Nový web Kmene dospělých spustil nejstarší český skaut

Krátce po příchodu podzimu, v úterý 26. září, spustil Kmen dospělých své nové internetové stránky. Pro české oldskauty je tato událost důležitá a významná, protože po více než dvouleté pauze se znovu obnovil nejrychlejší komunikační kanál, s klíčovým informačním dopadem pro činnost KD i jeho řídící síť.

V době, kdy se denně objevují na světové internetové síti stovky či tisíce nových webů, by tato událost nebyla ničím mimořádným ani výjimečným. Ovšem tentokrát bylo spuštění přece jen ojedinělé: Hlavním aktérem „zvednutí opony“ se stala legenda českého skautingu a zároveň doyen Kmene dospělých – Eduard Marek, skautskou přezdívkou Hroznýš, nejstarší skaut v České republice. Bratr Hroznýš oslavil letos 17. března své stoleté životní jubileum. Oficiálně, jako první uživatel nového webu, se na stránky www.skaut.cz/kmendospelych připojil v pravé poledne ve věku 100 let, šesti měsíců, jednoho týdne a dvou dnů!

Vraťme se ale ještě o víc než desetiletí zpět. Internet jako nástroj komunikace začal Kmen dospělých využívat na sklonku roku 2005. „Ve své době náš web zachycoval aktuálně vše podstatné o dění v oldskautingu. Stránky se obsahově doplňovaly s tehdejším tištěným čtvrtletníkem Kmenové noviny. Společně tak zajišťovaly nejen informovanost našich členů, ale také významně posilovaly oldskautské společenství,“ připomíná minulost emeritní náčelník KD Vladimír Köhler – Mika. „I po letech je třeba ocenit zanícení a práci, které do obou médií vkládali Jiří Žáček – Gog a Vladislav Jech – Kamzík.“

Po deseti letech provozu web přirozeně zestárl. V době prvotních úvah o jeho posunu k modernější a dynamičtější podobě, byl v létě 2015 aktuální server napaden silným virem. Infekce způsobila nevratné poškození webu, takže provoz stránek KD musel být zastaven.

Vytvořit nové médium nebylo jednoduché. Kmen dospělých má generačně velice širokou členskou základnu a tomu bylo třeba přizpůsobit i samotnou konstrukci a obsah webu. Požadavky na moderní vzhled, obsahově bohaté menu, aktuálnost i možnost co nejširšího využívání interaktivních prvků s propojením na sociální sítě, musely být vyváženy jednoduchou navigací a přehledností struktury stránek. „Při práci na nových stránkách jsme postupovali tak, aby web byl funkční a přehledný pro všechny uživatele – skauty i veřejnost, a zároveň jej mohli aktivně využívat oldskauti-senioři, kteří s internetem pracují s jistým omezením, podle svých možností a schopností,“ zdůrazňuje „hlavní konstruktér“ a správce nového webu Michal Hrdlička – Tarzan.

„Symbolické spuštění nového webu jsme nabídli nejstaršímu českému skautovi: Eduard Marek – Hroznýš oslavil v březnu své sté narozeniny v dobrém zdraví i svěžesti. Je čilým uživatelem internetu a ke komunikaci denně využívá elektronickou poštu,“ přiblížil malou pracovní slavnost v bytě skautského doyena v Praze na Spořilově Ondřej Přerovský – Lazebník, pražský „krajánek“ a člen komunikačního týmu náčelnictva KD.

Brouzdání po webu však není jedinou kratochvíli bezesporu jednoho z generačně „světových rekordmanů“ v internetovém surfování. Naprosto výjimečná životní vitalita bratra Hroznýše se přetavuje i do jeho literární činnosti. Vloni, ke svým 99. narozeninám, vydal vlastním nákladem knižní paměti. Limitovaný náklad byl rychle rozebrán, na řadu zájemců se výtisky nedostaly. Autor proto letos knihu doplnil o další kapitoly a vzpomínky a ke čtenářům by se nové vydání mělo dostat před Vánoci.

