Národní skautský památník se vrací do veřejného prostoru: Slavnostní obnova proběhne 16. května v areálu krematoria v Praze-Strašnicích

foto-1Po několikaletém uložení v depozitu se do veřejného prostoru v pietním území krematoria v Praze-Strašnicích navrací Národní skautský památník. Obnova monumentu v podobě symbolických “tří prstů ve skautském pozdravu” se uskuteční ve čtvrtek 16. května od 17 hodin.

Památník vznikl zásluhou skautů vězněných v 50. letech v komunistických lágrech. Monument je věnován památce všech padlých, umučených a popravených skautů za první a druhé světové války, v době nacistické protektorátní poroby Československa a v době totalitního komunistické režimu v naší zemi.

Památník byl prvně odhalen v květnu 2003. Na tomto místě stál až do roku 2017, kdy musel ustoupit revitalizaci pietního prostoru.

Obnovu památníku iniciovali členové členové pražského 145. oldskautského klubu Naděje. Ve spolupráci se Skautským oddílem Velena Fanderlika nalezli a vyjednali se správou pražských hřbitovů nové umístění v blízkosti vstupní brány do areálu krematoria, a vlastně jen pár metrů od původní lokality. Oldskauti z klubu Naděje, zejména pak tandem Ondřej Přerovský – Lazebník a Michal Chára – Kim, pak odvedli ohromný kus práce, při níž bezpočet organizačních a technických problémů dokázali přetavit do konečné fáze obnovy památníku.

V souvislosti s několikaletým úsilím je nutno ocenit i podporu Pražského kraje Junáka, který – podobně jako před 21 lety při vybudování památníku – obnovu zaštítil a významně finančně podpořil.

Datum obnovy nebylo stanoveno náhodně. Právě v noci z 16. na 17. května 1949 se totiž skauti poprvé výrazně postavili komunistickému režimu s pokusem o opětovné nastolení demokracie v poválečném Československu. Jejich snahy však byly zmařeny. Čelní skautští činovníci stanuli před soudem a čekaly je mnohaleté tresty. Po propuštění z vězení mnozí živořili na okraji společnosti a s velkými obtížemi hledali práci, bydlení a další základní potřeby.

Základní podoba Národního skautského památníku zůstává i při obnově zachována tak, jak byl vytvořen před 21 lety. Dominantním prvkem monumentu jsou tři kovové pilíře, které  spojuje pamětní deska s připomínkou skautských obětí z válečných a totalitních údobí republiky. V novém provedení však bude památník usazen v kruhovém podstavci, na němž bude svítit věčný plamínek.

Po odhalení památníku bude postupně dotvořeno celé okolí pietního místa. Architekti z ateliéru HRA, s nimiž iniciátoři obnovy úzce spolupracují, vyřešili esteticky i pozadí monumentu v podobě dekorační kovové stěny s patinou staromědi a moderně stylizovanými liliemi. Pozadí postupem času proroste popínavými rostlinami a vytvoří přirozené zelenou kulisu celého prostoru.

K zajištění realizace finálních technických a dekoračních úprav památníku byla Skautskou nadací Jaroslava Foglara vypsána veřejná finanční sbírka. Na konto sbírky je možno stále průběžně přispívat.

Na platformu dobročinné sbírky na dokončení úprav památníku je možno přejít zde. Pro platbu možno využít i QR kód sbírky.

Národní skautský památník – pozvánka na slavnostní obnovu

foto-2

 

Národní oldskautské jamboree je i výzvou pro přemýšlivé hlavy a šikovné ruce

foto-1Na většině dosavadních Národních oldskautských jamboree se atraktivní součástí programu staly účastnické soutěže v různých odvětvích, jímž se členové Kmene dospělých věnují v individuální i klubové činnosti.

Soutěž nebude chybět ani v rámci letošního sedmého setkání „oldů“ z celé republiky, které proběhne od 7. do 9. června v Bělči nad Orlicí u Hradce Králové.

V jakých soutěžních „disciplínách “ měřili oldskauti své dovednosti na předchozích akcích?

