Vše nejlepší v novém roce 2024!

foto-1Všem členům Kmene dospělých Junáka, stejně jako sestrám a bratrům v celém skautském společenství u nás i ve světě, přejeme v novém roce 2024 všechno nejlepší – hlavně zdraví, štěstí, spokojenost a mír.

Přejme si společně, ať v příštích 366 dnech bude naše cesta lemována jen liliemi a trojlístky porozumění, tolerance, vzájemného respektu a spolupráce.

V novém roce 2024 čeká dospělé skauty České republiky řada významných událostí a zajímavých akcí. Vším, co děláme – individuálními aktivitami a širokou klubovou činností počínaje přes velké kmenové akce na národní úrovni až po významná mezinárodní setkání a konference, prokazujeme, jak pestrý i prospěšný je skauting pro dospělé pro každého z nás i společnost, v níž žijeme. Naplňujme a rozvíjejme proto rámec našeho kmenového motivačního programu Oldskauting 21 stejnou měrou i v začínajícím roce 2024. Usilujme společně o zdar všeho, co nás ke skautskému společenství přitahuje a poutá nás k sobě.

Snažme se, abychom jako jednotlivci i celé společenství co nejvíce naplňovali myšlenku a odkaz zakladatele světového skautského hnutí Roberta Baden-Powella: Pokusme se v roce 2024 udělat náš svět alespoň o trochu lepším, než s jakým jsme se s ním loučili v posledních chvílích roku uplynulého.

Náčelnictvo Kmene dospělých Junáka

foto-2

Legendární soutěž ve vyjímání ježka z klece se vrací

foto-1Legendární soutěž ve vyjímání hlavolamu „ježek v kleci“ se vrací! Po 22 letech se díky Akademii Jaroslava Foglara a oldskautům z hlavního města uskuteční „reunion“ prvního ročníku mistrovství světa v tomto netradičním sportovním odvětví. Zápolení proběhne na Chvalském zámku v Praze-Horních Počernicích od 10 hodin.

V letech 2001–2013 proběhlo třináct ročníků soutěže. Celkově se soutěže zúčastnily na tři tisíce startujících ze 17 zemí Evropy, Asie, Ameriky a Austrálie.

„Ve většině případů samozřejmě nešlo o vyslané reprezentanty jednotlivých zemí, ale o cizince – děti i rodiče, kteří v Česku žili. Při pobytu u nás se také seznámili s knížkami či komiksy Jaroslava Foglara o Rychlých šípech a fenoménem ježka v kleci. Soutěž tak byla i pro cizince přitažlivá,“ říká iniciátor a hlavní organizátor soutěže Slavomil Janov. „Mezinárodní zastoupení dalo soutěži i punc mistrovství světa.“

Mezi zahraničními účastníky byli i chlapci a děvčata, které se u nás zapojili do skautingu, Na soutěž tak přišli se svými kamarády ze skautských oddílů. Další ze soutěžících cizinců – například australský student nebo Američanka z Nashvillu – využili k účasti pracovního nebo studijního pobytu v Česku a podobně.

V roce 2002, při příležitosti návštěvy Dalajlámy v Česku, obdržel vzácný host od svých příznivců typický český dárek – hlavolam ježek v kleci. Tibetský duchovní vůdce se s velkým zájmem pustil do vyjímání ježka z klece. S hlavolamem si hrál i v letadle, na zpáteční cestě do svého indického exilu. „Proto jsme mezi účastnické země světového šampionátu zařadili symbolicky i Nepál,“ doplňuje Slavomil Janov.

V roce 2013 bylo pořádání soutěže ukončeno. Na původní Memoriál Jana Tleskače však dodnes navazuje řada obdobných menších zápolení ve školách, na skautských akcích i jinde, často i se shodným názvem.

„Letos, od června do prvního listopadového víkendu, probíhá na Chvalském zámku v Praze-Horních Počernicích reprezentační výstava věnovaná dílu Jaroslava Foglara – Rychlé šípy a tajemství Stínadel. Využili jsme proto i tento výstavní projekt pro připomenutí soutěže ve vyjímání ježka z klece,“ dodává Slavomil Janov, vůdce 48. klubu OS Jestřábi a zakladatel Akademie Jaroslava Foglara, která se věnuje rozvoji odkazu proslulého spisovatele a legendárního skautského vůdce.

Soutěž Memoriálu Jana Tleskače 2023 proběhne v sobotu 4. listopadu v 10 hodin (registrace soutěžících je už od 9 hodin) vyřazovacími souboji. Finále je na programu od 14 hodin.