A jak Eduard Marek vzpomíná na své počítačové začátky a využívání internetu? „K práci s počítačem jsem se dostal až po osmdesátce,“ řekl bezprostředně po spuštění webu KD o svých prvních dotycích se světem moderních technologií. „Můj syn-notář obměňoval v kanceláři počítačové vybavení. Dosluhující, ale zcela funkční počítač – pro mě ovšem tehdy neobvyklý přístroj – se přestěhoval na pracovní stůl v mém bytě na spořilovském sídlišti. Začal jsem pronikat do tajů virtuálního světa, zřídil si e-mailovou schránku, k počítači připojil barevnou tiskárnu…“

V příručce kmenového motivačního programu Jednou skautem, navždy skautem! (samozřejmě, že ani tato brožura nechybí ve spisovně dokumentů na novém webu) je Oldskauting 21 charakterizován jako spojovací můstek mezi historií a současností či generační brána od mládeže k dospělým. I v tomto se nový web KD – a jeho samotné spuštění – trefily do černého!

Foto: Slavomil Janov

Eduard Marek – Hroznýš v den svých 100. narozenin (17. 3. 2017) Práce s internetem či tisk zajímavých článků z webu je pro Hroznýše běžnou denní rutinou. Práce s internetem či tisk zajímavých článků z webu je pro Hroznýše běžnou denní rutinou.

Vzpomínky na dobu vojenské služby (1939) a obnovu Junáka v roce 1968. Vzpomínky na dobu vojenské služby (1939) a obnovu Junáka v roce 1968.

Putování za Třemi orlími pery

Letos v létě uplynulo sto let od zrodu zkoušky, o kterou se pokoušel snad každý skaut či skautka. Tři orlí pera neztratila za celou dobu nic ze své přitažlivosti a další a další generace si touží přišít její symbol na kroj.

K „orlímu“ jubileu připravil Skautský institut v Praze – v režii Romana Šantory – Boba, skautského historika a vedoucího archivu Junáka, poznávací vycházku Putování za Třemi orlími pery. Uskutečnila se v sobotu 23. září v Berouně a jeho okolí.

„Putování za Třemi orlími pery bylo již pátou tematickou vycházkou, které symbolicky vedou do historie českého skautingu,“ říká Bobo. „V roce 2013 se uskutečnila úvodní výprava k Pelíškově Mostu u Kácova v Posázaví, kde se v roce 1913 uskutečnil první podsadový tábor. V Praze se dvakrát putovalo po stopách osobností a zakladatelů spolku Junák – český skaut v roce 1914. Hluboko do historie mířila i předloňská výprava na Slapy, do míst prvního dívčího tábora u Živohošti v létě 1915.“

Vedle Romana Šantory se však tentokrát role druhého průvodce ujal i woodcrafter Tomáš Studenovský – Tuwanakha. S historií Tří orlích per je totiž úzce spjato také jméno Miloše Seiferta – Woowotanny, který se po skautských začátcích po boku A. B. Svojsíka vydal vlastní cestou lesní moudrosti a u nás se stal průkopníkem příbuzného hnutí woodcaft. Několik dnů před vycházkou se na knižním trhu objevila Studenovského biografie Miloše Seiferta s názvem Rebel s hlavou v oblacích, která podrobně popisuje Woowotannův život a dílo, včetně letitého učitelského působení v Berouně.

„Zahřívací“ okruh vycházky za Třemi orlími pery začal na Wagnerově náměstí u bývalého gymnázia, kde Seifert působil jako středoškolský profesor. Poté téměř čtyři desítky účastníků vykročily ulicemi Berouna a za zasvěceného vyprávění Tuwanakhy navštívili další tři místa, kde Seifert žil, nebo odkud se svými skauty, po vzoru světového náčelníka-zakladatele woodcraftu E. T. Setona, vyrážel na stezku lesní moudrosti.

Trasa berounského okruhu vedla i přes vrchol Městské hory, kde v jednom z tamních vilových domů Woowatana rovněž žil. I dnes se z domu ozývá skautské hlaholení, protože ve vilce sídlí místní středisko Junáka – českého skauta, které nese Seifertovo jméno. Na Městské hoře ale i leccos dalšího připomíná dobu první republiky. Jen blízké „Medvědárium“ s bratrskou dvojicí huňatých hvězd televizních večerníčků, medvědy Kubou a Matějem (třetí z bratrů, Vojta je už od loňského dubna v medvědím nebi), je už současným oživěním lesoparku…

Z města se účastnící Putování za Třemi orlími pery přesunuli do polesí poblíž Lhotky u Berouna. Tam, v sedle mezi dvojvrším Plešivce a Malého Plešivce (u dnešní lovecké chaty U lizu, GPS: 49.9963833 N, 14.0785547 E) tábořily v roce 1916 dva pražské skautské oddíly – vodní Pětka Jaroslava Nováka – Braťky a pražská Devítka.

