sibérie neodradila skupinu plavců-otužilců od ponoření se do vody Jezírka a jeho přeplavání.

V čem však bude letošní Rokosův memoriál odlišný oproti předchozím ročníkům?

V rámci badatelských aktivit vyhledáváme po celé republice i různá místa, která souvisejí se životem Jaroslava Foglara nebo jeho dílem. Nyní se nám nabízí příležitost navštívit romantické zákoutí u koryta Berounky v Řevnicích u Prahy. Před téměř dvaceti lety zaujal na tomto místě pohled přes řeku na starý mlýn malíře Marko Čermáka – a následně zde vytvořil akvarel s názvem Rychlé šípy komunikují přes řeku s děvčaty,“ vysvětluje člen Jestřábů Vladislav Teska. „Pokusíme se přeplavat či přebrodil celé řečiště od břehu, kde stály Rychlé šípy až na druhou stranu k místům, kde se ve vodě čachtala trojice dívek.“

I když se letos originální foglarovská taškařice AJF uskuteční jinde, než v předchozích pěti letech, nemění se tradiční termín 31. srpna (tedy den Rokosova úmrtí), ani čas zahájení happeningu v 17 hodin. Sraz účastníků je u restaurace Pivovar Řevnice, cca 200 metrů od nádraží proti proudu Berounky ve směru k říčnímu mostu a lávce pro pěší.

Další informace na přiloženém letáku a na telefonním čísle 602 686 725.

foto-2

K věčnému táborovému ohni usedl plzeňský oldskaut Jiří Světlík, bývalý politický vězeň a nositel Řádu Stříbrného vlka

foto-1V úctyhodném a požehnaném věku 98 let zemřel 17. srpna 2022 Jiří Světlík, bývalý politický vězeň, člen oldskautského klubu Šedá střela Plzeň a nositel nejvyššího vyznamenání Junáka – Řádu Stříbrného vlka.

Životní svízele Jiří Světlíka – bratra Medvěda – z dob totalitních režimů jsou trochu podobny osudu rovněž letos zemřelého nejstaršího českého skauta Eduarda Marka – Hroznýše. Také Jiří Světlík byl zatčen za protektorátu i po komunistickém puči a doba nesvobody za mřížemi se mu zaryla až do kůže.

V roce 1944, kdy byl v totálním nasazení nucen pomáhat v německém průmyslu, byl zatčen za opuštění pracovního tábora a tajné návštěvy rodné Plzně. Na soud čekal v Mnichově, ale konec války však přišel dřív, než by mohl pocítit zvůli nacistické justice.

To, z čeho se Jiřímu podařilo uniknout za německé poroby, se mu „vrátilo“ po nástupu rudé moci po únoru 1948. Nejdříve Světlíkovi přišli o rodinnou tiskárnu. V roce 1952 byl Jiří zatčen a odsouzen za pomoc vězňům v jáchymovských lágrech. V komunistických žalářích pak strávil více než deset let.

„Zapojil jsem se do činnosti odbojové skupiny, která například sháněla a tajně předávala vězňům jídlo. Jindy jsme zase od vězňů přebírali tajně psané dopisy a doručovali je jejich příbuzným. Skupina ale byla odhalena a já vyfasoval 20 let za vyzvědačství a velezradu. Když jsem se dostal za mříže, bylo mi mi osmadvacet. V několika věznicích a také v uranových dolech jsem pak strádal deset let a dva měsíce. Na svobodu jsme se dostal iaž díky amnestii v roce 1962,“ vzpomínal na těžkou dobu bratr Medvěd. Pro příští generace a hlavně jako memento adresované dnešní mládeži popsal své útrapy v knize Paměti starého kriminálníka.