V roce 2012 ozdobily areál tábořiště v Miletíně v Podkrkonoší skautské totemy. Palmu vítězství si odnesl Jiří Klikoš – Číňan z Dvora Králové nad Labem.

Podobně i soutěže dalších bienále jamboree v Miletíně v letech 2014–2018 prokázaly, že umem, šikovností či řemeslným fortelem se řada členů Kmene dospělých může chlubit vrchovatě.

V roce 2014 půl desítky oldskautů předvedlo u táborového ohně své vlastní písně. V autorské a interpretační soutěži slavil v Miletíně triumf Jan Novák – Čočka z Ostravy za vtipnou píseň o přátelích z kmenového společenství. Je jen škoda, že soutěžní melodie a příběhy se zatím mezi oldskauty nijak zvlášť neuchytily, aby u táborových ohňů obohatily mnohdy již omšelý repertoár omílaných „odrhovaček“…

O dva roky později se klubovna miletínské základny zaplnila rukodělnými výrobky od bezmála tří desítek vystavovatelů. Exponáty představovaly zejména tradiční rukodělné výrobky – řezbářské výtvory, textilní dekorace, kožedělné výrobky, ozdobné předměty, ukázky modelů táborových staveb a podobně. Pozornost všech, kteří si soutěžní výstavu přišli prohlédnout, však zaujaly i zdobené perníčky či nakládané okurky se skautskou etiketou na lahvi 😊. U hodnotitelů nakonec nejvíce bodovaly rukodělky Lubomíra Melichaříka – Bama z Hrachovce u Valašského Meziříčí, který vytvořil i mistrovskou dřevořezbu loga 4. NOSJ.

Poslední jamboree v Miletíně v roce 2018 se stalo výzvou pro oldskauty-fotografy. Táborovou „výstavní síň“ zaplnilo na půl stovky snímků od reportážních momentek až po umělecky pojaté fotografie. Vítězným snímkem se stalo zachycení ranního nástupu na oldskautském táboře v Prachovských skalách. Autor snímku, šéfredaktor magazínu Oldskauting Slavomil Janov – Nashville, zachytil vztyčování státní vlajky v ostrém protisvětle slunečních paprsků, takže snímku dal příznačný název Táborové ráno sluneční lázni.

Pandemie nemoci covid-19 pak na čtyři roky tradici Národních oldskautkých jamboree přerušila. Nit se podařilo navázat až v roce 2022 na novém tábořišti v Bělči nad Orlicí ve východních Čechách, ale v programu oldskautského setkání se soutěž neobjevila.

Na dřívější zápolení tak naváže až letos soutěž, která chce opět poměřit nápaditost výrobků, které dokáží vytvořit šikovné skautské ruce. Jde o soutěž výrobků se skautskou tematikou. Druh ani formu výrobků pravidla nijak neomezují. V Bělči se tak jistě bude možno těšit opět různorodou kolekci od suvenýrů přes praktické či dekorační předměty až po díla s uměleckými ambicemi svých tvůrců.

Přihlásit své výtvory může každý účastník jamboree. Soutěžní exponáty není třeba nijak předem přihlašovat, stačí je přivést do Bělče a předat organizátorům jamboree k vystavení.

Takže, s chutí do díla – šanci na úspěch a ocenění má bezesporu každý!

Účastnický poplatek 7. NOSJ včetně ubytování na lůžku a stravování je 1700 Kč. Při ubytování na tábořišti ve vlastních stanech za poplatek 1000 Kč. Jednodenní návštěva na hlavní program v sobotu (včetně oběda) je 500 Kč.