Stejně jako v prvním ročníku MS (a podobně jako při vůbec první soutěži v roce 1941, organizovanou redakcí prvorepublikového týdeníku Mladý hlasatel), i nyní se bude soutěžit s klasickými dřevěnými hlavolamy.

Soutěž je vypsána pro tři věkové kategorie – do 6 let, 7–15 let a nad 15 let. Věková hranice pro účast není omezena. O titul mistra světa ve vyjímání ježka z klece tak mohou usilovat benjamínci, stejně jako senioři.

Na své si ve Chvalském zámku mohou přijít i sběratelé: K soutěži je vydán účastnický suvenýr – dřevěná turistická známka s vyobrazením prvního mistra světa z roku 2001, logem MS a skautskou symbolikou.

Podrobné informace – tel.: 602 686 725

Organizace a časový harmonogram soutěže

Memoriál Jana Tleskače 2023 – plakát

foto-2foto-3

 

Na Kmenové poradě 2023 mohou oldskauti svými návrhy přispět k novelizaci Řádu Kmene dospělých

foto-1Základním dokumentem, který upravuje postavení Kmene dospělých skautů a skautek v rámci Junáka, strukturu kmenové organizace a její řídící síť, je Řád Kmene dospělých. Od jeho poslední úpravy uběhly čtyři roky. Jak se však ukazuje, řada ustanovení aktuálního předpisu vyžaduje revizi.

Potřeba novelizace Řádu Kmene dospělých vyplývá i z probíhající diskuse o postavení dospělých v Junáku jako celku a jejich budoucí rozčlenění ve struktuře organizace.

Úprava Řádu KD se tak stane hlavním bodem programu nadcházející Kmenové porady. Ta se uskuteční od 10. do 12. listopadu v Kolíně. Místem jednání bude Střední odborná škola informatiky a spojů a Střední odborné učiliště v Jaselská ul. 826.

Základní informace o Kmenové poradě byly už zveřejněny zde.

Na Kmenovou poradu se dosud přihlásilo přes půl stovky zájemců z řad členů KD.

Fórum pro každého

“Jste přesvědčeni, že na fóru, které bude projednávat tak závažnou tematiku, jakou je návrh novelizace Řádu Kmene dospělých, by měl být zaznít co největší počet názorů a návrhů z členské základny ,” říká náčelník KD Jiří Wolf – Pando. “Proto se rada náčelnictva Kmene dospělých na svém jednání ve čtvrtek 12. října shodla, že prodloužíme termín přihlášek na Kmenovou poradu do 31. října. Je to výzva pro další zájemce, kterým budoucnost našeho oldskautského společenství není lhostejná. Každý se tak může přímo zapojit do diskuse o změnách Řádu Kmene dospělých. Návrhy by mohly vzejít i z diskuse k problematice v oldskautských klubech. Na Kmenové poradě by je pak tlumočili zástupci těch, kteří přímo do Kolína nebudou moci přijet.”

Vyplnění a odeslání přihlášky na Kmenovou poradu je snadné prostřednictvím elektronického formuláře.

Společně s přihláškou je třeba do konce měsíce (do 31. 10.) uhradit na účet Hospodářské správy Kmene dospělých (2100809877/2010) účastnický poplatek 450 Kč. V ceně je celodenní sobotní stravování a nedělní snídaně.

Projednávání novelizace Řádu Kmene dospělých proběhne v sobotu. Proto je možno přijet na Kmenovou poradu jen na tento den. Ve sníženém účastnickém poplatku 120 Kč budou mít oldskauti zahrnutý sobotní oběd.

Aktuální verzi Řádu Kmene dospělých je možno stáhnout na webu KD v menu v levém sloupci (Organizace → Dokumenty), nebo zde:

Řád Kmene dospělých

Pokud chtějí zájemci přispět k úpravě Řádu Kmene dospělých svými podnětnými návrhy, mohou je zaslat elektronicky na e-mail vedoucího pracovní skupiny NKD Martina Sukače – Rádia (), který je ještě před Kmenovou poradou zapracuje do dokumentu, jež bude v Kolíně projednáván.

Na chvíle volna

Na posledním jednání RNKD byl upřesněn také “relaxační blok” po sobotním obědě. Jako odpočinek po náročné diskusi je připravena poznávací vycházka po pamětihodnostech Kolína, nebo prohlídka Starého židovského hřbitova.

Magnetem k návštěvě pietního pohřebiště je renesanční náhrobek kolínského rabína Becalela, který žil ve druhé polovině 16. století, a byl synem legendárního pražského rabína Jehudy ben Löwa.