Za své životní odhodlání bojovat proti zlu byl Jiří Světlík oceněn řadou uznání. V srpnu 2020, v svých 96 letech, mu byl za rovněž celoživotní oddanost skautským ideálům udělen Řád Stříbrného vlka. Slavnostní akt – jak je zachycen i ve fotoreportáži k tomuto článku – proběhl v režii plzeňských oldskautů a pod taktovkou krajského legáta Kmene dospělých Pavla Pokorného – Slima ve výjimečném prostředí Meditační zahrady – Památníku obětem zla.

foto-2

foto-3

foto-4

foto-5

foto-6foto-7

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. Skautskému slibu zůstal Jiří Světlík – Medvěd věrný i v nejtěžších životních obdobích. – 2.–5. Při slavnostním dekorování bratra Medvěda Řádem Stříbrného vlka se plzeňská Meditační zahrada zaplnila skauty všech generací. – 6. Na poděkování svému významnému rodákovi nezapomnělo ani Medvědovo rodné město. V roce 2019 převzal k 95. narozeninám z rukou tehdejšího primátora, dnes ministra kultury Martina Baxy stříbrnou pamětní medaili Plzně udělovanou významným osobnostem.

Foto: archiv/ Martin Junek a Město Plzeň

Vzpomínka na Jiřího Hurdálka z Jedový chýše v Prokopském údolí

foto-1Jiří Hurdálek, majitel a provozovatel svérázného občerstvení v dřevěnici na kraji Prokopského údolí za viaduktem v pražských Hlubočepech, stál zdánlivě “stranou” – či spíše “ve stínu” – aktivit, které pořádají oldskauti ze 48. klubu Jestřábi a Akademie Jaroslava Foglara už po řadu let v romantickém kaňonu na jihozápadním okraji hlavního města.

Kdykoliv však foglarovci ve “svém” a zároveň “jeho” údolí pořádali jakoukoliv akci v zájmu rozvoje odkazu legendárního spisovatele a skautského vůdce, vždy ochotně pomohl a podpořil tuto činnost.

„V Prokopském údolí u Prahy vykročil Jaroslav Foglar v roce 1920 na svou celoživotní skautskou stezku a vždy se do tohoto malebného údolí vracel. Proto je i častým cílem a místem, našich aktivit právě Prokopák,” připomíná Jiřího nenápadnou, ale cennou podporu Slavomil Janov, vůdce 48. klubu oldskautů Jestřábi a zakladatel Akademie Jaroslava Foglara. “A právě Jiří Hurdálek nám mnohokrát poskytl u svého srubu – Hurdálkově Jedové chýši – zázemí pro aktivity klubu a akademie. A že jsme těch akcí v Prokopském údolí pořádali za uplynulého půl druhého desetiletí bezpočet,“  „U Jedový chýše jsme měli například možnost uskladnit materiál pro pamětní desku Jaroslava Foglara, umístěnou následně na skále „u kinoherce“. Podobně byl zde i start a cíl řady poznávacích vycházek do Prokopáku…“

Víc než šest let byla na boční stěně srubu instalována také informační tabule k poznávací trase Romantickou stezkou Jaroslava Foglara. Pravda, časem se ukázalo, že tabuli bude nutno přemístit někam, kde by byla „víc na očích“ návštěvníků Prokopského údolí, ale ve své době zde svůj účel zdárně plnila. S jejím přemístěním se nyní počíná do areálu blízkého dětského hřiště s plánovanou instalací lavičky Jaroslava Foglara.

V neposlední řadě se Hurdálkova Jedová chýše stala i místem, kde oldskauti z klubu Jestřábi společně s přáteli od roku 2017 pravidelně zahajovali nový akademický a skautský rok. Zvedáním opony před dalším obdobím činnosti se stal Rokosův memoriál v podobě plavecké či potápěčské taškařice v nedalekém skalním Jezírku. „Po vodním a podvodním zápolení jsme vždy zamířili k Jedový chýši, kde v horkém sklonku léta podával Jiří z okénka vždy dokonale vychlazené nápoje. V chladu či dešti nás zase naopak skvěle zahřál jeho grog nebo čaj s griotkou,“ vzpomíná na pohostinnost Jedový chýše foglarovec Martin Rosol.

