Slovo náčelníka k novému webu Kmene dospělých

Právě se načetly dlouho očekávané nové internetové stránky Kmene dospělých Junáka – českého skauta. Pro naše oldskautské společenství je tento komunikační nástroj velice užitečný i potřebný. Vždyť právě touto formou můžeme co nejaktuálněji informovat a naší různorodé a bohaté činnosti, nastolovat nová témata pro kmenový program i diskutovat o problémech skautingu dospělých.

Po poměrně strastiplné a složité práci jsme se dostali k nástroji, kterým budeme blíž celému hnutí. Věříme, že nový web – podobně jako jeho předchůdce z uplynulého desetiletí (2005 – 2015) – bude přinášet podnětné a zajímavé zprávy z činnosti našich klubů i příklady mezinárodní spolupráce. Vytváříme také prostor pro další motivaci zapojení se členů KD do charitativních akcí – a zároveň můžeme představovat kmenové charitativní projekty ve spojení s konkrétními životní příběhy. Nebude chybět kalendář připravovaných akcí, ve fotogalerii si prohlédnete, jak nám to sluší a jak nás naše činnost těší a naplňuje…

Na tomto místě chci poděkovat tvůrčímu kolektivu, který nový web připravoval. Musel se vypořádat s množstvím požadavků, připomínek, námitek a netrpělivého očekávání. Výsledek budeme moci hodnotit všichni.

Krátkou dobu poběží zkušební provoz, při kterém bude nutno vychytat „dětské nemoci“ webu. Budeme rádi, když na jeho obsahu bude spolupracovat co nejvíce členů kmene. Vždyť jaký si web uděláme, takový ho budeme mít!

Vodáci (nejen) na oldskautských pramicích

I když ve kmenové základně oldskautů dominují „pěšáci“ (či chce-li „suchozemci“), mezi nimi se rozhodně neztrácejí ani ti, kteří nosí modré krojové košile – vodní (old)skauti.  Ve SkautISu je registrováno více než třicet klubů (oddílů) OS vodních skautů. Je to vlastně víc, než je registrováno ryzích vodáckých středisek – přístavů.

„Mezi vodáky příliš nerozlišujeme kategorie 20+, 30+ či 50+,“ říká hlavní kapitán vodních skautů David Svoboda – Cedník. „Sám se mezi oldskauty zatím neřadím, ale my, vodáci, jsme vlastně jedinou kategorií ´mínus 100´,“ pokračuje s úsměvem. „Suchozemci mají nyní mezi sebou nejstaršího českého oldskauta, stoletého Eduarda Marka, ale také vodáci mají tuhý kořínek. Vždy naše ještě nedávná čestná kapitánka Vlasta Páleníková se dožila úctyhodných 99 let!“

Pro vodní skauty je podstatné, že prožitky na vodě spojují všechny generace. A dokonce „oldi“ mají často svých vlastních plaveb tolik, jako oddíly mladších členů. Je třeba zopakovat mnohé vodácké vzpomínky a zážitky, a také je ještě třeba navštívit mnohé řeky a jezera schengenského prostoru, dříve tak těžko dostupné.

Stavovská prestiž a četné kontakty oldskautů umožňují konání mnoha akcí pro veřejnost, které propagují vodní skauty, celou organizaci Junáka i skauting obecně. Pořádají se motivační plavby rodičů a patronů, na jaře a před zimou pak tradiční odemykání a zamykání řek apod. Vodáci se mohou také pochlubit, že v jejich řadách vyrostlo několik významných představitelů veřejného a společenského života, kteří se ke své „skautské kolébce“ u vody stále hrdě hlásí…

Vedle vlastní činnosti většina dospělých stále aktivně pomáhá svým následovníkům. Vodácká soudržnost je pro ně samozřejmá a mnohokrát ji prokázali na vodě i ve vodě. Bez jejich organizačních zkušenosti by se oddílové a přístavní plavby a celostátní vodácké akce pořádaly hůře. Hmatatelným důkazem jejich aktivity jsou také stovky pramic dnes již téměř homologované třídy P550. Tato česká loď je vhodná nejen ke splouvání řek a pádlování po jezerech, ale po vybavení takeláží slouží jako výcviková plachetnice, kterou uznávají nejen zahraniční vodní skauti, ale – světe div se – i čeští jachtaři. Oldskauti jsou pak často těmi, kdo na nich vedou prvotní výcvik žabiček a vlčat.