„Tábor navštívil také Miloš Seifert a skautům vyprávěl o systému zkoušek Orlích per, jak je do woodrafterské výchovy vnesl E. T. Seton,“ pokračoval ve výkladu již v roli průvodce „lesního okruhu“ Roman Šantora. „To zřejmě inspirovalo vůdce Pětky Braťku k vytvoření speciální skautské zkoušky. První odvážlivci ji podstoupili na dalším táboře o prázdninách 1917. O Třech orlích perech vyšel posléze článek v časopise Junák. V hnutí se však zkouška prosadila v programu skautských oddílů výrazněji až od druhé poloviny 20. let.“

Zajímavostí je, že ač zkouška nesla od počátku název Tři orlí pera, původně obsahovala až dvojnásobek úkolů: celodenní hladovění, mlčení a slušnou mluvu a chování, dále se skauti vydávali na okolí na potulku (zkouška osamělosti), museli přespat v lese (chlapci jednotlivě, dívky ve dvojici) a nakonec museli podstoupit tři rány prutem po nahých zádech. „Ač se obsah jednotlivých úkolů i podoba odznaku měnily v proudu času, podstata zůstala stejná po celé století. V mnoha oddílech ovšem i dnes – byť spíš symbolicky – musí úspěšní absolventi zkoušky projít i závěrečným rituálem tří ran prutem,“ dodal Bobo na závěr návštěvy dávného tábořiště.

V poslední částí celodenního Putování Za třemi orlími pery navštívili nejvytrvalejší zájemci ještě místo někdejší junácké rezervace Výbrnice u Nižbora. To je spjato už s jinou kapitolou skautské historie, zejména lesními školami. Ve 30. letech zde ale bylo přestěhováno i několik originálních srubů, které stály na tábořišti Slovenského jamboree v Praze 1930.

Dnes je zbylou památkou na „zlatou éru“ českého skautingu jen přestavěná dřevěnice a sousední replika zvoničky (GPS: 50.0091092 N, 14.0146169 E). U chaty byl zásluhou vodní Pětky umístěn také Braťkův památník. Přemístěn byl sem i vodácký stožár, který v roce 2013 zdobil na pražské Kampě výstavu ke stoletému jubileu oddílu.

Foto: Slavomil Janov a archiv/Skautský institut

Účastnící vycházky u budovy někdejšího gymnázia v Berouně Fundovaní průvodci Roman Šantora (vlevo) a Tomáš Studenovský Knižní novinka o životě a díle Miloše Seiferta. Pozorní posluchači hltali každé slovo průvodců! Od skautské klubovny na Městské hoře je to k Medvědáriu jen několik desítek kroků. Výprava míří do míst, kde se zrodila Tři orlí pera… … a Bobo ukazuje, kde stál tábor vodní Pětky. Jaroslav Novák – Braťka (vlevo) na historickém snímku z 20. let. Poslední pamětníci junácké rezervace Výbrnice u Nižbora. Braťkův památník a symbolický hrob (není známo, kde skončila urna s popelem Jaroslava Nováka).

Středočeský sněm KD sloučil dvě oblasti do společného kraje

V řídící síti Kmene dospělých byl Středočeský kraj více než dvě desetiletí rozdělen na dvě oblasti – východ a západ. Členění navazovalo na někdejší „župní“ strukturu. V současném územním členění ČR na 14 krajů, stejně jako v samotné kmenové organizaci, už ale středočeská „dvojoblast“ ztratila opodstatnění i aktuálnost.

Zástupci středočeských okresů a klubů se tak 17. září sešli v Praze na „slučovacím“ sněmu. Jednání bylo připraveno za aktivní podpory krajské rady Junáka – českého skauta. Nově zvoleným legátem KD za celý Středočeský kraj se stal dosavadní zpravodaj „východu“ Ladislav Marek.

Mezi desítkou přítomných delegátů (ač počet mohl být čtyřnásobný) byla většina zástupců mladší a střední generace. To podnítilo i živou diskusi, která cílila ke klíčovému tématu z jarního valného sněmu Junáka – českého skauta ve Velkém Meziříčí: Postavení dospělých ve skautské organizaci a budoucnosti oldskautingu. Diskutovalo se i o potřebě naplnění širokého programového rámce KD o konkrétní akce pro mladší členy.