Protože Rokosův memoriál je happeningem, jímž si připomínáme nešťastně utonulého chlapce Rokose z Foglarova románu Boj o první místo, Jirka Hurdálek nám vždy připravil i ve speciálním láku podle vlastní receptury naložené buřty-utopence,“ připomíná k tomu báječnou zdejší delikatesu člen oldskautského klubu Jestřábi Libor Čermák.

Při každém ročníku Rokosova memoriálu vybíráme společně do klobouku i nějakou sumu na dobročinné účely,“ dodává ještě k akci v Prokopáku Alena Pauknerová – Ginkgo, rovněž členka klubu Jestřábů. „Jednou to bylo na podporu skautky se sociálně slabší rodiny, aby nemusela sama střádat korunku ke korunce na členský poplatek ve svém středisku Junáka. Jindy jsme zase vybrali příspěvek na podporu výcviku asistenčních psů Pomocné tlapky a podobně. Když to Jirka Hurdálek viděl, pronesl: Ty utopence a pití máte grátis a ušetřené peníze přihoďte ode mě do klobouku na dobrou věc.“

Naposledy byl Jirka Hurdálek s oldskauty a foglarovci v kontaktu nedávno, polovině července. Ve „volebním štábu“ v Jedový chýši sestavoval kandidátku Společnosti proti developerské výstavbě v Prokopském údolí pro letošní podzimní komunální volby. Jako v předchozích obdobích, i nyní se touto formou zapojují do boje za ochranu Jestřábova milovaného údolí i členové Akademie Jaroslava Foglara.

Letos byl však Jiří „špílmachrem“ volebního týmu ochránců Prokopského údolí naposledy. V úterý 9. srpna nečekaně zemřel.

V pondělí 15. 8. v 13 hodin budou ostatky Jiřího Hurdálka uloženy do rodinné hrobky na hřbitově ve Voticích.

Jirko, nezapomeneme! Vždyť v Prokopáku zůstáváš v našich myslích natrvalo!

Foto archiv/Milan Lebeda, Tim raven, Slavomil Janov a archiv/SPDV a Oldskauting.cz

foto-2
tradiční utopenec

foto-3 foto-4 foto-5 foto-6

Charitativní trh posledních 33 výtisků sborníku Rychlé šípy 33

foto-1Soubor 33 nových příběhů Rychlých šípů autorské dvojice Jiří Dubský a Karel Zeman, doplněný řadou zajímavostí, kuriozit, her a soutěží, mohou získat už jen poslední zájemci. Limitovaný náklad 1000 kusů je téměř rozebrán, k prodeji je pouze zbylých 33 výtisků.

Ediční projekt Rychlé šípy 33 byl realizován letos na jaře, kdy pod hlavičkou Akademie Jaroslava Foglara vydali oldskauti z pražského klubu Jestřábi stejnojmennou publikaci nových kreslených dobrodružství legendárního chlapeckého klubu. Komiks byl doplněn dalším zajímavým čtením o fenoménu Rychlých šípů.

Objednávky všech čtenářů, které na adresu vydavatele dorazily do počátku prázdnin, byly uspokojivě vyřízeny. O to více bylo překvapivé, že ještě v době, kdy publikaci bylo možno bez problémů získat běžnou objednávkou, se už rozběhla nabídka na internetových aukcích. Několik výtisků pak bylo prodáno na Aukru za mnohonásobně vyšší částky, než byla původní cena publikace. Nejhlouběji sáhl do peněženky kupující, který vydražil svazek RŠ 33 za více než šest tisíc korun!

„Věřím, že úspěšní prodávající, kteří takto zúročili své nabídky, odeslali alespoň část zisku na charitativní účel projektu Rychlé šípy 33, čili na podporu výcviku asistenčních psů Pomocné tlapky,“ komentoval s nadsázkou vyšperkovaný prodej publikace na Aukru vydavatel RŠ 33 Slavomil Janov.