Přihlášku na 7. NOSJ je možno vyplnit zde.

foto-2foto-3foto-4foto-5

 

foto-6foto-7foto-8foto-9

 

 

 

 

 

1.–2.  Mezi kandidáty na primát v soutěži totemů na 2. NOSJ v roce 2012 patřil i Dobroslav Konvičný – Vous z Hrachovce u Valašského Meziříčí. Prvenství však nakonec připadlo Jiřímu Klikošovi – Číňanovi, jehož barvité řezbářské dílo by se bezesporu neztratilo ani mezi originálními symboly z osad severoamerických Indiánů. – 3. Soutěž písničkářů na jamboree v roce 2014 potvrdila, že mezi oldskauty je řada skvělých autorů, zpěváků a hudebníků. – 4.–7. Mezi výrobky, které soutěžily na 4. NOSJ v roce 2016 bylo k vidění mnoho originálních kousků. Mezi nimi zaujal například „vzpomínkový šátek“ Jiřího Klabana – Kyba z Pardubic, ale zejména pak dřevořezba se symbolem jamboree od Lubomíra Melichaříka – Bama. – 8.–9. V soutěži fotografů (2018) zaujaly mj. časosběrné snímky Eduarda Jarnota – Lišáka o proměnách památníků Ivančena v Beskydech. – 10. Nejlepší fotografií soutěže se stala momentka s názvem Tábor ve sluneční lázni.

Foto: Slavomil Janov a archiv

Putování za sv. Jiřím začne v polovině května v muzeu na zámku Konopiště

foto-1Náčelník-zakladatel světového skautského hnutí Robert Baden-Powell vybral za patrona skautů postavu sv. Jiří. Osobnost chrabrého vojáka za vlády římského císaře Diokleciána si skauti na celém světě připomínají 23. dubna. Čeští skauti slaví svůj svátek o den později.

Kromě vojenské udatnosti se Jiří proslavil i svým odhodláním postavit se zlu – ve své době proti nespravedlivému pronásledování křesťanů. Tím si však znepřátelil panovníka a za svou víru byl 23. dubna 303 v Lyddě nedaleko Tel Avivu sťat mečem.

Protože u nás, v okolních slovanských zemích a Maďarsku však den mučednické smrti sv. Jiří koliduje se svátkem zemského patrona sv. Vojtěcha, pro české, slovenské, polské a maďarské skauty je svátečním dnem až 24. duben.

„Legendu sv. Jiří připomíná zejména symbolické vyobrazení rytíře na koni, bojujícího s kopím v ruce s drakem. Tato alegorie je vnímána jako boj dobra se zlem. Svatý Jiří ovšem proslul i pevnou vírou a oddaností nejvyšší nebeské autoritě, stejně jako odvahou a odhodláním obětovat se pro druhé,“ popisuje podrobněji odkaz starověkého rytíře a světce emeritní plzeňský biskup a duchovní řádce Kmene dospělých František Radkovský.

Nový projekt Kmene dospělých

Symbolika světového skautského patrona je vetknuta do nového projektu v programu Kmene dospělých – Putování za sv. Jiřím.

„Naše kmenové Putování za sv. Jiřím je připraveno jako celoroční aktivita, která bude svátečními daty orámována při zahájení a ukončení projektu. Poznávací výpravy, výzvy a další aktivity budou zahájeny v době letošního svátku sv. Jiří a vyvrcholí za rok, na jaře 2025,“ vymezuje časový rámec projektu Eliška Pavlíková – Hini, zpravodajka pro program a vzdělávání v náčelnictvu KD.

„Putování za sv. Jiřím pojímáme jako výzvu pro jednotlivce i kluby oldskautů k výpravám a návštěvám historicko-církevních památek, které nesou jméno našeho skautského patrona,“ přibližuje další kamínek v mozaice motivačního programu Oldskauting 21 Jana Adamcová z řad pražských „oldů“, kteří stojí za zrodem projektu. „Těch památek není u nás až tak mnoho, takže to bude trochu i pátračka. O to víc nás potěší každá nová, byť drobná či skoro zanesená ´stopa´, například nenápadný reliéf na průčelí nějaké stavby a podobně.“

Za zajímavými památkami

Objevování památek sv. Jiří slibuje zajímavé zážitky. Bezesporu i proto, že mnohé objekty překvapují návštěvníky svou originalitou, výjimečnou architekturou či historií. Příkladem může být kostel sv. Jiří v Lukové na Plzeňsku: V chrámových lavicích jsou usazeny dvě desítky figurín, představujících symbolicky zemřelé věřící a obyvatele obce. Každou sochu však tvoří jen sádro-textilní oděv pomyslně zesnulých, samotné tělo posty chybí.