Jen malá část klubů sdružuje zasloužilé stařešiny, kteří se scházejí, jen aby měli radost z toho, že se vidí, a na víc mnoho sil nemají. Tito „kmetové“ a „kmetky“ si však výraz „zasloužilí“ naprosto plným právem zaslouží! Vždyť byli to právě oni, kdo před 27 lety obnovili činnost svých oddílů a přístavů, ukotvili pravidelnost srazů kapitánů, pražského závodu Přes tři jezy, vydávání Kapitánské pošty a pořádání skautské regaty SKARE či setkávání Navigamus. Kdyby nic jiného, jsou žijícími kronikami!

Vodní skauti s uznáním kvitují, že i Kmen dospělých přikládá spolupráci „suchozemců“ s vodáky velkou váhu. Pro mě, jako emeritního hlavního kapitána vodních skautů, je nyní neméně ctí být jako zástupce celé „skautské vodní flotily“ v náčelnictvu Kmene dospělých spojkou mezi Hlavním kapitanátem vodních skautů a vedením našeho oldskautingu. Spojkou, která se snaží, aby zkušenosti jedněch byly předávány druhým a naopak.

Foto archiv/HKVS

Jak se hospodaří v Kmeni dospělých?

Stejně jako práce jiných spolků a dalších neziskových organizací, musí být ekonomicky zajištěna i činnost Kmene dospělých, jako nedílné součástí Junáka – českého skauta. Snad nikoho nepřekvapuje skutečnost, že i oldskauting „něco stojí“. Jak tedy hospodaří Kmen dospělých?

V rámci rozpočtu celé organizace je každoročně zahrnuta část prostředků i na činnost Kmene dospělých. Těmito financemi jsou pokryty zejména provozní a administrativní náklady řídící sítě KD (poštovné, služby spojů, cestovné na jednání náčelnictva, ubytování, pronájem sálů pro sněmy KD, kmenové porady atd.). Z kmenového rozpočtu jsou hrazeny také členské příspěvky do ISGF, poplatky vyslaných delegátů na mezinárodní konference apod. Z této položky rozpočtu jsou ostatně pokryty i náklady vytvoření a provozu nového webu KD…

Příjem rozpočtu Junáka – českého skauta je ze značné části naplněn samotnými členskými příspěvky, které každoročně odvádějí všichni skauti v rámci své registrace.

Pro zajištění organizačně-právních a hospodářských náležitostí činnosti KD a naplňování kmenového programu byla v roce 2006 zřízena zvláštní organizační jednotka – Hospodářská správa Kmene dospělých (HSKD).

Jejím prostřednictvím jsou organizačně i ekonomicky zajišťovány významné kmenové akce – Národní oldskautské jamboree, sněmy, mezinárodní Trojsetkání i další. Náklady těchto aktivit jsou z naprosté většiny hrazeny z účastnických poplatků jednotlivců. Účet HSKD tak slouží spíše jako „transfer“ vybraných peněz ke konečným poskytovatelům služeb (hlavně stravování a ubytování). Ve značné míře se z účastnických poplatků hradí i režijní náklady akcí.

Přes účetní agendu HSKD však probíhají i realizace některých projektů KD – např. Tucet netuctových akcí ke století českého skautingu nebo výstavní expozice o skautingu ve třetím odboji v Památníku Vojna u Příbrami. Na účtu HSKD jsou také shromažďovány příspěvky od jednotlivců a klubů na kmenové charitativní projekty (např. Mince k minci), poté souhrnně odváděny ve prospěch daného bohulibého účelu.