Jak už bylo uvedeno v úvodu, nyní zbývá ke koupi jen posledních 33 výtisků. Ty už ovšem nejsou k dostání standardně, jako byl předchozí prodej. Zbývající svazky jsou nyní k dispozici jen prostřednictvím „charitativního trhu“, jehož výtěžek opět obohatí dobročinnou sbírku ve prospěch Pomocných tlapek.

Základní cena publikace v nabídce “dobročinného trhu” je jen nepatrně vyšší oproti původní – nyní 399 Kč. K ní však možno jednorázově “přihodit” libovolnou částku.

Publikaci obdrží 33 zájemců, jejichž nabídky budou nejvyšší. Ke knize ovšem ještě dostanou originální pamětní list s podpisy autorů komiksu a další suvenýr, který nebude možno získat jiným způsobem.

Charitativní trh byl zahájen počátkem srpna. S ohledem na dobu prázdnin, kdy ne všichni případní zájemci o koupi mohou mít bezproblémový přístup ke zveřejněné informaci, je termín zasílání nabídek posunut do 21. srpna 2022 do 13 hodin 13 minut a 13 sekund (oproti původnímu datu 13. 8.).

Nabídky na koupi RŠ 33 možno posílat na e-mailovou adresu: .

foto-2

Oldskautský tábor u Pařezské Lhoty: O chvále setkávání

foto-1Je príma, když si lidé rozumí a jsou spolu rádi. I proto jsme skauty, abychom mohli trávit čas společně. Jednou z příležitostí je týdenní oldskautské setkání na Pařezské Lhotě. Tábor pro starší a pokročilé se vším všudy.

Myslím, že jsem neviděla tábor v hezčím prostředí. Stanová podkova je lemována skalami a borovým lesem. Prostě Český i skautský ráj. Letos jsem zde mohla strávit pouze dva dny a litovala, že to nešlo na delší dobu. I za ty dva dny se toho událo poměrně dost.

Největší událostí bylo předání Řádu Zlaté syrinx Janu Šolcovi – Kólovi z Liberce. Nositelů tohoto řádu může být jen dvanáct. Na jaře odešel do skautského nebe jeden z nich – Josef Richter – Joe z Pardubic, a tak byla možnost osiřelý tucet doplnit, k čemuž se na táboře pod hradem pařez sešlo několik nositelů tohoto vyznamenání.

Ještě si ale s pomocí Wikipedie připomeňme, kdo je bratr Kól?

Populární internetový lexikon u jména Jan Šolc uvádí, že je to občanský aktivista, bývalý vysokoškolský učitel a československý politik. Po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí. V 90. letech byl pracovníkem Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla a stal se spoluzakladatel Etického fóra České republiky. V roce 1992 působil v parlamentu národů NATO. V letech 1996–1999 pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla jako ředitel odboru vnitřní politiky. Zároveň patřil do úzkého okruhu lidí, kteří Václava Havla doprovázeli na různé události a byli mu k dispozici 24 hodin denně. Mezi jeho povinnosti v té době patřily i prověrky pracovníků zpravodajských služeb.

Opravdu důstojný životopis, hodný i vysokého oldskautského vyznamenání.

Beseda s bratrem Kólem byla opravdu zajímavá. Tématem byla současná vyhrocená situace na Ukrajině. Radost poslouchat člověka, který má tématiku nejen přečtenou, ale i zažitou, zná posloupnost událostí a ví co a proč. Poslouchali jsme s nadšením. Škoda, že se navečer musel vrátit do Liberce.

Další příjemnou událostí byla oslava kulatých narozenin náčelníka Kmene dospělých Jiřího Wolfa – Panda. Přání přišla od všech zúčastněných. Jiří, vše nejlepší na další skautské stezce.

Každý tábor má být plný her a soutěží. Nejinak to bylo na Pařezské Lhotě. Úterní dopoledne vyplnily soutěže v jednoduchých disciplínách typu házení na cíl, vrh koulemi na pétanque apod. A opět mně jen zamrzelo, že kvůli dřívějšímu odjezdu jsem se už vyhlášení výsledků nedočkala.