Nejznámější sochou u nás je pravděpodobně sv. Jiří na nádvoří Pražského hradu. Oldskauti však dobře znají i obdobný monument v Miletíně v Podkrkonoší, kde jsme pětkrát sešli na Národním oldskautském jamboree.

„Pro milovníky architektury doporučujeme výpravu do Bludově na severní Moravě, kde ze svažitého terénu vystupují tři stupňovité lodě místního kostela sv. Jiří. Naopak ve stylu moderního sochařství je z pískovce vytesána socha sv. Jiří v Hustopečích na Slovácku,“ přidává Jana Adamcová na závěr tipy na výlety po celé české kotlině i napříč Moravou.

Start na zámku Konopiště: 26. května 2024

První výprava za sv. Jiřím se oldskauti byla organizátory plánována na 27. dubna s cílem na zámku Konopiště u Benešova ve středních Čechách. V bývalé zámecké oranžerii je zřízeno Muzeum sv. Jiří. V něm je k vidění přes 1500 nejrůznějších sošek, obrazů, plastik, medailí, dekorací i literatury, vše se symbolikou legendárního světce.

„Letos se však plánované dubnové otevření muzea sv. Jiří z provozních důvodu zámku Konopiště posunulo až na počátek května. Proto jsme i pro naši premiérovou výpravu museli hledat jiný vhodný termín. Volba padla na neděli 26. května. Putování za sv. Jiřím se tak stane i nabídkou k doplňkové aktivitě frekventantů vzdělávacího kurzu pro vedení klubů dospělých, který proběhne v pátek a sobotu 24. a 25. května,“ upřesňuje termín návštěvy první památky se jménem skautského patrona iniciátor projektu Slavomil Janov – Nashville.

V průběhu dalších měsíců pak bude putování pokračovat individuálními nebo skupinovými akcemi. Účastníci pak se pak mohou O své zážitky z cest, fotografie či zajímavosti se pak mohou účastníci podělit v internetovém zápisníku, který by se tak mohl stát originálním bedekrem pro další „poutníky“.

Zájemcům o kvalifikační zkoušku pro vedení klubů KD se otevírá letošní kurz Pařízek

foto-1Mezi hlavními akcemi Kmene dospělých v letošním roce bude v oblasti vzdělávání oldskautských činovníků a činovic hrát „první housle“ zkouška pro vedení klubů dospělých (ZVKD). Kurz, jehož vyvrcholením je získání potřebné kvalifikace, je plánován v termínu 24. –25. května v Praze.

Podle Řádu pro vzdělávání činovníků je ZVKD základní a postačující kvalifikací pro vedoucí klubů OS. Zkouška je akceptována i ve skautISu při registraci apod.

V návaznosti na „kořínky“ tohoto typu kmenového vzdělávání bude ještě i letošní běh nést symbolické označení Pařízek. S místem, s nímž byl v roce 2016 spjat  premiérový kurz tehdejší nové formy vzdělávání v KD  – s letním táborem u Pařezské Lhoty – už sice současná ZVKD nemá přímou souvislost, drží se však jejího modelu, a tak několikaletý cyklus „Pařízků“ bude shodným označením také uzavřen.

Pro zájemce z řad členů KD, kteří chtějí získat kvalifikaci pro vedení oldskautských klubů, se nyní otevírá možnost přihlásit se na květnovou vzdělávací akci a Pařízek absolvovat.

Program je sestaven tak, aby účastníci získali po teoretické i praktické stránce základní znalosti z oblasti zážitkové pedagogiky, metodiky a psychologie pro dospělé, dokázali zvládnout krizové situace v oblasti zdravovědy a bezpečnosti a uměli připravovat klubovou činností s využitím rámce motivačního programu OS 21. Součástí kurzu je rovněž seznámení se s předpisy týkajícími se ochrany osobních dat členů klubu. Probrána bude i hospodářské praxe, zejména základy hospodaření klubu a vyúčtování akcí a informace o možnostech spolufinancování akcí a klubových aktivit.