S ohledem na stále se prohlubující trend moderních platebních forem i kvůli přehlednosti toku peněz, začala i HSKD od loňska pracovat s transparentním účtem u peněžního ústavu – Fio banky.

Číslo účtu HSKD u Fio banky je: 2100809877 / 2010.

Prostřednictvím bankovního převodu peněz na účet HSKD tak bylo možno poprvé v roce 2016 hradit účastnické poplatky na oldskautské jamboree nebo sněm KD. Tato praxe pochopitelně u částí členů KD – zejména oldskautů-seniorů – zůstane „popelkou“. Přesto do budoucna bude i v KD stále víc a víc standardní formou finančních transakcí. Pro každého, kdo má bankovní účet, představují tyto platby zjednodušení a urychlení finančních operací. Navíc jsou bankovní poplatky za převod mezi účty – podle jednotlivých bank – malé nebo žádné.

Jak ale poslat hotovost? Zdálo by se logicky nejvýhodnější dojít do nejbližší pobočky Fio banky a vložit peníze přímo na účet HSKD. Za toto ale banka účtuje poplatek 70 Kč. O něco levnější je dojít na poštu a poslat peníze složenkou typu A. Pro částky do 5000 korun je poštovné 30 Kč. Samozřejmě je možné poslat jakýmkoli způsobem platbu za více osob (např. celý klub) najednou.

A jak svou platbu označit? Při placení účastnických poplatků na akce mohou přihlášení účastníci použít jako variabilní symbol prvních šest číslic rodného čísla nebo napsat do poznámky své jméno. Při společných platbách je třeba využít poznámku nebo poslat e-mail pořadateli, kdo všechno pod variabilním symbolem platí.

Beseda o Jaroslavu Foglarovi v Památníku národního písemnictví

Letošní 110. výročí narození Jaroslava Foglara (nar. 6. července 1907), výjimečné osobnosti české literatury pro mládež a legendárního skautského vůdce, bylo v předvečer jeho jubilea připomenuto i besedou v Památníku národního písemnictví v Praze.

Znak Foglarovy "Dvojky"Místo nebylo zvoleno náhodně: V literárním archivu Památníku národního písemnictví je uložena podstatná část pozůstalosti Jaroslava Foglara (známého i mezi veřejností pod skautskou přezdívkou Jestřáb) – zejména rukopisy a dokumenty související s literární tvorbou, deníky, korespondence, drobné osobní předměty a také skautské písemnosti a kroniky Dvojky. Celý Foglarův fond je uložen ve 279 archivních kartónových krabicích, které by – složeny vedle sebe – vytvořily 60metrovou řadu. Obsah fondu je v badatelském režimu PNP dostupný literárním a skautským historikům, pedagogům i dalším registrovaným zájemcům.

Hlavními aktéry besedy byli dva odchovanci Foglarova oddílu Hoši od Bobří řeky, chlapecké pražské Dvojky – Michal Beránek a Jaroslav Čvančara. Oba poznali Foglara velice blízce jako aktivní „dvojkaři“ v období na přelomu 50. a 60. let. S Jestřábem však byli trvale v kontaktu i po odchodu s oddílu, až do jeho skonu v roce 1999.

Iniciátor besedy Michal Beránek žije dlouhodobě ve Francii. S vrstevníky-dvojkaři se však pravidelně schází dodnes, minimálně při lednovém multigeneračním oddílovém setkání, nebo každoroční červnové výpravě někdejší oddílové party na tábořiště u Zelené říčky pod Kriváněm v podhůří Vysokých Tater.

Druhý aktér besedy Jaroslav Čvančara – Jáček, mimo jiné autor prvního filmového dokumentu o Foglarovi – Jestřáb (natočeno 1981–1986), je dnes také aktivním členem 48. klubu oldskautů Jestřábi.