A jak zachytilo sněmové jednání oko fotoaparátu? 1. Počet přítomných delegátů se dal spočítat na prstech dvou rukou. Proč není (a to nejen v tomto kraji) o regionální sněmy větší zájem? – 2. S organizací i průběhem sněmu pomohl významně samotný předseda krajské rady Junáka Stanislav Vojíř – Golem (vpravo), u levého stolku mu naslouchá nový legát sloučeného kraje Ladislav Marek. – 3. Mladší delegátky se živě zapojily do diskuse. Pro budoucnost skautingu dospělých ve středních Čechách je jejich zájem o dění příslibem. – 4. Vzpomínku na Světové jamboree míru v roce 1947 ve Francii přidal do programu nestor Jiří Soukup – Suka ze Slaného.

Foto: Slavomil Janov

 

Orlovská šlápota po sedmadvacáté

Už po sedmadvacáté se na putování do kolébky českého skautingu – z podhradí v Lipnici nad Sázavou k Orlovské myslivně – vydali v druhou zářijovou sobotu účastníci tradičního pochodu Orlovská šlápota.

Akce je pořádána každoročně od roku 1991. I letos se organizátorských otěží chopili členové oldskautského klubu ze Světlé nad Sázavou. Ač letošní ročník nenesl pečeť žádného kulatého jubilea, účast byla nad očekávání – rovné tři desítky oldskautů z celé republiky! Vedle domácích z Vysočiny – Světlé a Ledče nad Sázavou, Chotěboře a Havlíčkova Brodu – ještě „oldi“ z Kolína, Kutné Hory, Brna, Prahy, Městce Králové…

„Startovní praporek“ pochodu se pomyslně zvedl už u klubovny světelských oldskautů. Od skautské základny Vodárna se ovšem účastníci nejdříve přesunuli automobily pod hrad Lipnice. Odtud pak většina putovala k místu prvního Svojsíkova tábora prvních skautů v roce 1912. Jen řidiči, kteří zajišťovali dopravu zpět do Světlé n. S., sedlali dál své motorové oře.

Za hezkého – stále ještě letního – počasí zvládli přibližně sedmikilometrovou trasu zdárně všichni pěší, ač nejstaršímu účastníkovi bylo už přes devadesát! U Wolkerova památníku byl vytvořen tradiční Gilwellský kruh – a poté následovala závěrečná část putování do cíle „šlápoty“, k památné kolébce českého skautingu: Orlovské myslivně.

Takže za rok, v sobotu 8. září 2018, opět u Vodárny ve Světle nad Sázavou – na shledanou!

Foto: František Kupr

Slovo náčelníka k novému webu Kmene dospělých

Právě se načetly dlouho očekávané nové internetové stránky Kmene dospělých Junáka – českého skauta. Pro naše oldskautské společenství je tento komunikační nástroj velice užitečný i potřebný. Vždyť právě touto formou můžeme co nejaktuálněji informovat a naší různorodé a bohaté činnosti, nastolovat nová témata pro kmenový program i diskutovat o problémech skautingu dospělých.

Po poměrně strastiplné a složité práci jsme se dostali k nástroji, kterým budeme blíž celému hnutí. Věříme, že nový web – podobně jako jeho předchůdce z uplynulého desetiletí (2005 – 2015) – bude přinášet podnětné a zajímavé zprávy z činnosti našich klubů i příklady mezinárodní spolupráce. Vytváříme také prostor pro další motivaci zapojení se členů KD do charitativních akcí – a zároveň můžeme představovat kmenové charitativní projekty ve spojení s konkrétními životní příběhy. Nebude chybět kalendář připravovaných akcí, ve fotogalerii si prohlédnete, jak nám to sluší a jak nás naše činnost těší a naplňuje…

Na tomto místě chci poděkovat tvůrčímu kolektivu, který nový web připravoval. Musel se vypořádat s množstvím požadavků, připomínek, námitek a netrpělivého očekávání. Výsledek budeme moci hodnotit všichni.

Krátkou dobu poběží zkušební provoz, při kterém bude nutno vychytat „dětské nemoci“ webu. Budeme rádi, když na jeho obsahu bude spolupracovat co nejvíce členů kmene. Vždyť jaký si web uděláme, takový ho budeme mít!

Do administrace webu se v tuto chvíli nemůžete přihlásit. Zatím se čeká, než bude rozhodnuto, jak moc má být web otevřený. Děkujeme za pochopení. Pokud chcete v tuto chvíli přispět článkem nebo oznámením akce, kontaktujte zpravodaje pro komunikaci br. Nashvilla. X
| Nahlásit chybu
© Junák - český skaut (Kmen dospělých) 2017 - 2020 | kresby: Slovenský skauting | web: NO!sw 2017