K podmínkám úspěšného zvládnutí kurzu patří vypracování vlastního projektu – písemné práce (v rozsahu cca 2-4 stran). Projekt by měl být obsahově zacílen na praktickou přípravu klubové akce, výpravy, expedice a podobně.

V rámci kurzu proběhne zkouška formou testů, ústního pohovoru s obhajoby písemné práce.

Pokud mají zájemci složenou čekatelskou nebo vůdcovskou zkoušku, postačí jim pro získání kvalifikace ZVKD účast na kurzu.

Kurz bude probíhat ve skautské klubovně v Bělehradské ul. 51 v Praze na Vinohradech. Účastnický poplatek činí 500 Kč.

Zájemci o složení této zkoušky:
– musí být členem/členkou Junáka – českého skauta
– musí splňovat podmínku věku 18 let
– vyplní a podepíší přihlášku, včetně souhlasu vedoucího klubu KD a vedoucího příslušného střediska
– vypracují písemnou práci v rozsahu 2-4 stran A4 na téma činnost klubu KD, popřípadě program schůzky, výpravy apod.
– připraví se na zkoušku samostudiem

V rámci těsných partnerských vazeb Kmene dospělých Junáků a Dospělých skautů a skautek Slovenska jsou vítání i zájemci ze sesterské zahraniční organizace. Slovenští oldskauti akceptují českou kvalifikaci KD i pro činnost ve slovenských klubech.

Termín odeslání přihlášek, vypracovaných písemných prací a sdělení zájmu o ubytování v klubovně je do 30. dubna 2024. Přihláška se vyplňuje ve skautISu. Písemné práce je třeba zaslat na e-mailovou adresu zpravodajky pro program a vzdělávání NKD a vedoucí kurzu Elišky Pavlíkové – Hini: .

Další informace také na Skautské křižovatce.

Ve výjimečných případech (nebo zájemci ze Slovenska) je možno přihlášku zaslat na e-mail vedoucí kurzu vyplněním formuláře Prihlaska_k_ZVKD.

 

 

 

Národní oldskautské jamboree: most generací dospělých skautů

foto-1Už posedmé se členové Kmene dospělých sejdou na Národním oldskautském jamboree. Uskuteční se od 7. do 9. června 2024 v Bělči nad Orlicí u Hradce Králové.

Táborovou základnu u Bělečského rybníka, která nese jméno J. A. Komenského, si oldskauti oblíbili už při předchozím setkání v roce 2022. Proto se i letos vracejí na stejné tábořiště.

„U rybníka stával mlýn, ve kterém se ´učitel národů´ jako příznivec náboženských reforem ukrýval před svým útěkem do exilu. Pro nás je ale symbolické i to, že o jeho pedagogické dílo se opírají také myšlenkové základy skautingu,“ říká náčelník KD Jiří Wolf – Pando.

„Pro budoucnost skautingu dospělých u nás je ale jamboree významné tím, že na letošní setkání se ve větším počtu hlásí i skupina nedávných roverů a rangers, a také členové klubů rodinného skautingu,“ doplňuje organizační zpravodajka náčelnictva KD Alena Nekolová. „Akce se tak může stát mostem k bližšímu poznání různých generačních skupin. Tím jistě bude krystalizovat i podoba oldskautingu v dalším období.“

Na tábořišti i v okolí čeká na účastníky pestrý program: poznávací zájezdy, vodácké i cykloturistické vyjížďky, workshopy ke skautské historii a heraldice nebo vycházka do okolních lesů za „tajemstvím“ přírody. Bonbónkem bude ukázka výcviku služebních psů Policie ČR.

Účastnický poplatek na celou akci včetně ubytování na lůžku a stravování) je 1700 Kč. Na jamboree je možno se ubytovat i ve vlastních stanech za poplatek 1000 Kč. Jednodenní návštěva na na sobotu (včetně oběda) je 500 Kč.

Přihlášky je možno vyplnit zde.