Pražská beseda navázala na obdobnou akci, kterou Michal Beránek připravil vloni v listopadu na univerzitě ve švýcarské Basileji. V aule na akademické půdě se sešla zejména komunita krajanů, kteří žijí ve Švýcarsku, někteří přijeli i okolních zemí západní Evropy. Mnozí z krajanů-exulantů si při odchodu z Československa v době komunistického režimu přibalili do skromných zavazadel i některou Foglarovu knihu či sešitové příběhy Rychlých šípů. Také tyto „suvenýry“ jim důvěrně připomínaly domov a dodnes zůstávají cenným rodinným majetkem pro generace potomků.

Vyprávění a vzpomínky přednášejících a následná diskuse s publikem byly v Památníku národního písemnictví doplněny projekcí více než stovky slajdů fotografií, dokumentů, kreseb, ukázek spisovatelovy tvorby či záznamů z kronik Dvojky a dalších materiálů. Toto vše dokumentovalo až neuvěřitelnou šíři záběru a dosahu autorova literárního i pedagogického díla a nesmazatelnost jeho stopy ve skautingu.

K celkově zdařilému průběhu setkání Jestřábových příznivců v historickém sále Boženy Němcové přispěli dílem i další odchovanci Hochů od Bobří řeky: Dekorační panel se stylizovaným znakem pražské Dvojky – prolínající se heraldickou lilií s číslicí 2 – připravil vůdce Dvojky z počátku 90. let Milan Žaloudek. K vidění byla i historická vlajka pražské Dvojky, nejstaršího českého skautského oddílu s nepřetržitou činností od roku 1913. Vlajka byla dlouhou dobu považována za nevratně ztracenou, podařilo se ji však znovu nalézt. Dnes je jako vzácná relikvie uchovávána péči Jaroslava Šrédla – Větříka. Fotodokumentaci besedy si vzal na starost Dušan Dostál, který v době skautování u Foglara tvořil s Jáčkem nerozlučnou kamarádskou dvojici.

Dostálovým objektivem byly vytvořeny i první dva snímky fotogalerie k besedě v PNP. Na archivní třetí fotografii je zachycen Jestřáb ve vůdcovském křesle na táboře u Zelené říčky v roce 1961, v pozadí v pravém rohu se směje 13letý Jáček. Čtvrtá momentka: Dva Jaroslavové – Foglar a Čvančara – o tři desetiletí později, při rozhovoru v roce 1993.

„Nutno poděkovat Michalu Beránkovi, že se s entusiasmem sobě vlastním ujal přípravy této besedy, jak pro krajany ve Švýcarsku, tak u nás doma,“ řekl uznale k zanícení svého někdejšího souputníka v oddíle Hochů od Bobří řeky Jaroslav Čvančara. „Škoda jen, že pozvánka na jistě zajímavou akci – bez ohledu, že jsem v besedě mohl přidat i sám pár osobních vzpomínek – neoslovila víc dnešní mládež. A oba nás mrzelo, že jsme se v sále nesetkali ani se skauty ze současné Dvojky…“

Obrazovou zprávu Michala Beránka k besedě si lze přečíst zde.

Foto: Dušan Dostál a archiv/Jaroslav Čvančara

Mince k minci pro Pomocné tlapky

Už čtvrtým rokem, od jara 2014, se čeští oldskauti mohou zapojit do charitativního projektu Kmene dospělých – Mince k minci.

Střádáním drobných příspěvků jednotlivců či z klubů se dlouhodobě vytváří fond, jehož výtěžek je každoročně v období Vánoc věnován ve prospěch vybrané sociálně-charitativní či jiné obdobné společensky prospěšné aktivity.

Pro „rozjezd“ byl projekt zacílen na podporu výcviku asistenčních psů. Tito čtyřnozí společníci jsou nepostradatelnými pomocníky řady našich zdravotně hendikepovaných spoluobčanů, často upoutaných na invalidní vozík.