“Neméně přitažlivým dovětkem k návštěvě židovského hřbitova bude pro účastníky Kmenové porady po skončení sobotního jednání projekce animovaného filmu Pérák: Stín nad Prahou,” říká zpravodaj pro komunikaci NKD Slavomil Janov – Nashville. “Kreslený příběh vypráví o legendárním lidovém hrdinovi a odpůrci nacistické moci za protektorátu, který svými schopnostmi přeskakovat celé ulice či domy s pomocí kovových pružin dostal jméno Pérák. Děj se z velké části koncentruje do prostředí starého židovského hřbitova v Praze. V příběhu se tak objevuje i proslulý Golem. Kouzelným “šémem” k jeho oživení ale není filmová kulička, ale hlavolam ježek v kleci! Po náročném jednacím dnu bude tento film určitě chutným zákuskem k večerní kávě.” 

foto-2

foto-3

foto-4

foto-5

 

 

 

 

 

Večerní projekce animovaného filmu Pérák: Stín nad Prahou může být pro účastníky Kmenové porady 2023 i odměnou za celodenní práci na návrhu úprav Řádku Kmene dospělých.

Skautská vzpomínka na ty, kteří už odešli k věčnému táborovému ohni

foto-1Blížící se počátek listopadu si západní civilizace, která podstatnou měrou stojí na základech křesťanských hodnot a tradic, připomíná památku zesnulých. Už po řadu let je  toto období i časem, kdy skauti z Prahy i širokého okolí míří na pietní setkání a vzpomínkovou bohoslužbu.

Po dvě desetiletí byl duchovním stánkem setkání kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí. I tradice se však mění. Proto i letos se soaré ke „skautským dušičkám“ uskuteční na jiném, ovšem stejně významném duchovním místě – na pražském Vyšehradě.

„Přijďme společně vzpomenout a poděkovat těm, kteří skautskou stezkou kráčeli před námi!“ říká za iniciátory z týmu lesní školy Protos a odboru duchovní výchovy Junáka Jiří Kolář – Rys, člen 100. oldskautského klubu střediska Bratří Mašínů v Praze. „Zveme všechny v úterý 7. listopadu na pražský Vyšehrad. Od 17.20 hodin proběhne rituál na hřbitově: Zapalování děkovných svíček na hrobě náčelníka-zakladatele českého skautingu Antonína Banjamina Svojsíka. Účastníkům ale doporučujeme přinést si vlastní svíčku.  Zkušenosti z minula varují, že svíčky připravené organizátory nemusí vystačit pro všechny.“

Rysova slova potvrzuje i skutečnost, že setkání v Praze není jen záležitostí místních skautů, Každoročně do hlavního města přijíždějí skauti ze všech koutů republiky, jak bývá patrné z bezpočtu domovenek na skautských krojích.

“Následně od 18 hodin proběhne skautská děkovná mše v blízké rotundě sv. Martina. Bohoslužbu bude sloužit kněz-skaut Vojtěch Eliáš – O’Kim, dlouholetý instruktor Ekumenické lesní školy, a po téměř celé desetiletí vyslanec a pastor v českých farnostech v Paříži a Londýně,” doplňuje pozvánku na 7. listopadu bratr Rys. “A vezmou-li si účastníci alespoň skautský šátek či ozdobí klopu lilií, vizuálně tím posílíme naše skautské společenství.”

skautska_vzpominka_2023

foto-2

Blíží se termín letošní Kmenové porady. Je nejvyšší čas pro odeslání přihlášky!

foto-1I když Kmenová porada na rozdíl od sněmů Kmene dospělých nemá statut orgánu s rozhodovacími či volebními pravomocemi, jde o mimořádné důležitou a cennou výměnu názorů na oldskautskou činnost. Proto i termín nadcházející Kmenové porady v Kolíně (10. – 12. listopadu) mají činovníci KD, ale i další oldskauti napříč členskou základnou, ve svých diářích jistě zatržen červeně.

S ohledem na blížící se datum je nejvyšší čas pro vyplnění a odeslání přihlášky na poradu!

Kmenová porada se koná zpravidla jednou až dvakrát v období mezi republikovými sněmy KD. Je to pracovní jednání, na němž je vytvořen prostor pro dílčí průběžné hodnocení práce v oldskautských klubech a regionech. Zároveň jde o hledání dalších možností a forem rozvoje činnosti do budoucna.