 

Dlouholetá místonáčelní Kmene dospělých Hana Kaprálková slaví významné životní jubileum

foto-1Kulatého životního jubilea se 12. března dožívá emeritní místonáčelní Kmene dospělých Junáka a činovnice ústředí Středoevropského subregionu ISGF Hana Kaprálková. Díky mnohaleté práci v domácím i mezinárodním skautingu dospělých směrují k oslavenkyni četné gratulace od českých oldskautů i blahopřání ze zahraničí. 

Post místonáčelní KD zastávala sestra Hanka po čtyři volební období, plných dvanáct let. V období 2004–2016 byla také členkou náčelnictva Junáka. I po završení svého opakovaného mandátu však pokračuje v aktivní činovnické práci jako členka NKD a zpravodajka pro charitu a sociální projekty. Zároveň od roku 2015 působí v kontrolní komisi Středoevropského subregionu ISGF (SRZE). Je členkou Svojsíkova oddílu, nositelkou Řádu Zlaté syrinx i nejvyššího vyznamenání “oldskautské” oblasti Střední Evropy – Zlatého odznaku SRZE.

Kutnohorská rodačka složila skautský slib až v dospělosti, v roce 1969. Ke skautingu však byla vedena už od útlého dětství svým otcem Augustinem Štěničkou – Štěndou, prvorepublikovým skautem a po roce 1945 i 1968 aktivním skautským vůdcem a činovníkem Junáka v Kutné Hoře.

Když byl bratr Štěnda počátkem 50. let za ilegální skautskou a odbojovou činnost uvězněn, jeho dcera poznala, jak je skauting trnem v oku totalitní moci. Hančin otec byl odsouzen na čtyři roky, uvězněn v lágru Eliáš na Jáchymovsku a nuceně fáral v uranových dolech. Hanka, ač vzorná žákyně s výborným prospěchem, nemohla pokračovat ve studiu na střední škole. Proto se v Kolíně vyučila nástrojařkou. V polovině 60. let, v době postupného uvolňování společenského klima, absolvovala v rodném městě střední průmyslovou školu. Následně dálkově vystudovala Vysokou školu strojní a textilní v Liberci se zaměřením na pedagogiku a přípravu žáků v technických oborech. Odborné si ještě ve stejné škole rozšířila odborné technické vzdělání a získala druhý inženýrský titul. Zvoleným oborům se pak krátce věnovala v práci ve strojírenství, ale hlavně bezmála čtyři desetiletí v profesi středoškolské pedagožky.

V roce 1968 začala po boku svého otce pracovat v obnoveném Junáku v Kutné Hoře. Ke skautingu vedla i své děti a absolvovala vůdcovský kurz.

Do činnosti se aktivně zapojila i po třetí obnově Junáka v roce 1990. V Kutné Hoře založila a vedla vedla první dívčí oddíl, který má dnes i díky následovnicím, jímž zdárně předala vůdcovskou štafetu, více než třicetiletou historii.

V roce 1994 využila Hana Kaprálková své organizační i pedagogické schopnosti také jako vůdkyně jednoho z oddílů českého kontingentu na Evropském skautském jamboree v nizozemském Drontenu.

Po ukončení aktivní práce s oddílem se sestra Hana stala členkou oldskautského klubu ve středisku Přístav Dobré naděje v Kutné Hoře. V roce 2001 absolvovala Lesní školu KD a jako středočeská krajská zpravodajka začala pracovat v kmenovém náčelnictvu . V roce 2004 byla na 6. oldskautském sněmu zvolena místonáčelní Kmene dospělých.

Sobě blízkou parketu našla i v současné pozici zpravodajky pro charitu a sociální projekty. V roce 2014 iniciovala charitativní sbírku na podporu výcviku asistenčních psů (Pomocné tlapky). Cílovou částku 250 000 korun, potřebnou pro výcvik jednoho psa, se členům KD daří postupně naplňovat. Na kontě pro Pomocné tlapky je už přes 200 tisíc korun. Ve své práci se zaměřuje i na podporu “drobné charity” (adventní Světélko lásky a přátelství, rozesílání i osobní návštěvy jubilujících skautů-seniorů) a další projekty.