Nutno připomenout, že na rozdíl od vodících (slepeckých) psů pro nevidomé, jejichž výcvik je z podstatné části hrazen státem z fondů sociální péče, na asistenční psy dosud výcviková centra žádnou podporu nedostávají! Pokud zdravotně postižený zájemce psa potřebuje, musí si jej uhradit sám! Existuje však možnost získat asistenčního psa prostřednictvím některých společností, které je klientům poskytnou zdarma. Prostředky na výcvik získávají tyto společnosti od sponzorů, drobných přispěvatelů, nebo z jiné činnosti.

O tom, jak náročná a dlouhodobá je příprava asistenčního psa, než se může stát věrným a prospěšným pomocníkem postihnutého člověka, hovoří výmluvně dva základní údaje: Výcvik jednoho zvířete trvá dva roky a stojí 200 tisíc korun!

V úvodním období projektu Mince k minci navázal Kmen dospělých spolupráci s obecně prospěšnou společnosti Pomocné tlapky. Toto výcvikové centrum (se sídlem ve Starém Plzenci v západních Čechách) se výchovou a výcvikem asistenčních psů zabývá od roku 2001. Za půl druhého desetiletí vycvičily Pomocné tlapky už 190 psů, kteří se stali nepostradatelnými pomocníky hendikepovaných občanů s různými formami zdravotního postižení.

V prvním roce výcviku jsou z chovů vybírána vhodná štěňata (jako asistenční psi se nejvíce osvědčila plemena retrívra), která jsou ve výcvikové „školce“ připravována na svoji budoucí roli. Ve druhém roce jsou již mladí psi zařazeni do speciálního výcviku, který je „šitý na míru“ konkrétnímu klientovi. V tomto období se také oba nastávající společníci seznamují na víkendových setkáních a zvykají si na sebe. Výcvik končí předáním psa novému majiteli.

Po prvním roce společného soužití se vytvořené kamarádské – či téměř rodinné – týmy představují na pravidelné červnové slavnostní – „promoci“ asistenčních psů. Při setkání se společně všichni dělí o své zkušenosti. Od šťastných majitelů zaznívají na čtyřnohé asistenty jen samá slova chvály…

Od roku 2014 přispěli oldskauti Pomocným tlapkám každoročně částkou kolem 14 tisíc korun. Většina příspěvků přišla z klubů. V několika případech byl fond doplněn výtěžkem z charitativních trhů (např. na národním oldskautském jamboree) nebo díky speciálním klubovým projektům.

V roce 2015, v rámci pilotního ročníku celorepublikové akce Skautský dobrý skutek, přispěli členové KD navíc třemi tisíci korunami na krmivo pro výcvikovou základnu v Oseku u Rokycan.

V první červnový víkend se zástupci Kmene dospělých zúčastnili letošní Promoce Pomocných tlapek. Akce se tradičně uskutečnila Domě Exodus – komunitním centru v Třemošné u Plzně. Hlavními aktéry promoce byl rovný tucet dvojic, které už celý rok tvoří nerozlučný tandem: dvanáct šťastných majitelů a jejich asistenčních psů.

Jsme velice rádi, že také dospělí skauti se stali našimi partnery – ba přímo přáteli. Vaší podpory si nesmírně ceníme. Je to neocenitelná služba těm, kterým svými příspěvky pomáháte,“ ocenila spolupráci s Kmenem dospělých Junáka ředitelka společnosti Pomocné tlapky Hana Pirnerová.

Foto: Slavomil Janov

Do administrace webu se v tuto chvíli nemůžete přihlásit. Zatím se čeká, než bude rozhodnuto, jak moc má být web otevřený. Děkujeme za pochopení. Pokud chcete v tuto chvíli přispět článkem nebo oznámením akce, kontaktujte zpravodaje pro komunikaci br. Nashvilla. X
| Nahlásit chybu
© Junák - český skaut (Kmen dospělých) 2017 - 2019 | kresby: Slovenský skauting | web: NO!sw 2017