Program letošní Kmenové porady je o to závažnější, že by se měla stát výrazným milníkem v probíhající diskusi o postavení Kmene dospělých v Junáku – českém skautu. Je to nanejvýš aktuální a žhavé téma, protože míří k budoucnosti českého skautingu pro dospělé obecně. I proto je tento okruh součástí předsněmové diskuse k Valnému sněmu Junáka na jaře 2024 v Olomouci.

Zároveň se očekává, že problematika oldskautingu se odrazí i v obsahu kapitoly o dospělých v Junáku, o niž se diskutuje v rámci přípravy klíčového dokumentu celé skautské organizace u nás – Strategie do roku 2030.

„Náčelnictvo Kmene dospělých proto uvítá účast všech členů – oldskautů, kterým není lhostejné postavení našeho společenství dospělých v Junáku – českém skautu. Zveme všechny, kteří chtějí přispět k diskusi a zároveň se dovědět něco nového,“ zdůrazňuje význam Kmenové porady náčelník KD Jiří Wolf – Pando.

Sečteno a podtrženo, jde vesměs o témata, která se bezprostředně dotýkají budoucnosti každého člena Kmene dospělých. Proto je účast činovníků – od vedoucích klubů OS přes okresní a krajské legáty až po členy náčelnictva KD – v co nejpočetnější sestavě pro jednání porady důležitá. Vítáni jsou ale i ostatní zájemci, protože hlasy a názory z klubů by měly být základní osnovou pro vytváření ročních i dlouhodobějších programů kmenové činnosti.

Oslovily Tě tyto výzvy? Pak neváhej a vyplň přihlášku se na Kmenovou poradu 2023! Do uzávěrky zbývá ještě několik dnů, takže není čas vyčkávat!

Oproti minulosti se i kmenová administrativa posunula kupředu k moderním informačním technologiím. Přihlašování na Kmenovou poradu 2023 proto probíhá vyplněním elektronického formuláře. Stačí klinout na uvedený odkaz a vyplnění pak zabere jen několik chvil. Vše je v přihlášce jasné a přehledné.

Přihlásit se je třeba do 15. října.

https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSeDH-5V7o-74Sfh018i6oc9B5ownLkbMH768BGpv1FhNWxgbg/viewform

Příjezd na Kmenovou poradu je možný v pátek 10. listopadu od 17 hodin. První blok jednání začne v 19 hodin. V celodenním sobotním programu se počítá i s poznávací vycházkou za pamětihodnostmi města. Kmenovou poradu pak ukončí nedělní dopolední blok.

Podrobný program je uveden zde:

Kmenová porada 3023 – program

Účastnický poplatek je 450 Kč. V ceně je zahrnuto ubytování a celodenní stravování v sobotu a nedělní snídaně. Nejjednodušší je provést úhradu bankovním převodem na účet Hospodářské správy Kmene dospělých (HSKD): 2100809877 / 2010 (Fio Banka). Platbu provedou přihlášení účastníci do 31. října 2023.

Hostitelem Kmenové porady se letos stane – podobně jako v roce 2021 – středočeský Kolín. Místem je opět Střední odborná škola informatiky a spojů a Střední odborné učiliště v Jaselské ul. 826.

Od nádraží Kolín k areálu školy je možno dojít pěšky za necelých deset minut (750 metrů). Trasa je vyznačena na mapce.

foto-2

Obrazy a plakáty Marko Čermáka podpoří charitativní sbírku pro Pomocné tlapky

foto-1Najít v hustě zaplněném kalendáři známého výtvarníka, hudebníka a trampa Marko Čermáka skulinu pro setkání jeho příznivců, je oříškem srovnatelným s vyjímáním ježka z klece.

Přesto se toto podařilo pražským oldskautům, kteří se na Chvalském zámku v Praze-Horních Počernicích organizačně podílejí na pořádání výstavy Rychlé šípy a tajemství Stínadel. Umělec stráví se svými přáteli celý podvečer a večer ve čtvrtek 12. října ve Stodole na Chvalské tvrzi.

Jako první je na programu autogramiáda, která proběhne od 17 do 18 hodin.

Už v jejím průběhu si však návštěvníci budou moci znovu prohlédnout kolekci tří desítek fotopláten s krajinomalbami Marko Čermáka. V programu večera pak budou obrazy nabídnuty zájemcům ke koupi v charitativní aukci s výtěžkem na podporu výcviku asistenčních psů Pomocné tlapky. Na stejné konto poputují i peníze, které budou získány z prodeje plakátů s portréty hudebníka a kreslíře Rychlých šípů.

Z výstavy krajinomaleb si sběratelé mohou odnést také suvenýr – výroční turistickou známku Romantickým štětcem Marko Čermáka.