Na závěr je třeba zmínit výbornou táborovou kuchyni pod vedením Květy Plachtové. Bylo znát, že pro velké množství lidí nevaří poprvé a že již nejeden tábor okusil její výtečnou stravu.

Na Pařezské Lhotě bylo prostě fajn!

foto-2
1.
foto-3
2.
foto-4
3.
foto-5
4.
foto-6
5.
foto-7
6.
foto-8
7.
foto-9
8.
foto-10
9.
foto-11
10.
foto-12
11.
foto-13
12.
foto-14
13.
foto-15
14.
foto-16
15.
foto-17
16.
foto-18
17.
foto-19
18.
1. Národní oldskautský tábor u Pařezské Lhoty se probouzí do slunného letního dne. 2. – 3. Oldskauti z celé ČR na ranním nástupu a vztyčení státní vlajky. 4. – 7. Poutavě přednášející Jan Šolc – Kól …a jeho dychtivě naslouchající publikum. 8. Kól s napětím sleduje, co za ceremoniál se chystá pod plachtou stanu? Ještě netuší, že náčelník KD Jiří Wolf – Pando a senior Sboru nositelů Řádu Zlaté syrinx se chystají předat nejvyšší oldskautské vyznamenání právě jemu! 9. – 11. …a další ceremoniál: Bratr Pando a zástup gratulantů s přáním jeho sedmdesátinám. 12. – 15. Táborová kuchařka (ale zároveň zdravotnice) Květa Plachtová si s gratulací náčelníkovi odskočila od kuchyňské plotny. Hladové žaludky táborníků je třeba nasytiti! 16. – 17. Ze sportovních soutěží: Přehodím alespoň svůj stín? / Trefit koulí na pétanque malou cílovou značku není nijak snadné. 18. Táborový den se chýlí k závěru: Zapad´den…

Text a foto Eva Stanovská, klub oldskautů Pardubice/Vyškov

Program 6. NOSJ má už konkrétní obrysy a jistě zaujme každého účastníka

foto-1Dva měsíce před zahájením 6. Národního oldskautského jamboree (30. 9. – 2. 10. 2022) se už rýsuje konkrétní časový harmonogram programové skladby akce. Z pestré nabídky si bezesporu vybere každý účastník, ať už v úvodní páteční odpoledne v Hradci Králové, tak v následujících dvou dnech na tábořišti v Bělči nad Orlicí. 

Podle dosud přihlášených účastníků je zřejmé, že i letos půjde o mezinárodní akci, kromě domácích oldskautů zamíří do východních Čech také členové sesterské organizace Dospělých skautů a skautek Slovenska (DSaSS) a také skupina „staršiny“ polských harcerů, členů skautské organizace ZHP.

Mezinárodní rozměr českého jamboree OS zvýrazňuje i zařazení akce do kalendáře Středoevropského subregionu ISGF. Zároveň je toto významné setkání „oldů“ ve východních Čechách zahrnuto i do seznamu aktivit národních organizací k 30. výročí založení středoevropského společenství ISGF.

„Bohužel, někteří naši oldskauti si dávají s přihláškou na čas, takže počet přihlášek z Česka stále nedosahuje počtů předchozích ročníků jamboree,“ neskrývá nespokojenost nad přihláškovým otálením organizační zpravodajka náčelnictva KD Alena Nekolová. „Proto jsme termín možnosti přihlásit se na jamboree ještě posunuli do poloviny srpna. Pak už ale budeme muset závazně zajišťovat zejména ubytování a stravování, takže věřím, že zájemci už nyní nenechají odeslání formuláře na poslední chvíli.“

Z „kuchyně“ propagace akce vzešel také Informační bulletin No. 1. Ten shrnuje všechny aktuální informace k 6. NOSJ do jednoho přehledného celku. Dokument si je možno stáhnout z odkazu pod tímto článkem. Připojena je znovu i přihláška na akci.

6. NOSJ – Informační bulletin No. 1

6. NOSJ – Přihláška