Významnou součástí oldskautských aktivit Hany Kaprálkové je také rozvoj mezinárodní spolupráce dospělých skautů. Kmen dospělých zastupovala na ředě zahraničních akcí, jednání a setkání, včetně Světové konference ISGF v italském Como. Je rovněž zapojena do projektu mezinárodního “přátelství bez hranic” Twinning. Téměř celé desetiletí se věnuje práci v kontrolní komisi SRZE.

Sestro Hanko, k životnímu jubileu srdečně gratulujeme, tiskneme levici a přejeme hodně zdraví a životní vitality do dalších let!

 

foto-2

foto-3

foto-4

 

 

 

 

 

1. Hana Kaprálková reprezentuje český oldskauting na řadě významným mezinárodních akcí. V roce 2023 byla členkou české delegace Kmene dospělých Junáka na Evropské konferenci ISGF v Dánsku. – 2. Zásluhou sestra Hanky byl v Kutné Hoře vytyčena a otevřena turistická poznávací trasa Kapličky na stříbrné stezce. Projekt byl oceněn v grantovém programu ISGF práce dospělých skautů pro společnost jako jeden z nejlepších v Evropě. Slavnostního přestřižení pásky se zúčastnili představitelé města, církevního arciděkanství i delegace dospělých skautů Středoevropského subregionu ISGF. – 3. Jako první skautka z České republiky absolvovala Hana Kaprálková mezinárodní vzdělávací wood-badge kurz a je nositelkou gilwellského šátku. 

Foto: Slavomil Janov 

 

 

 

 

 

Za “dvorním” oldskautským fotografem a dokumentaristou Čestmírem Janatou, bratrem Dafnem

foto-1Po tři desetiletí, prakticky od založení Kmene dospělých v roce 1990, byl velmi výraznou postavou oldskautského společenství u nás. O to více všechny, kteří jej znali, rozesmutněla zpráva, že Čestmír Janata bratr Dafne z Lovosic, vůdce oldskautského klubu Terezín a dlouholetý čelní představitel skautského Kraje Přemysla Oráče, zemřel 22. února 2024 ve věku nedožitých 91 let.

Až do zralého a vysokého věku byl společně s manželkou Květou sestrou Mogájou, se kterou tvořili výjimečný skautský pár, účastníkem většiny významných kmenových akcí letními tábory v Pařezské Lhotě počínaje přes Národní oldskautská jamboree a řadu ročníků česko-slovensko-polského Trojsetkání až po zahraniční zájezdy.

Po dlouhou dobu byl také tahounem klubové činnosti a jako obětavý činovník až do posledních okamžiků pracoval po boku krajského legáta KD Ústeckého kraje.

Na většině akcí bratr Dafne nechyběl se svým fotoaparátem či filmovou kamerou. Drahnou dobu byl dvorním kmenovým fotografem a filmařem. Jeho momentky a dokumenty dnes tvoří velkou část archivu Kmene dospělých a zaručují, že odkaz současné oldskautské činnosti zůstane zachován i pro další skautské generace.

Čestmír Janata Dafne zanechal díky své aktivní práci v KD výraznou stopu v klubové i regionální skautské historii. A mezi osobnostmi Kmene dospělých mu patří čestné místo i za velký díl práce, kterou odvedl na půdě náčelnictva KD.

Vloni na jaře, kdy Čestmír Janata oslavil devadesátiny, mu zástupci NKD přijeli v narozeninový den gratulovat přímo do Lovosic. Krátce na to bratru Dafnemu stisklo levici celé kmenové náčelnictvo, které jej uvítalo na svém zasedání v Praze. U všech těchto setkání nechyběli ani Dafneho následovníci z řad skautských fotografů, kteří tak milé a srdečné chvíle s jubilantem zaznamenali. Jejich momentky nám budou bratra, který už sedí u věčného táborového ohně, připomínat živě i v budoucnosti:

Bratře Dafne, čest Tvé památce!

foto-2

foto-3foto-4foto-5 foto-6

 

 

 

 

 

Foto: Slavomil Janov a Ladislav Marek