Na autogramiádu naváže od 19 hodin koncert Markovy trampgrassové kapely Paběrky. I toto vystoupení bude o přestávkách zpestřeno zajímavými vstupy. Hlasovat bude možno například o nejlepším z návrhů na nový kreslený vtip s tematikou Rychlých šípů asistujících u chirurgické operace. Tato kresba byla otištěna vloni ve sborníků nových komiksových příběhů Rychlé šípy 33, z jehož prodeje přispěli pražští „oldi“ Pomocným tlapkám částkou 33 tisíc korun.

Základní vstupné na koncert Paběrek Marko Čermáka je 150 Kč. Pro mládež, studenty a seniory jsou vstupenky za 100 korun.

foto-2foto-3foto-4

Na Chvalském zámku v Praze-Horních Počernicích je vystavena kolekce krajinomaleb Marko Čermáka

foto-1Poněkud nečekaným, o to více však příjemným zpestřením prohlídky Chvalského zámku v Praze-Horních Počernicích, se na dobu necelých dvou týdnů stala výstava s názvem Romantickým štětcem Marko Čermáka. Do neděle 24. září přiblíží návštěvníkům krajinářskou tvorbu legendárního kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora románů Jaroslava Foglara.

Expozici je možno zhlédnout v rámci celkového prohlídkového okruhu Chvalským zámkem, ale zejména současné hlavní výstavy Rychlé šípy a tajemství Stínadel. Přesto jde o samostatný výstavní projekt, který operativně připravili a realizovali pražští oldskauti z Akademie Jaroslava Foglara. „Naším cílem je představit Marko Čermáka jako všestranného výtvarného umělce, který výrazně překračuje rámec tvorby pouhého komiksového kreslíře či ilustrátora foglarovek a romanticko-dobrodružné literatury pro mládež,“ říká za organizátory člen týmu Jan Hejma.

Kolekci Čermákových krajinomaleb na Chvalském zámku tvoří čtyři desítky autorsky signovaných fotopláten. Prohlédnout si ji možno v galerii v Kočárovně na zámeckém nádvoří.

Krajinomalbám se Marko Čermák výrazně věnoval zejména v období 80. let minulého století. Převážně v údolí Berounky a podhůří Brd ve středních Čechách vytvořil na půl stovky akvarelů. V jeho krajinářské tvorbě však najdeme i scenérie Krušných hor, Českého středohoří, Polabí a dalších oblastí české kotliny.

„V polovině 80. let, kdy jako hráč na pětistrunné banjo účinkoval s hudební skupinou Greenhorns také v Západním Německu, zachytil svým štětcem i romantické prostředí westernového městečka Elspe a okolní krajinu,“ doplňuje Jan Hejma.

Přímo ve westernovém skanzenu vytvořil například obraz s dobovou parní lokomotivou, jakou viděli milovníci mayovek ve filmu Vinnetou. Mimo areál pak zachytil například údolí s charakteristickou krajinou středního Německa. Srdcem jej to však i tehdy silně táhlo domů. K Berounce, do Brd, na Křivoklátsko…

Výstava je bohužel časově omezena na období necelých dvou týdnů. V nabitém podzimním programu Chvalského zámku jsme však s vděkem přijali možnost vyplnit jedinou možnou skulinu v galerijním plánu,“ vysvětluje jménem pořádající Akademie Jaroslava Foglara technický šéf výstavního týmu Martin Rosol.

K operativní realizaci projektu přiměl organizátory i postesk řady návštěvníků výstavy o Rychlých šípech na Chvalském zámku. V sále, který představuje Marko Čermáka jako tvůrce Rychlých šípů, zaznělo od řady z nich přání vidět i Čermákovy krajinomalby. Ty sice byly v roce 2020 vystaveny v Galerii 1 v centru Prahy, ale tehdejší reprezentační expozici k umělcovým osmdesátinám přerušila epidemie covidu. Mnoho zájemců se tak na výstavu nedostalo.

Šance poznat, jak krajinu (nejen) české kotliny ztvárnit Marko Čermák svým „romantickým štětcem“, se tak nyní opakuje! Zájemci o prohlídku si však musí na Chvalský zámek pospíšit. Naštěstí zámecký areál v Horních Počernicích je vzdálen pouze jednu zastávku autobusem z konečné stanice metra B Černý most. Otevřeno je denně od 9 do 18 hodin.

Podrobné informace o výstavě

Foto: Slavomil Janov a archiv Marko Čermáka

foto-2foto-3foto-4foto-5foto-6foto-7