Beseda o Jaroslavu Foglarovi v Památníku národního písemnictví

Letošní 110. výročí narození Jaroslava Foglara (nar. 6. července 1907), výjimečné osobnosti české literatury pro mládež a legendárního skautského vůdce, bylo v předvečer jeho jubilea připomenuto i besedou v Památníku národního písemnictví v Praze.

Znak Foglarovy "Dvojky"Místo nebylo zvoleno náhodně: V literárním archivu Památníku národního písemnictví je uložena podstatná část pozůstalosti Jaroslava Foglara (známého i mezi veřejností pod skautskou přezdívkou Jestřáb) – zejména rukopisy a dokumenty související s literární tvorbou, deníky, korespondence, drobné osobní předměty a také skautské písemnosti a kroniky Dvojky. Celý Foglarův fond je uložen ve 279 archivních kartónových krabicích, které by – složeny vedle sebe – vytvořily 60metrovou řadu. Obsah fondu je v badatelském režimu PNP dostupný literárním a skautským historikům, pedagogům i dalším registrovaným zájemcům.

Hlavními aktéry besedy byli dva odchovanci Foglarova oddílu Hoši od Bobří řeky, chlapecké pražské Dvojky – Michal Beránek a Jaroslav Čvančara. Oba poznali Foglara velice blízce jako aktivní „dvojkaři“ v období na přelomu 50. a 60. let. S Jestřábem však byli trvale v kontaktu i po odchodu s oddílu, až do jeho skonu v roce 1999.

Iniciátor besedy Michal Beránek žije dlouhodobě ve Francii. S vrstevníky-dvojkaři se však pravidelně schází dodnes, minimálně při lednovém multigeneračním oddílovém setkání, nebo každoroční červnové výpravě někdejší oddílové party na tábořiště u Zelené říčky pod Kriváněm v podhůří Vysokých Tater.

Druhý aktér besedy Jaroslav Čvančara – Jáček, mimo jiné autor prvního filmového dokumentu o Foglarovi – Jestřáb (natočeno 1981–1986), je dnes také aktivním členem 48. klubu oldskautů Jestřábi.

Pražská beseda navázala na obdobnou akci, kterou Michal Beránek připravil vloni v listopadu na univerzitě ve švýcarské Basileji. V aule na akademické půdě se sešla zejména komunita krajanů, kteří žijí ve Švýcarsku, někteří přijeli i okolních zemí západní Evropy. Mnozí z krajanů-exulantů si při odchodu z Československa v době komunistického režimu přibalili do skromných zavazadel i některou Foglarovu knihu či sešitové příběhy Rychlých šípů. Také tyto „suvenýry“ jim důvěrně připomínaly domov a dodnes zůstávají cenným rodinným majetkem pro generace potomků.

Vyprávění a vzpomínky přednášejících a následná diskuse s publikem byly v Památníku národního písemnictví doplněny projekcí více než stovky slajdů fotografií, dokumentů, kreseb, ukázek spisovatelovy tvorby či záznamů z kronik Dvojky a dalších materiálů. Toto vše dokumentovalo až neuvěřitelnou šíři záběru a dosahu autorova literárního i pedagogického díla a nesmazatelnost jeho stopy ve skautingu.

K celkově zdařilému průběhu setkání Jestřábových příznivců v historickém sále Boženy Němcové přispěli dílem i další odchovanci Hochů od Bobří řeky: Dekorační panel se stylizovaným znakem pražské Dvojky – prolínající se heraldickou lilií s číslicí 2 – připravil vůdce Dvojky z počátku 90. let Milan Žaloudek. K vidění byla i historická vlajka pražské Dvojky, nejstaršího českého skautského oddílu s nepřetržitou činností od roku 1913. Vlajka byla dlouhou dobu považována za nevratně ztracenou, podařilo se ji však znovu nalézt. Dnes je jako vzácná relikvie uchovávána péči Jaroslava Šrédla – Větříka. Fotodokumentaci besedy si vzal na starost Dušan Dostál, který v době skautování u Foglara tvořil s Jáčkem nerozlučnou kamarádskou dvojici.

Dostálovým objektivem byly vytvořeny i první dva snímky fotogalerie k besedě v PNP. Na archivní třetí fotografii je zachycen Jestřáb ve vůdcovském křesle na táboře u Zelené říčky v roce 1961, v pozadí v pravém rohu se směje 13letý Jáček. Čtvrtá momentka: Dva Jaroslavové – Foglar a Čvančara – o tři desetiletí později, při rozhovoru v roce 1993.

„Nutno poděkovat Michalu Beránkovi, že se s entusiasmem sobě vlastním ujal přípravy této besedy, jak pro krajany ve Švýcarsku, tak u nás doma,“ řekl uznale k zanícení svého někdejšího souputníka v oddíle Hochů od Bobří řeky Jaroslav Čvančara. „Škoda jen, že pozvánka na jistě zajímavou akci – bez ohledu, že jsem v besedě mohl přidat i sám pár osobních vzpomínek – neoslovila víc dnešní mládež. A oba nás mrzelo, že jsme se v sále nesetkali ani se skauty ze současné Dvojky…“

Obrazovou zprávu Michala Beránka k besedě si lze přečíst zde.

Foto: Dušan Dostál a archiv/Jaroslav Čvančara

foto-1foto-2foto-3foto-4